Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1842 nechal postavit rolník Jan Glos pro svého syna vodní mlýn čp. 18.
Po Glosově smrti tu v letech 1864-84 hospodařila Vilemína Glosová a po ní V. Láska. Později tu však již znovu byla Vilemína Glosová a s ní Marie Bartošová. V roce 1886 se na mlýně připomíná Antonín Vagenknecht, v roce 1889 F. a M. Maťátkovi. Po dalších dvou letech na mlýně hospodařila Anna Milická a po ní Josef a Barbora Imlaufovi.
Mlýn v Dolních Štěpanicích měl jedno složení a mlelo se v něm přes pytlík či odrážku až do roku 1890. Potom mlynář Josef Imlauf nahradil pískovcový kámen francouzským a zavedl i druhé složení (špičák) na řemen.
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Glos
- Láska
- Vagenknecht
- Maťátko
- Milický
- Imlauf
- Lorenz
- Bartoš
Historie mlýna také obsahuje:
1842-1864 Jan Glos
1864-84 Vilemína Glosová
V. Láska
Vilemína Glosová
Marie Bartošová
1886 Antonín Vagenknecht
1889-1891 F. a M. Maťátkovi.
1891 Anna Milická
Barbora Imlaufovi.
1930 Jindřich Lorenz
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: