Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První písemná zmínka o Novém Hrádku je z 18. července 1362, hrad Frymburk s podhradím však pravděpodobně existoval již koncem 13. století.
Těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence se připomíná roku 1537 /www.novy-hradek.cz/.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Mlýn ve Šmelcovně byl postaven pod Novým Hrádkem východně od Nového Města nad Metují v místě, kde se u říčky Olešenky dodnes říká Šmelcovna. Přesnou dobu jeho vzniku neznáme. V berní rule z roku 1654 je tu uveden mlynář Jiří Poláček, který měl mlýn o jednom kole. /Klempera/
Tereziánský katastr z r. 1757 uvádí v Novém Hrádku mlýn poddanský o jednom kole na nestálé vodě. Mlýn ve šmelcovně je postaven na soutoku Olešenky a bezejmenného potoka s velkým spádem.
Na indikační skice a na císařském povinném otisku z r. 1840 není mlýn vyznačen, v té době zřejmě nebyl mlýn v provozu nebo neexistoval.
Až z 19. století pochází další záznam o tom, že roku 1868 postavil Antonín Lepš pod Novým Hrádkem mlýn. Jestliže se jedná o tentýž mlýn jako v berní rule, zřejmě došlo ke zkáze původního starého mlýna a byl postaven znovu.
Mlýn pod Novým Hrádkem měl český kámen, později žitnou stolici i porcelánku, šrotovku a loupačku. Vodní kolo mělo 6 metrů v průměru, spád vody byl 6,5 m a náhon byl dlouhý 1 km. Později Antonín Lepš instaloval na mlýn turbínu o 12 HP.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1907 byla nad mlýnem postavena tkalcovna pro 64 stavů; její provoz byl zastaven v roce 1950.
Mlynář Antonín Lepš zemřel v 54 letech v roce 1924. Po něm mlýn vlastnili napůl bratři Antonín a Karel Lepšové. Antonín bydlel v bývalém mlýně a Karel ve vilce vedle něj.
Ještě dodejme vysvětlení názvu mlýna. Šmelcovna je staré označení pro tavírnu, což odkazuje k tomu, že poblíž mlýna stávala vysoká pec, v níž se zpracovávala železná ruda, blízko dolovaná /Klempera/.
1930 Antonín Lepš
Jako mlynář je Antonín Lepš z Nového Hrádku uváděn také na volební listině z obecních voleb roku 1919 jako první na kandidátce za Republikánskou stranu českého venkova. Později byl členem obecního zastupitelstva a od dubna 1920 do března 1923 starostou Nového Hrádku. Poté musel odstoupit ze zdravotních důvodů./Frymburské ozvěny 3/2010/.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Tkalcovna byla zastavena v r. 1950.
Dnes je ve značně rozšířeném a přistavěném objektu provozována průmyslová výroba. Bývalý mlýn se nachází uprostřed řadové zástavby.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1654 Jiří Poláček
1868 Antonín Lepš
- 1924 Antonín Lepš + 1924 v 54 letech
1924 - spolumajitelé bratři Antonín a Karel Lepšovi
1930 Antonín Lepš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír