Valschův mlýn; Walschmühle

Roubený mlýn se skládá s mlýnice a obytné části. Oba díly jsou obdélného půdorysu se sedlovou střechou a bedněnými štíty. V interiéru zachovalé mlýnské zařízení z roku 1803, které bylo v provozu do konce roku 1845.
kupní smlouva, kdy Wenzl Wunder, poddaný statku Velký Újezd, prodal synu Franzi Wunderovi mlýn postavený na vrchnostenském pozemku za cenu 600 zlatých. Ve smlouvě se také zmiňuje o některých mlynářských a zemědělských potřebách, které v hospodářství byly, jako: pytle, sochory, špičák, pily, pemrlice, truhlářské nářadí, dva mlecí kameny, ruční pila, sekyra a ze zemědělských nářadí také drobné chmelařské nářadí. Datum 1803 je pro nás zajímavé tím, že na ozdobně vyřezávaném sloupu mlýnské hranice je rovněž vročení 1803 a iniciály WW – tedy Wenzl Wunder. V té době muselo být nové mlýnské složení dokončeno ještě za původního majitele a logika říká, že bylo postaveno již do nového objektu. Současný mlýn i s obytnou částí typově té době odpovídá. Archivní prameny z té doby bývají ještě skoupé na informace týkající se stavební činnosti. Vročení na sloupu mlýnské hranice s iniciálami majitele v kombinaci s kupní smlouvou jsou proto jediným vodítkem stáří stávající stavby, která tak musela vzniknout ještě za Wenzla Wundera. Nový majitel dostal do dědičných podmínek bezplatně dohlížet na vrchnostenský les Schellbusch, zpevňovat kameny a výdřevou mlýnský rybník i břehy náhonu dotýkající se tohoto lesa i udržovat vozovou cestu v dobrém stavu.
Nejstarší část mlýna (mlýnice) pochází z 18. století. Obytná část byla postavena kolem roku 1800. Zděná obytná budova je z poloviny 19. století a stodola z jeho závěru.
Mlýn se skládá ze dvou k sobě přiléhajících částí. Nižší díl je přízemní obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Vnější stěny jsou roubené prolamované pravoúhlými otvory. V ose stavby směrem do dvora je dveřní otvor s jednoduchou dovnitř otevýravou výplní. Otvor rámuje mělké dřevěné ostění. Zbylé otvory jsou okenní na výšku obdélné. Směrem do dvora je jeden, na vnější štítové straně dva. Výplně jsou v dřevěných profilech, dvojité dovnitř a ven otevíravé dělené na šest okenních tabulek. Štít je svisle bedněný se dvěma na výšku obdélnými okny s výplní dělenou na čtyři tabulky. Sedlovou střechu kryjí dřevěné štípané šindele. Směrem do dvora je ve střešní rovině sedlově zastřešený vikýř. Jihozápadní štítová stěna nižšího dílu přiléhá k severovýchodní štítové stěně druhé části stavení. Tato je rovněž obdélného půdorysu, patrová se sedlovou střechou. Přízemí je omítané, plocha je bílá, ostění a šambrány jsou vyvedeny modře. Patro je pohledově roubené, na západní straně je krytý balkon vymezený dřevěným zábradlím sroubeným svislými a vodorovnými fošnami. Roubené patro má dřevěné trámy v hnědé povrchové úpravě, mazanina je zabarvena do modra až fialova. Štíty jsou svisle pobité s čtyřlistými prořezanými otvory. Střešní krytina je z dřevěného štípaného šindele. Směrem do dvora (sever) jsou ve střeše čtyři volská oka. Ze střešní roviny vyčnívá komínové těleso, které je omítané a zakončené valenou komínovou hlavou.
Mlýn je hodnotnou ukázkou lidového stavitelství technického charakteru. Je součástí hodnotného areálu mlýna s obytným domem a vodní soustavou. Objekt je významný svým řemeslným zpracováním a vysokým stavem autenticity jednotlivých prvků.
Patrový zděný dům obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Fasáda je horizontálně členěna jednoduchou kordonovou a profilovanou korunní římsou. Hospodářské části jsou v přízemí zaklenuty stlačenou valenou klenbou. Obytná část je plochostropá.
Obytný dům je patrový se sedlovou střechou. Vnější stěny jsou zděné omítané hladkou omítkou. Přízemí je provedené modře, patro a štíty žlutě, šambrány jsou bílé. Hlavní jižní průčelí je v obou podlažích pětiosé. V přízemí je první osa zprava zaslepena, druhá obsahuje ven otevíravé dvoukřídlé dveře, třetí a pátá jsou okenní a čtvrtá je vyplněna vstupními dřevěnými dovnitř otevíravými kazetovými dveřmi. Dveřní otvory mají segmentový záklenek. Okna jsou dvojitá v dřevěných profilech, dovnitř a ven otevíravá. Podlaží odděluje jednoduchá subtilní průběžná kordonová římsa. Severní okapní strana je neomítaná, prolomena jedním okenním otvorem. Sedlovou střechu kryje pálená bobrovka. Z hřebene vyrůstá dvojice zděných bíle omítaných komínů s valenou hlavou. Směrem na sever je ve střešní rovině průběžný vikýř. Pohledová štítová strana je v patře doplněna malou bíle omítanou nikou. Ve všech podlažích, včetně podkroví je štít dvouosý. Pod hřebenem střechy je půlkruhový malý otvor.
