Klepá jako mlýnský hřídelík.
(hornolužické přirovnání)

mlýn v Písečné

mlýn v Písečné
35
Písečná
561 70
Ústí nad Orlicí
Písečná u Žamberka
50° 2' 46.2'', 16° 26' 35.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Přístupný jako muzeum
Potočnice
101249
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Přízemní zděný mlýn s patrovou mlýnicí a podlouhlou úzkou zděnou lednicí stojí při potoku Potočnici (prvně je v tomto místě zmiňován roku 1596). V osmdesátých letech 19. století zařízení obsahovalo jedno mlýnské složení, špičák, krupník a také pilu. Mlýn pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,15 metru, druhé menší zajišťovalo pohon pily. V roce 1926 obyčejné složení vystřídal průmyslově vyráběný válcový mlýn a obě vodní kola nahradila Francisova turbína s horizontální hřídelí o výkonu 5 HP (provedla firma Josefa Prokopa synové). Naposledy se ve mlýně mlelo roku 1951, téměř veškeré zařízení, podle protokolu z roku 1939, se dochovalo. Od roku 2004 kulturní památka slouží také jako malé muzeum.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1596 Prochna Krčmář koupil mlýn Doroty Truhlářky za 31 kop gr. míš.

1610 Vavřinec Strolman koupil mlýn od Prokopa Prochny za 50 kop gr. míš.

1610 Vladislav Bukovský z Hustiřan koupil mlýn od Strolmana

1611 Kateřina Nastoupilka koupila od Vladislava Bukovského za 65 kop míš.

1613 Mikuláš Mlynář koupil od Kateřiny Nastoupilové

1620 Jan Mazura koupil od Mikuláše Mlynáře

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1620 Jan Mazura koupil od Mikuláše Mlynáře

1620 se zde mlel i slad do panského pivovaru, který stál v dolní části obce, v Kujavách.

1632 Václav Mazura koupil od Jana Mazury

1650 Jakub Mazura koupil od Václava Mazury za 46 kop míš., zapsán v Berní rule

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jakub (20 let), manželka Kateřina (19), oba katolíci

1713 Matěj Volf koupil od Jakuba Mazury

1753 Václav Hrdina koupil od Volfa

1768 Josef Hanl, rektor koleje královéhradecké, přenechává mlýn za 200 zl. a 24 zl. ročního nájmu, kdyby mlýny seše nebo vyhořel, má jej na svůj náklad zařídit. Platy a kontribuci platí mlynář. Má povinnost obilí pro pivovar a rezidenci bezplatně semlíti. Může mlýn své rodině odkázati. Kdyby mlýn prodat chtěl, vrchnost si vyhrazuje předkupní právo. Držitel mlýna se má všeho zlého i opilstva varovati, služby boží navštěvovati, podezřelé osoby nepřechovávati.

1768 Václav Hrdina ml. koupil mlýn od otce Václava Hrdiny

1777 František Skuda, mlynář

1798 mlynář František Novotný (1750-1818), syn Václava Novotného ze Žamberka, oo 1780 s Jisefou (*1746), vdovou po Františku Skudovi

1819 syn Jan Novotný (1785-1840), manž. Františka Kovaříková (1793-1871), dcera kováře z Častolovic

1844 syn František Novotný (1825-1879), I. oo 1846 s Františkou Kolovratníkovou (1828-1861), dcerou kováře ze Žampachu, II. oo 1861 s Annou Königovou (1830-1899), dcerou šenkýře z Orlice čp. 70

 

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlynář František Novotný si půjčil na nákup nových strojů 100 zl. od žamberského žida Becka. Ten však napočítal úrok 40% a na konci života Františka Novotného činil dluh již 5000 zl. Mlynář tedy odporučil mlýn dceři Anežce, která měla ženicha s 8000 zl. a který by mlýn vyplatil. Když se to však dozvěděl bratr Josef, udělal doma velké pozdvižení, všechno chtěl v opilosti rozbít, protože byl jako dědic opominut. Anežka mu potom po rozumné úvaze mlýn postoupiula.

1879 syn Josef Novotný (*1855), manž. Františka (*1863) z Rovně

1880 zřízeno vodní právo na rybnickém katastru a ve struze

1896 mlýn koupili v exekuční dražbě Antonín Dostálek z čp. 33 a Antonín Vrba z čp. 17

1897 od Dostálka a Vrby koupili Josef a Marie Čermákovi, Čermák kasíroval jedno ze tří vodních kol, pilu na řezání prken, šindelku, holendr s vodním kolem a jahelku. Zůstalo kamenné složení, k němu zřídil válcovou stolici, první v Písečné.

1898 za 4.500 zl. koupili mlynář František Dostálek s manž. Matyldou (*1872), nepřijímají zádušní pohledávky

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 František Dostálek

1937 syn František Dostálek (1903-1969), manž. Martie Kalousková (1912-1990) z Hnátnice

1997 Hana Maarová roz. Hubálková (*1947) z Letohradu, manž Karel, koupili mlýn a opravili

26. 10. 2004 Mlýn prohlášen kulturní památkou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Truhlář
  • Prochna
  • Strolman
  • Bukovský
  • Nastoupil
  • Mlynář
  • Mazura
  • Volf
  • Hrdina
  • Skuda
  • Novotný
  • Dostálek
  • Vrba
  • Čermák

Historie mlýna také obsahuje:

nájemci:

-1596 Doroay Truhlářka

1596-1610 Prolop Prochna

1610 Vavřinec Strolman

1610-1611 Vladislav Bukovský z Hustiřan

1611-1613 Kateřina Nastoupilka

1613-1620 Mikuláš Mlynář

1620-1632 Jan Mazura

1632-1650 Václav Mazura

1650-1713 Jakub Mazura (Mlynář)

1713-1753 Matěj Volf

1753-1768 Václav Hrdina

emfyteutičtí držitelé:

1768-1777 Václav Hrdina ml.

1777-1798 František Skuda

1798-1819 František Novotný

1819-1844 Jan Novotný

1844-1879 František Novotný

majitelé:

1879-1896 Josef Novotný

1896-1897 Antonín Dostálek a Antonín Vrba

1897-1898 Josef Čermák

1898-1937 František Dostálek

1937- František Dostálek ml.

1620: „při mlejně Jana Mazury ve vsi Písečná jest volejna, z které je povinnost dávati olej i pro potřebu panskou, a to po celý rok neb jak toho bude potřeba. V každé volejně se rovněž dělají pokrutiny a toho ničeho mlynář za práci sobě požívati nemá. Povinen je týž Jan Mazura dáti ze mlýna mimo stálý plat, když se na podzim loví zajíci, půl korce prachu neb tluči pro psy a nemá-li tluči, tedy čtyři pecny chleba“.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Venkovský vodní mlýn s dlouhou stavební historií, zmiňovaný k r. 1597, dochovaný v úpravách z 19. a poč. 20. století. Zachována je obytná budova s patrovou mlýnicí a technologickým vybavením, moderní turbinový domek a stodola. Technická památka.
      Soubor nemovitostí mlýna čp.35 tvoří budova mlýna s obytnou částí a mlýnicí, stodola, turbínový domek a technologické vybavení. Situace: Pod svahem, pod nímž je veden náhon ze zadržovací vodní nádrže západně od mlýna, je situována přízemní obytná budova mlýna s patrovou mlýnicí , rozšířená o krátkou štítovou přístavbu směrem do svahu. K základní hmotě mlýna je do pravého úhlu připojena stodola, obě budovy tvoří malý vstupní dvorek, ohraničený ze strany od silnice potokem. K západní straně mlýnice přiléhá z kamene zděná lednice, kterou z větší části překrývá přístavba turbínového domku.
      Mlýn je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů a má mimořádnou vypovídací hodnotu uceleného technologického vybavení.
      Venkovský vodní mlýn na místě předchůdce zmiňovaného k r. 1597, původně s roubenou světnicí, upravovaný v 19. stol a ve 20. letech 20. stol. Součástí mlýnice je i technologické vybavení.
      Budova je postavena ze smíšeného zdiva na půdorysu 17 x 8,5 m, z toho 8x 8,5 m tvoří mlýnice. Obytná část je přízemní, s polopatrem (na místě starší roubené, se 3 okny do dvora), na podezdívce z betonových kvádrů. Je osvětlena dvěma novodobými trojdílnými okny ze dvora. Ze štítové strany přiléhá ustupující nechráněná přístavba garáže. Štít nad ní je obit na svislo prkny, prosvětlen drobným okénkem. Mlýnice je ze vstupní strany z větší části zakryta přístavbou stodoly, uplatňuje se pouze vstup dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíkem na zvýšeném novodobém zápraží. Hlavní štítové průčelí mlýnice je obráceno k západu, pohledově se uplatňuje pouze svisle bedněný přelištovaný štít s dvojicí ležatých šestitabulkových oken v patře a jedním ve vrcholu; přízemí je zakryto přístavkem kůlny. Novodobé rozšíření mlýnice v kolmém směru k severu ( ke svahu) má symetricky členěné zděné, hladce omítané štítové průčelí s jednoduše bedněným štítem, v zásadě dvojosé, s okny členěnými do “T”. Do boku ( nad náhon) vede další okno. Střecha jsou sedlové, kryté raženými taškami ( značeny “patent”. Budova mlýna má dispozici vycházející z tradičního vesnického trojdílného domu, v jehož třetím dílu se nachází mlýnice. Síň, (druhý díl domu) není oddělena stěnou od mlýnice, ale tvoří spolu jeden prostorový celek. Ze zápraží se tedy vcházelo přímo do mlýnice, odkud vpravo vedly dveře rovnou do světnice. V obytné části jsou dvě místnosti ( světnice, komora - ložnice), v první z nich bývala kachlová kamna. prostor byl v 2.pol. 20. stol. zcela modernizován. Do mlýnice byl druhotně vložen úzký prostor nové předsíně, vymezený tenkými odstranitelnými příčkami. Prostor mlýnice s vestavěnými provozními podlahami je určen technologickým zařízením, prostupujícím až do krovu. Souběžně s bývalou lednicí je položeno snížené úzké patro s transmisí v místě původní mechanizace, vedle část podlahy betonové, ve vstupní části dřevěné. . Přístavba je přímo napojena na volný prostor mlýnice, je patrová , v horním patře upravená jako šalanda s postranní komůrkou pro příležitostné přespání chasy a pocestných, bez stropu. Krov mlýnice - stojatá stolice se střední vaznicí, na níž jsou osedlány krokve, sloupky vyztuženy pásky. Půda nad obytnou částí: krov - stojatá stolice se vzpěrami a pásky, velmi subtilní konstrukce, nově vyspravená kleštinami. Podlahu tvoří překládaná prkna položená na vazných trámech. Cihelný omítaný komín, vstupní dvířka svlakové konstrukce.
      Mlýn je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů a má mimořádnou vypovídací hodnotu uceleného technologického vybavení.
      Stodola smíšené konstrukce, s bedněným půdním polopatrem, zřízená před 2.sv. válkou na místě někdejší pily. Součást areálu mlýna.
      Přízemní stavba na obdélném půdorysu, kolmo napojená na mlýnici, s polopatrem, sedlová střecha s mírným přesahem kryta raženými taškami. Konstrukci stavby tvoří cihelné pilíře z ručně vyráběných nerovných cihel ( možná druhotně použitých). Pilíře jsou zevně omítané, mezi nimi prkenné výplně stěn a obednění polopatra. Pouze mlýnice je oddělena příčkou, zděnou z cihel, s kolkem: “Tosovský - patent”. Na volné štítové straně opatřena kamennou podezdívkou - z pískovcových kvádrů, štít se prostě bedněný, se sdruženým novodobým okénkem do podkroví. Stodola byla původně průjezdná, stranu do zahrady vyplňují dnes nepoužívaná dvoukřídlá prkenná vrata, kdežto na straně vjezdu ze dvora jsou novější vrata posuvná na kolejničkách. Podlaha nepůvodní, opravena 1996. Trámovou konstrukci stropu podepírá jeden středový průvlak, na něm bedněná podlaha podkroví. krov tvoří stojatá stolice se sloupky, vzpěrami a pásky.
      Stodola je nedílnou součástí areálu mlýna, stojící údajně v místě někdejší pily, využívající též vodního pohonu.
      soubor nemovitostí čp. 35 v obci Písečná tvoří historicky, funkčně i provozně navzájem spjatou část mlýnského areálu s částí původního technologického vybavení. Oba objekty, mlýnice a turbínový domek, jsou zachovány v relativně dobrém stavu, přičemž vlastní mlýnice slouží k expozičním účelům.
      Areál mlýna čp. 35 v obci Písečná, ke kterémuž se vztahuje první písemná zmínka z roku 1596, je unikátně dochovaným komplexem, který dokládá vývoj mlynářského řemesla v Čechách, a to především z období konce 19. a začátku 20. století. Tyto objekty, které byly budovány v návaznosti na místní vodohospodářské podmínky, zaznamenaly v průběhu 20. století ve velkém množství postupný zánik. Mlýn v Písečné svým vysokým stupněm zachování je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů a má mimořádnou vypovídací hodnotu vzhledem k vysokému stupni dochování technologického zázemí.
      Nejspíš v již výše zmíněném roce 1926 proběhla také úprava mlýnice, aby se dosáhlo i s podkrovím čtyř podlaží, byť velmi nízkých, potřebných k osazení válcového mlýna.
          • existující umělecké složení
          technologické vybavení: loupačka, pytlovací lavice, šrotovník s francouzskými kameny, párová a dvoupárová stolice s rozmělňovačem, reforma, 2 hranolové vysévače, koukolník, míchačka na mouku, autokap, neosazený rovinný vysévač, kapsové výtahy v dřevěných krytech a 2 dřevěné zásobníky.

          Na mlýnu v Písečné si můžeme představit vývoj malých českých vesnických mlýnů ve 20. století.
          Do první světové války v jeho tehdy ještě přízemní budově stávalo jedno obyčejné složení se špičákem a krupníkem, poháněné vodním kolem na vrchní vodu. Roku 1917 došlo k osazení prvního uměleckého složení s válcovou stolicí na mletí žita. O devět let později získal přízemní mlýn polopatrovou bedněnou nástavbu a mlýnice tak doznala zvětšení podkrovních prostor. Potřebný počet podlaží umožnil osadit nové umělecké složení poháněné Francisovou turbínou. Čištění obilí zajišťovalo žejbro s válcovým koukolníkem a periodická loupačka, k mletí sloužila jedna dvouválcová mlecí stolice a k vysévání dva hranolové vysévače. Pro dopravu meliva postačovaly pouze dva (!) jednoduché kapsové výtahy.
          V letech 1944 až 1949 následovala druhá etapa, při které došlo k modernizaci technologicky již značně zastaralého uměleckého složení. Nejprve přibyla míchačka na mouku, která nahradila ruční míchání. Následovala instalace reformy na čištění a třídění krupic, což výrazně zvýšilo kvalitu mlýnských výrobků, která narostla i modernizací čistírenské části, jelikož zastaralé žejbro nahradil aspiratér.
          Prakticky celé vybavení mlýna čp. 35 v Písečné se nejen dochovalo, ale díky nadšení majitelů je zpřístupněné veřejnosti.
          xx
          Protokol z roku 1939 dokládá existenci zařízení dodnes dochovaných - v přízemí se nachází loupačka, pytlovací lavice a elektrodynamo, které sloužilo pro domácí osvětlení. Na podlaze stojí šrotovník s francouzskými kameny. Tyto kameny byly použity z původního složení.
          Dále je tu jedna párová a jedna dvoupárová stolice s rozmělňovačem. Na manipulační podlaze je umístěna reforma, míchačka na mouku, dva hranolové vysévače, koukolník a uložený (avšak neosazený) rovinný vysévač.
          V nejvyšším podlaží nalezneme dřevěné zásobníky a také hlavy výtahů. Kromě uvedených zařízení se tu dochovaly téměř úplné výtahy, jeřáb k mlecim kamenům šrotovníku i rozvodná elektrická deska.
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
          Jako mlýn vesnický (poddanský) měl jen to nejjednodušší vybavení. Podle nejstaršího známého popisu zařízení ze začátku 80. let XIX. století zde tehdy bylo jedno mlýnské složení (tedy zřejmě tzv. obyčejné české složení), špičák, krupník a také pila.
          Ve 20. až 40. letech minulého století prošel mlýn typickou změnou z obyčejného složení s mlecími kameny, které pohánělo vodní kolo, na složení umělecké.
          V roce 1926 došlo k provedení již zmíněné změny, kdy obyčejné složení nahradil průmyslově vyráběný válcový mlýn a obě vodní kola nahradila Francisova turbína s horizontální hřídelí o výkonu 5 HP. Tato modernizace byla provedena bez povolení, a tak vodoprávní řízení proběhlo až v roce 1938.
          Nejspíš v již výše zmíněném roce 1926 proběhla také úprava mlýnice, aby se dosáhlo i s podkrovím čtyř podlaží, byť velmi nízkých, potřebných k osazení válcového mlýna. Osazení strojního vybavení provedla firma Josef Prokop a synové - Pardubice.


          1896 ke kamenném složení postavena válcová stolice, 1. v Písečné
          V osmdesátých letech 19. století zařízení obsahovalo jedno mlýnské složení, špičák, krupník a také pilu.
          V roce 1926 obyčejné složení vystřídal průmyslově vyráběný válcový mlýn.
          V areálu mlýna ěp. 35 v Písečné původně pracovalo tzv. obyčejné české složení, kdy na počátku 80. let 19. století je zde doloženo jedno mlýnské složení, špičák, krupník a pila.
          Ve 20. až 40. letech 20. století prošel mlýn změnou z obyčejného složení s mlecími kameny, poháněnými vodním kolem, na složení umělecké s válcovými stolicemi, poháněnými Francisovou turbínou o výkonu 5 koňských sil. Ta zajistila nejen pohon strojního vybavení válcového mlýna, ale prostřednictvím velké transmise, procházející až do stodoly, poháněla také mlátičku, pilu a řezačku. V roce 1926 provedla firma Jos. Prokopa & synové - Pardubice osazení turbíny a strojního vybavení mlýna. S tím souvisela také úprava mlýnice. aby se dosáhlo 4 podlaží, a to včetně podkroví, potřebných pro válcový mlýn. V nejvyšším podlaží se nacházejí dřevěné zásobníky a hlavy výtahů.
          Raritou je dochovaný rovinný vysévač, který nebyl nikdy osazen. Mlynář František Dostálek jej pořídil jako poslední plánovanou modernizaci na konci 40. let 20. století, ale v souvislosti se změnou politického režimu jej nestihl instalovat.
          Zaniklý
          • pila
          • krupník
          • jahelka
          • pohon zemědělských strojů
          • šindelka
          • olejna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1620 olejna
          1880 špičák, krupník a pila
          Turbína mlýna poháněla i mlátičku, okružní pilu a řezačku.
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • lednice
          • turbínový domek
          Francisova turbína i kompletní potrubí včetně ventilu je dochována v turbínovém domku. Původní lednice se zachovala s tim, že turbínový domek její část půdorysně překrývá.
          Turbínový domek:
          Přízemní zděná přístavba vestavěná do původní lednice v místě někdejšího vodního kola. Turbínové zařízení z r. 1925 od firmy J.Prokopa synové, Pardubice.
          Jednoduchá zděná hladce omítaná přízemní stavbička na obdélném půdorysu , vestavěná do části bývalé lednice v místě někdejšího vodního kola na horní vodu. Byl zřízen pro umístění a obsluhu zde v r. 1925 instalované Francisovy turbíny. Domek je podélně připojen k mlýnici, kryt sedlovou střechou s novodobou lepenkovou krytinou, na stranu do zahrady proti vstupu a v čele nad lednicí umístěno vždy 1 obdélné okno. Do interiéru se vstupuje z přízemí mlýnice po třech stupních dolů. Uvnitř betonová podlaha, omítané stěny a volný průhled do krovu. Na stěně vpravo od vstupu umístěna litinová firemní tabulka s nápisem: turbínové zařízení provedeno firmou Jos. Prokop a synové, Pardubice. Vlevo vzadu umístěna Francisova turbína, od níž vedou skrze prostupy ve zdi mlýnice transmise k dalším zařízením mlýnské technologie.
          Mlýn je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů a má mimořádnou vypovídací hodnotu uceleného technologického vybavení. Turbínový domek je vývojovým doplňkem mlýna v místě pův. lednice s vodním kolem.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJosefa Prokopa synové Pardubice
          PopisV roce 1926 obě vodní kola nahradila Francisova turbína s horizontální hřídelí o výkonu 5 HP (provedla firma Josefa Prokopa synové).
          Turbína o výkonu 3,7 kW nahradila vodní kolo o výkonu 2,6 kW a poháněla i mlátičku, okružní pilu a řezačku.
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,07 m3/s, spád 7 m, výkon 5 HP
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJosefa Prokopa synové Pardubice
          PopisV roce 1926 obě vodní kola nahradila Francisova turbína s horizontální hřídelí o výkonu 5 HP (provedla firma Josefa Prokopa synové).
          Turbína o výkonu 3,7 kW nahradila vodní kolo o výkonu 2,6 kW a poháněla i mlátičku, okružní pilu a řezačku.
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,07 m3/s, spád 7 m, výkon 5 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popispůvodně 3 kola
          Mlýnské složení pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,15 m. Druhé vodní kolo o průměru 6,95 m zajišťovalo pohon pily.
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          PopisInstalován 1926 jako náhradní pohon.
          Výkon 5 HP
          Historické technologické prvky
          • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          • pískovcový kámen | Počet: 1
            • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
            • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
            • periodická
            • válcový
            • moučný vysévač | Počet: 2
              • jednoskříňový
              neosazený
              • jednoduchá
              1
              • sací filtr
              • autokap
              • spirokap
              • cyklon
              • šneková
              • šnekový dopravník | Počet: 1
              • kapsový výtah | Počet: 4
                • ruční
                AutorRadim Urbánek, Hana Hácová
                NázevMlýn čp. 35 v Písečné – poslední zdejší svědek vodního mlynářství
                Rok vydání2005
                Místo vydáníVysoké Mýto
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorRadim Urbánek, Hana Hácová
                NázevMlýn čp. 35 v Písečné – poslední zdejší svědek vodního mlynářství
                Rok vydání2005
                Místo vydáníVysoké Mýto
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorMinisterstvo financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 29
                AutorStanislav Adamec
                NázevPísečná - ves pod hradem Žampachem
                Rok vydání2006
                Místo vydáníPísečná
                Další upřesněnís. 149-150
                AutorVladislava Valchářová
                NázevVodní mlýn
                Další upřesněníIndustriální topografie
                Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V008216
                Datum citace internetového zdroje03 2025
                AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
                NázevVodní mlýn
                Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-14030529
                Datum citace internetového zdroje07 2025

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Plány - stavební a konstrukční

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

                Současné fotografie - interiér

                Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

                Současné fotografie - vodní dílo

                Současné fotografie - technologické vybavení

                Vytvořeno

                6.10.2012 23:01 uživatelem Radim Urbánek

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2017 20:44
                doxa (Jan Škoda) 5.12.2025 23:53