Historie
Obecná historie:
Roku 1888 zakoupil Stanislav Hybler a Jan Jína starý mlýn upravený na sklářskou výrobu, který přestavěli na tkalcovnu o 64 stavech a poté pro 140 stavů a šlichtovnu. Roku 1892 začal Hybler podnikat samostatně v několik set metrů vzdáleném Košťálově a tkalcovnu prodal semilskému staviteli Petru Kramářovi. Po jeho smrti podnik s názvem Libštátská mechanická tkalcovna vlastnil říšský a zemský poslanec Dr. Karel Kramář. Závod se rychle rozrůstal, zaměstnával 350 dělníků na 900 stavech. Od roku 1948 spadal pod n. p. Pojizerské bavlnářské závody Semily, je dodnes v provozu, budovy jsou značně přestavěny.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 dr. Kramář, mechanická tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1888 Stanislav Hybler a Jan Jína
1892 Petr Kramář
1930 dr. Karel Kramář
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: