Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je uváděn již na začátku 17. století a v soupisu mlýnů z roku 1704 se dvěma složeními.
Dne 12.10.1659 se vdává Žofie dcera Lukáše Chaura mlynáře lozického.
Matrika Luže NOZ 1623-1677, sign. 2180, fol.7
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1878 se připomíná krupník, jahelka a přestavba jednoho složení na umělecké, později doplněné dvěma válcovými stolicemi.
1910 se u mlýna utopil zdejší mládek
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1930 Emilie Salášková
Mlýn mlel do roku 1938 a posledním mlynářem byl pan Salášek ml.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V opuštěném mlýně se ještě v roce 1969 nacházela bohatě zdobená hranice s nápisem "STAWEL ANNO 1763 JOHAN PETER".
Patrová budova mlýna byla zbořena v roce 1977.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1659 Lukáš Chaur
1930-1939 - Emilie Salášková (RR)
1938 Salášek (Saláček) ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: