Horův, Hejrův, Hejrovský mlýn

Mlýn údajně pochází ze 13. století.

1330 - nejstarší zmínka o mlýnu, vlastníkem Oldřich Pluh z Rabštejna. Mlýn a pole zvané Dražkov, z něhož se dávala jedna hřivna úroku, směnil s Plaským klášterem cisterciáků za 4 lány královského lesa u Kožlan. Řeholníci pak nechali les vykácet a založili zde ves Hubenov.

husitské války - vypálen

Mlýn byl v majetku Jáchyma Šlika

1557 mlýn Horův zmíněn v žádosti Jáchyma Šlika o dědičné postoupení panství rabštejnského, Jáchym Šlik tento mlýn údajně vystavěl 

1595 dělení pozůstalosti Jaroslava Libštejnského, zboží ranbštejnské získal syn Jáchym, připomínán mlýn Hejrovský o pěti kolech moučných a šestém krupném a pila, mlynář je povinen odvádět 110 strychů žita vejmelného, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 12 vepřů na slaninu.

1595 "Řeka Rabštejnská (Střela) začíná u Nučického mlýna, jde k Hejrovu mlýnu a odtud dále na půl míle k Čoubovu mlýnu. Jest velmi rybná, parem, štik a jiných ryb je v ní dostatek."

Třicetiletá válka - vypálen

1730 Tereziánský katastr - panský mlýn o 3 kolech na nestálé vodě 

1839 při jarním tání podemlet jez

1841 Josef Plitz

1. června 1848 mlynář Vojtěch Plitz spolu s dalšími mlynáři z Plzeňska a Loketska žádí o snížení činží

1872 mlynář Karel Schöniger, mlýn má 3 složení a pilu, odhadnut na 10.000 zl., dluhy 6.000 zl., k mlýnu náleží 57 strychů polí, velká voda vzala půlku jezu, pomocí nouzového náhonu mele jen na 2 složření, pila zůstala v provozu, škoda komisionálně vyčíslena na 3870 zl. nebyla ale přiznána žádná podpora

1876-1890 mlynář Vojtěch Plitz

1903 majitel hrabě Jan Lažanský nechal mlýn přestavět na válcový

1904 nájemce Josef Veit uzavřel sňatek s Cecilií Wirschalovou z čp. 61

po smrti Josefa Veita vede mlýn jeho vdova Cecílie

1930 - majitelka Cecílie Veitová, tehdejší č. 70

1932 - 1954 - nájemce Jaroslav Wébr, poslední mlynář, dříve na mlýně U Kozičků

do r. 1945 - poslední majitel Johann Graf Lažanský

Mlýn mlel do r. 1954 - mlynář Jaroslav Vébr

do r. 1957 - mlýn šrotoval, dále byl opuštěn a pustl, Jaroslav Wébr se odtěhoval do Žihle