Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1662 postaven hamr
1691 mistr Jiří Prantner
prosinec 1692 "huť podmejtská již všechna sešlá a na samém sboření se nachází"
1693 postaven nový hamr
1729 opět obnova budovy
1790 velké opravy
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1870 hamr přestavěl Štrosberk
1878 ukončen provoz hamru, zařízení převezeno do Dobřívi (zde se nachází dosud)
na1 místě hamru zřízen mlýn
1885 vdova Štrosberková pronajala mlýn Václavu Prantnerovi, měšťanu v Mýtě čp. 40 na 20 let za roční nájem 225 zlatých.
1898 Václav Prantner koupil mlýn i s domem čp. 187, pozemky a vodním právem
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
mlýn přešel na svobodného syna Václava Prantnera
poté na bratra Františka Prantnera, u mlýna postavil stodolu
1930 majitel Antonín Prantner
1931 mlýn koupil Čeněk Rytych, mlýn rekonstruoval
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
poslední majitel Čeněk Rytych
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1954 ukončeno mletí, nadále se jen šrotuje
Čeněk Rytych se stal zaměstnancem JZD Rokycany, pro které opět mele
1956 definitivně ukončen provoz, mlýn zůstává v majetku Rytychových potomků
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1870-1878 Štrosberk
1878-1898 vdova Štrosberková
nájemce Václav Prntner
1898- Václav Prantner
František Prantner
1930-1931 Antonín Pratner
1931-1956 Čeněk Rytych
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
