Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn údajně pochází ze 13. století.
1330 - nejstarší zmínka o mlýnu, vlastníkem Oldřich Pluh z Rabštejna. Mlýn a pole zvané Dražkov, z něhož se dávala jedna hřivna úroku, směnil s Plaským klášterem cisterciáků za 4 lány královského lesa u Kožlan. Řeholníci pak nechali les vykácet a založili zde ves Hubenov.
husitské války - vypálen
Mlýn byl v majetku Jáchyma Šlika
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1557 mlýn Horův zmíněn v žádosti Jáchyma Šlika o dědičné postoupení panství rabštejnského, Jáchym Šlik tento mlýn údajně vystavěl
1595 dělení pozůstalosti Jaroslava Libštejnského, zboží ranbštejnské získal syn Jáchym, připomínán mlýn Hejrovský o pěti kolech moučných a šestém krupném a pila, mlynář je povinen odvádět 110 strychů žita vejmelného, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 12 vepřů na slaninu.
1595 "Řeka Rabštejnská (Střela) začíná u Nučického mlýna, jde k Hejrovu mlýnu a odtud dále na půl míle k Čoubovu mlýnu. Jest velmi rybná, parem, štik a jiných ryb je v ní dostatek."
Třicetiletá válka - vypálen
1730 Tereziánský katastr - panský mlýn o 3 kolech na nestálé vodě
1839 při jarním tání podemlet jez
1841 Josef Plitz
1. června 1848 mlynář Vojtěch Plitz spolu s dalšími mlynáři z Plzeňska a Loketska žádí o snížení činží
1872 mlynář Karel Schöniger, mlýn má 3 složení a pilu, odhadnut na 10.000 zl., dluhy 6.000 zl., k mlýnu náleží 57 strychů polí, velká voda vzala půlku jezu, pomocí nouzového náhonu mele jen na 2 složření, pila zůstala v provozu, škoda komisionálně vyčíslena na 3870 zl. nebyla ale přiznána žádná podpora
1876-1890 mlynář Vojtěch Plitz
1903 majitel hrabě Jan Lažanský nechal mlýn přestavět na válcový
1904 nájemce Josef Veit uzavřel sňatek s Cecilií Wirschalovou z čp. 61
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
po smrti Josefa Veita vede mlýn jeho vdova Cecílie
1930 - majitelka Cecílie Veitová, tehdejší č. 70
1932 - 1954 - nájemce Jaroslav Wébr, poslední mlynář, dříve na mlýně U Kozičků
do r. 1945 - poslední majitel Johann Graf Lažanský
Mlýn mlel do r. 1954 - mlynář Jaroslav Vébr
do r. 1957 - mlýn šrotoval, dále byl opuštěn a pustl, Jaroslav Wébr se odtěhoval do Žihle
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vébr
- Veit
- Plitz
- Webr
- Schöniger
- Weit
Historie mlýna také obsahuje:
do r. 1330 - plaský klášter
od r. 1330 Oldřich Pluh z Rabštejna
1557 Jáchym Šlik
-1595 Jaroslav Libštejnský
1595- Jáchym Libštejnský
1896 hrabě Johann Lažanský
nájemci:
1841 Josef Plitz
1848 Vojtěch Plitz
1872 Karel Schöniger
1876-1890 Vojtěch Plitz
1903. Josef Veit
1930 Cecílie Veitová
1932-1954 Jaroslav Webr (po 1945 Vébr)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: