Když se vítr utiší, když voda odteče,
když koně uhynou, musí se mlýny zastavit.
(německé přísloví)

Pekárkův, Slapničkův, Trousílkův, U Čtrnáctých mlýn

Pekárkův, Slapničkův, Trousílkův, U Čtrnáctých mlýn
41
Třebotov
252 28
Praha-západ
Třebotov
49° 57' 51.0'', 14° 16' 33.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí pod hrází rybníka U Čtrnáctých. Byl připomínám koncem 18. století, mlel do roku 1918, šrotoval do roku 1938. Ze zchátralého mlýna bylo opraveno jedno stavení, které slouží jako rekreační dům. Ostatní budovy byly strženy.
Samota
Švarcava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn zde stál patrně před rokem 1783, kdy jej vlastnil mlynář jménem Pekárek.

1734  Pavel Trousílek odchází na vvýměnek, na mlýně hospodaří syn Václav

1743 zemřel Pavel Trousílek

8. května 1743 Václav Trousílek přebírá mlýn za 200 kop

mlýn není zatížen žádnou robotou ani kontribucí, mlynář má je za povinnost "u mlejna ležící rybník opatrovat, v zimě led prosekávat a cestu od a k mlýnu opatrovat"

po Václavovi vdova Anna a 8 dětí

18. ledna 1783 prodán Antonínu Kroutilovi pro jeho nevlastního syna Josefa Zíku za 610 zl.

před 1824 Peterka

1826 Václav Zíka (Zýka) ze mlýna ve Všenorech (jeho otec vlastnil i sousední Mestříkův mlýn v Solopiskách) s manželkou Marií, měli 7 dětí

(doplnil jšk)

 

 

 

1849 Marie zemřela ve věku 54 let

1854 Václav Zíka se podruhé oženil s Kateřinou Kalinovou

1858 Kateřina zemřela

1863 zemřel Václav Zíka ve věku 77 let

mlýn přebírá syn Václav (*16.8.1822), oo 14.2.1855 s  Annou, dcerou Václava Štěpánka, mlynáře v Tuchoměřicích

1892 Václav s Annou odcházejí na výměnek, na mlýně hospodaří dcera Marie (*29.3.1865) oo 1892 za Prokopa Čtrnáctého ze Zadní Kopaniny

26.5.1894 zemřela Anna ve věku 61 let

listopad 1894 zemřel Václav ve věku 75 let

(doplnil jšk)

Rodině Čtrnáctých, podle nichž se jmenuje rybník a i mlýn, patřil mlýn od roku 1892.

1918 ukončeno mletí, nadále se pouze šrotuje

V roce 1930 byl majitelem mlýna Prokop Čtrnáctý.

u mlýna 9 ha polností

ve 30. letech se zde jen šrotuje

Ve mlýně se šrotovalo do roku 1938.

1940 Jan Čtrnáctý, pouze selské hospodářství

V 60. letech mlýn zchátral a stal se neobyvatelným, nadále byla používána pouze sousední mladší zděná budova.

1970 Jan Čtrnáctý prodal Miloslavu a Jitce Obrazovým

Zbytky mlýna strženy v 90. letech 20. stol.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pekárek
  • Čtrnáctý
  • Trousílek
  • Zíka
  • Zýka
  • Slapnička
  • Kroutil
  • Peterka

Historie mlýna také obsahuje:

-1734 (1743) Pavel Trousílek

1734 (1743)- Václav Trousílek

vdova Anna

1783 Antonín Kroutil

1783-1826 Josef Zíka (Zýka)

1826-1863 Václav Zíka

před 1824 Peterka

1863-1892 Václav Zíka ml.

1892-1940 Prokop Čtrnáctý

1939 - Prokop Čtrnáctý (RR)

1940- Jan Čtrnáctý

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    06 2017
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    přízemní
    Mlýnská budova byla dřevěná, obytná část zabírala 1/3, 2/3 tvořily část mlýnskou. Dole byl sklep, sušárna ovoce a pec na pečení chleba, přístupná ze spodní mlýnice. Ve střední části stavení bývala hlavní obytná místnost s kamny a hlavní mlýnice. V patře pod sedlovou střechou krytou šindelem byl nad obytnou částí roubený obytný pokojík, navazující na špýchar.
    Ze mlýna se dochovala jen obytná budova. Zchátralý mlýn byl stržen, dochovaly se jen zbytky obvodových zdí budovy za obytnou částí.

    Mlýn stojí pod vysokou hrází rybníka.

    Na štítu mlýna je letopočet 1930.
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Ve spodní mlýnici bylo převodové ústrojí (palečná kola), spodní část kapsového výtahu a místo na odběr šrotu.
      V hlavní mlýnici byly 2 kameny - český a francouzský, manipulační plocha, válcová síta a kapsový výtah, jenže vedl ze spodní mlýnice přes hlavní mlýnici až na špýchar.
      V patře byl špýchar a část čisticího zařízení.
      Po r. 1950 využíván jen francouzský kámen na šrotování.
      • rybník
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 6,7m, výkon 2,24 HP, průměr 5 m.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 6,7m, výkon 2,24 HP, průměr 5 m.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet
      NázevŠvarcavské údolí
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/cernosicko/svarcava.htm
      Datum citace internetového zdroje12.11.2012
      AutorInternet
      NázevŠvarcavské údolí
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/cernosicko/svarcava.htm
      Datum citace internetového zdroje12.11.2012
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníPraha, str. 43
      AutorJosef Ježek
      NázevTřebotov - Solopisky
      Rok vydání1982
      Místo vydáníRadotín
      Další upřesněnístrojopis, s. 71
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách I.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 55-56

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Vytvořeno

      6.10.2012 22:01 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2012 22:33
      Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 15:35
      doxa (Jan Škoda) 28.10.2024 01:00