Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínka o mlýnu v Lubenci je v zápisu z období mezi roky 1287 a 1289, kde je uvedeno, že převor kladrubského kláštera benediktinů Milota byl nucen po neúrodě prodat mlýn v Lubenci pražskému měšťanovi, a tak uplatit část dluhů kláštera.
Roku 1483 je mlýn v Lubenci zmiňován jako Mrvovský mlýn s poplužím. Možná zde působil mlynář Matěj (pokud nepatřil k druhému mlýnu, který zde možná existoval)
V roce 1615 je mlýn v Lubenci zahrnut do výčtu mlýnských kol na statcích Chýše a Lubenec při přiznání majetku Bohuchvala Berky z Dubé a Lipé – nejsou ale přesně specifikována, jen se uvádí, že je jich osm.
Roku 1654 se mlýn v Lubenci uvádí jako pustý o dvou staveních, ale jen jednom kole moučném. Majitelem mlýna byl v té době Bartoloměj Gregl.
Dále je v roce 1713 mlýn uváděn o jednom kole a nestálé vodě jako vrchnostenský.
1841 Jan Rippel
1833-1874 Jan Rippl, 1833 nechal zhotovit nad horním polem pískovcovou sochu Nejsv. Trojice s olejovým obrázkem P. Marie a zavázal své pomníky něj pečovat.
1874-1877 syn Antonín Rippl
1877-1928 Franz Kreutzer, jehož pomníček dnes leží na dně rybníka
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn přestal mlít po nástupu komunistů k moci. Dnes je budova přestavěná, na místě mlýnského kola dnes stojí garáž.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Gregl
- Rippl
- Schara
- Kreutzer
- Rippel
Historie mlýna také obsahuje:
1654 – Bartoloměj Gregl
1786 – Jiří Adam Rippl
1801 – Josef Schara
1809–1830 – Petr Jiří Rippl
1833–1874 – Jan Rippl
1874–77 – Antonín Rippl
1877–1928 Franz Kreutzer
1930 – Josef Kreutzer
1939 – Antonín Kreutzer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
