Podhradský parní mlýn

1489 Jan z Lomnice na Meziříčí prodal svůj vlastní mlýn dědičný pekařský, který ležií pod samotným hradem mlynáři Maškovi za 230 kop gr. míš. a roční činži 6 kop gr. míš. Všichni pekaři, krupaři a pecnářky ve městě jsou povinni mlít pouze zde, žádných robot mlynář nekoná.

1501 prodal mlýn Havlovi

2. pol. 16. stol. Ondra, mlynář podhradský

1625 Jakub, mlynář panský pod hradem

1684 Josef Sedlinský, mlynář na panském mlýně pod zámkem, zakoupil od obce Malostranský mlýn 

1695 v urbáři uveden jako panský, Arnošt František Dominik z Ugardu na Meziříčí, Radostíně a Zhoři

1713 František Šimáček, podhradský mlynář, koupil mlýn U Dolní brány

1.1.1760 ovdovělá Eleonora vévodkyně z Guastaly a Sabionety, kněžna z Pozzuoli a Schleswig-Holsteina, dědička panství Meziříčí prodala mlýn za 1000 zl. Janu Schindlerovi, ten bude povinen šrotovat slad pro panský pivovar (za což dostane půl vědra piva  pro mlynáře a mlýnskou chasu), zdarma mlít obilí pro panské deputátníky, podle potřeby řezat prkna a fošny, z pradlářského stroje ve mlýně bude platit 10 zl., namísto vydržování psa 1 zl. 10 kr., ročně činži 247 zl.

Vrchnost poskytne robotníky na údržby stavu a náhonu a 4 fůry na přívoz mlýnských kamenů z vzdálenosti 3 - 4 mil.

1838 od manželů Procházkových koupil stolař Müller z Lanškrouna za 5500 zl., mlýn opravil, pod střechou hodlal zřídit přádelnu, což mu ale nebylo povoleno

1845 vdova Müllerová prodává mlýn manželům Janu a Kateřině Schindlerovým za 6 400 zl.

v podkroví pronajal místnost Židu Flanderákovi za 600 zl. rořně na přádelnu s pohonem z 1 kola

16.5.1858 mlýn vyhořel, patrně pojistný podvod Žida Flanderáka (neprokázáno), zachráněna pouze pila

Schindler začal důkladně stavět nový mlýn, dostal se však do dluhů a těžkostí, nakonec vyřešeno půjčkou 1 200 zl. ze sirotčího fondu

mlýn trpěl nedoastkem vody v době sucha, 15.7.1862 mlynář Schindler žádal Okresní úřad o povolení pořídit parní stroj o výkonu 16 HP, což bylo zamítnuto, že by zkuřoval zámecké místnosti.

1869 se na mlýn přiženil Jan Čermák sňatkem s Antonií Schindlerovou

21.4.1875 povoleno zřídit parní stroj

instalována turbína a dynamo na výrobu elektrické energie

syn Jan Čermák ml. se mlynaření nevěnuje, zabývá se letectvím, sportem a cestováním, provoz mlýna svěřil správci  Bílkovi

1913 syn Jan Čermák zřídil v přízemí mlýna kinematograf

Jan Čermák byl veliký fanda moderní elektrotechniky, jeho nadšení sdílela i manželka Růžena, která v roce 1923 zapůjčila kapitál společnosti Radiožurnál k zahájení rozhlasového vysílání v ČSR

19.4.1921 transmise chytila za oděv stárka Rudolfa Marhana a jeho tělo roztrhala

1930: Jan Čermák

1932 vzala voda jez, obnova stála 270 000 Kč

1932 vodní právo si pronajal továrník Jelínek na výrobu elektřiny pro město za 15.600 Kč ročně

24.4.1937 mlýn v dražbě koupila Marie Čermáková roz. Formánková

1938 zbořen komín, část mlýna přestavěna na obytný dům

31.12.1938 budovy mlýna koupil Al. Postatsky-Liechtenstein za 540.000 zl., částku bude splácet v hédnotě 10 q pšenice ročně

mlýn slouží jako skladiště rybářského nářadí

1947 koupil Josef Raus a syn, zřídil zde strojní zámečnictví

mlýn znárodněn, n.p. Výtahy zde vyráběl atypické výtahy

restiotuován Josefu Rausovi, zřízena Podhradská strojírna a obchod čerpadly a vodoinstalačním materiálem