Zděná omítaná stodola je obdélného půdorysu se sedlovou střechou krytou pálenou bobrovkou. V jižním průčelí jsou dva půlkruhově ukončené vjezdy vyplněné dvoukřídlými vraty. Nad vjezdy plochá kordonová římsa, nad ní segmentově klenutá okénka.
Stodola je umístěna západně od obytného domu čp. 27. Jde o přízemní objekt obdélného půdorysu se sedlovou střechou s taškovou krytinou. Stěna směrem do dvora je prolomena dvěma velkými segmentovými otvory krytými dřevěnými ven otevíravými vraty. Pravý otvor má částečně zazděnou arkádu. V podstřeší je směrem do dvora celkem pět úzkých na šířku orientovaných oken se segmentovým záklenkem s výplní v dřevěných profilech. Štítová východní stěna je prolamována na výšku orientovanými okny výplní v dřevěných profilech. Štít je částečně omítán, zbytek stěn stavby odhaluje nosné smíšené zdivo.
Mezi stodolu a obytný dům čp. 27 je vložena kolna krytá sedlovou střechou krytou pálenou bobrovkou. Severní stěna je vyzděna z lomového kamene a cihel, jižní stěna je ve spodní části cihlová, v horní je bedněná z prken.
Objekt kolny je vtěsnán mezi obytný objekt čp. 27 a stodolu. Jde o zděnou malou přízemní stavbu zakončenou pultovou střechou, jenž je krytá režnou bobrovkou. Východní stěna kolny je prolomena obdélným otvorem bez výplně. Nad otvorem je degradované svislé bednění. Severní stěna kolny lícuje se stěnou stodoly. Zdivo je smíšené, převážně z lomového kamene a čedičových kvádrů, okolo římsy je cihlové. Omítka je dochována pouze v části nároží.

Areál mlýna sestává z vlastního roubeného mlýna (s mlýnicí a obytnou částí). zděné obytné budovy a stodoly. Mlýnice je přízemní mírně obdélníkového půdorysu, roubeni /na rybinu/ je uloženo na podezdívce suterénu. Vždy dvě okénka ve štítové a boční stěně byla uzavíratelná okenicemi. Již nedochovaná střecha byla sedlová. Hmota vlastní mlýnice je dochovaná včetně vchodu do lednice.
Z mlýnice je přístupný valeně zaklenutý sklípek pod obytnou dřevěnou částí /pod světnicí/, jehož neorganické napojení ukazuje na možný starší původ. Obytná část vlastního mlýna „přilepená“ na mlýnici je již patrová se sedlovou střechou. Větší část přízemních stěn je přezděna v mladší době. Na odvrácené boční straně je v délce světnice zachována jednoduše provedená podstávka, vynášející roubené patro. Postávka nepochybně existovala u štítové a boční nádvorní stěny a byla zdobena vyřezáváním. V síni jsou patrny zbytky černé kuchyně, hmota pece, přesahující líc obvodové stěny je zachována. Otevřený otvor konicky se zužujícího komína, v místech nad jádrem černé kuchyně /ústí do pece ohniště/, ukazuje na možný převoz otevřeného ohniště. Trámové stropy ve světnici jsou zakryty novějším rovným podhledem. Zde jsou rovněž patrné zbytky po kachlových kamnech, vytápěných původně ze síně. Patro je přístupné ze síně dřevěným schodištěm. V šířce síňové části je zapuštěna pavlač. Stropy v síni i patrové světnici jsou trámové se záklopem. Okno v síni má zasouvací vnitřní okenici. Krov se stojatou stolicí je pravděpodobně mladší. Roubení obytné části je již vázáno na „zámky“. Velmi významným nálezem je původní dřevěný lepenicí omazaný komín. Dřevěný roubený a omazávaný komín prochází šikmo půdou mlýna. Podle úsporného a vyspělého zvládnutí stavby (obytná část) lze předpokládat její vznik kolem r. 1800.
Dnes užívaný obytný zděný dům, paralelně situovaný s vlastním mlýnem je patrový s jednoduchou fasádou a sedlovou střechou. Sklípek, komunikační a hospodářské části přízemí jsou zaklenuty valenou (sklípek) a stlačenými valenými klenbami.
Stodola resp. kolna má dva vjezdy, klenuté ostře nasazenými oblouky se zvýrazněným cihelným dekorem a obdobně ztvárněné otvory v zadní nadezdívce.
Mlýnice 18. stol., obytná část kolem r. 1800, nejpozději 1803. Obytná zděná budova pol. 19. stol., stodola konec 19. stol.
Významná ukázka technické památky se zachovalým a náročným systémem vodního režimu. Je součástí systému 7 mlýnů na katastru obce a dnes součástí historického stavebního fondu rezervačního charakteru.
Mlýnice je bez střechy, suterénní zdivo a nechráněné roubení je poškozeno. V současné době probíhá rekonstrukce. Po rekonstrukci bude mlýn využit pro potřeby OVM v Ústí n. L.