Uživatel

Hledat

| Sign up

Mele se na otruby.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Krajíčkův mlýn

Krajíčkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Krajíčkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

67 (Řípov)

Ulice

Polanka

Lokalita (vesnice, město)

Třebíč

PSČ

674 01

Okres

Třebíč

Katastrální území

Třebíč

GPS

49° 12' 50.9'', 15° 52' 4.1''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Zaniklý mlýn na pravém břehu řeky Jihlavy na začátku Třebíče, před Stařečkou. Doložen je už v 14. století. Jméno má po mlynářích v 16. a 17. století. Roku 1880 však vyhořel a zanikl. Nezachovalo se nic krom místa. Význam má jenom pro místopis a rodopis dějin mlynářství. Nad mlýnem je Krajíčkova stráň, na druhém břehu byly postaveny říční lázně.

Poloha vůči obci

Třebíč, Polanka, nad lávkou k říčním lázním, které jsou na druhém (levém) břehu.

Vodní tok

Jihlava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Původně náležel katastrem pod Řípov

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Mlýn pochází nejspíš z 12., možná z 13. století. V roce 1356 jej prý od opata Adama koupil třebíčský měštan Ondřeji Radil.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Krajíčkovi jsou na mlýně doloženi od roku 1556 - Duchek Krajíček.

1603 prodán mlýn sirotků po Janu Krajíčkovi za 1300 kop Kříži Patronovi, manželu vdovy Johanny.

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1625 po + Patronu Křížovi koupil nevl. syn Václav Krajíček za 1500 kop

3.5.1648 Václav Krajíček prodal za 700 kop Martinu Otrubovi. Mlýn údajně velmi špatný, cena proto snížena o 800 kop.

1650 mlýn označen jako pustý

1691 po + Martinu Otrubovi koupil syn Václav Otruba za 700 kop.

23.5.1724 od Václava Otruby koupil syn Martin Otruba za 1100 kop, 100 kop závdavku, stanoven výměnek

Střídají se zde i další mlynářské rodiny. Např. Jan Padrta, původem z Padrtova mlýna u Sokolí, přibližně od roku 1750 do 1765, údajně i Lavičkovi a Přerovští. Roku 1830 prý mlýn koupil Jakub Jurda.

1835 Jakub Jurda

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V roce 1880 mlýn vyhořel a zanikl.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Krajíček
Otruba
Padrta
Lavička
Přerovský
Jurda
Radil
Kříž
Patron

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1356 Ondřej Radil.

1556 Duchek Krajíček.

-1603 Jan Krajíček

1603-1625 Kříž Patron

1625-1648 Václav Krajíček

1648-1691 Martin Otruba

1691-1724 Václav Otruba

1724-1744 Martin Otruba ml.

1750-1765 Jan Padrta

1830-1835 Jakub Jurda

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

1603 výtah z inventáře: vůz jeden okovaný s železím, pila jedna s kliknú a druhá, náčiní mlejnský, vřeteno, 1 pánvice, 4 zděře, 2 obruče na kameny, 4 čepy k pile, 2 nebozíze, 2 kryptice, 2 pernáče, 1 tesařka, 3 špiráky, 3 oškrdy¸1 palice železná, 1 sochor železný, 2 venháky, 2 pantoky, 2 klíny, řetěz 1 větší a druhý menší u vozu, 1 pilník od pily

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Z Krajíčkova mlýna se nezachovalo nic, co by bylo vidět bez průzkumu v základech novějších staveb na témže místě.
Mlýniště nelze snadno přesně lokalizovat. (RŠ)

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Je nápadné, že asi vlivem jezu u níže položeného bývalého Podzámeckého mlýna v Třebíči je nyní hladina v místě Krajíčkova mlýna tak vysoko a natolik klidná, že by tam nejspíš ani splav pro mlýn být nemohl. (V minulosti museli mít v Třebíči nižší splav, nebo se břeh řeky nějak změnil, nebo by museli mít Krajíčkovi splav daleko nad mlýnem a dlouhý náhon. Kvůli tomuto problému jsem lokalizaci mlýna opakovaně ověřoval.)

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popis

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popis

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorWikipedista Nostrifikator (úředník samosprávy v Třebíči)

NázevPolanka (Třebíč), File:Trebic starecka krajickuv mlyn.svg

Rok vydání30

Místo vydání

Další upřesněníPlánek místa, kde stával Krajíčkův mlýn, s několika časovými vrstvami.

Odkazcommons.wikimedia.org/wiki/File:Trebic_starecka_krajickuv_mlyn.svg

Datum citace internetového zdroje3. 6. 2016

AutorWikipedista Nostrifikator (úředník samosprávy v Třebíči)

NázevPolanka (Třebíč), File:Trebic starecka krajickuv mlyn.svg

Rok vydání30

Místo vydání

Další upřesněníPlánek místa, kde stával Krajíčkův mlýn, s několika časovými vrstvami.

Odkazcommons.wikimedia.org/wiki/File:Trebic_starecka_krajickuv_mlyn.svg

Datum citace internetového zdroje3. 6. 2016

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.visittrebic.eu/mlyny/vodni-mlyny/

Datum citace internetového zdroje3. 6. 2016

Prameny

Místo uloženíMZA Brno

Název fonduVs Třebíč

Název archiváliePozemková kniha mlynářů a Nových Dvorů

Inventární číslo, signatura126

Místo uloženíMZA Brno

Název fonduVs Třebíč

Název archiváliePozemková kniha mlynářů a Nových Dvorů

Inventární číslo, signatura126

Ostatní

Při práci na rodokmenu rodiny Padrtů se objevila řada detailů, které svědčí nejen o pobytu mlynářů na určitém mlýně, ale také třeba o dlouhodobém přátelství s rodinou Krajíčků v 17. století a patrně i později: 1 sňatek, svědkové při svatbě, kmotři při křru. Snad se dostanu k tomu, abych tady zpřístupnil konkrétní odkazů na stránky digitalizovaných třebíčských matrik.

Krajíčkův mlýn je popsán i na historické mapě serveru Seznam.cz. Tato mapa prý "patří do kategorie map vojenských, vzniklých po tzv. druhém vojenském mapování v letech 1842 - 1852".