Historie
Obecná historie:
Mlýn vznikl již ve středověku a sloužil pro dnes již zaniklou ves Teleč (něm. Teltsch) s osadou Dlouhá Ves (Langendorf) a vedlejší vesnici Pávice (Pobitz). O jeho historii není nic bližšího známo, nejsou známa ani žádná vyobrazení. Do r. 1946 se jako poslední majitel uvádí Julius Glaser. Po odsunu německého obyvatelstva mlýn zanikl stejně jako vesnice, ze které dnes zbývají 2 stavení a několik rekreačních chat.
Vodní mlýn, nazývaný Telečský mlýn (Teltscher Mühle), byl vystavěn v neznámé době v údolí na levém břehu Bochovského potoka (Buchauer Bach, Loh Bach) při cestě do Kozlova asi 450 metrů západně od vsi Teleč (Teltsch). Mlýn je prvně zachycen pod názvem Malý mlýn (Kleine Mühle) na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841 je jako držitel Telečského mlýna čp. 45 uveden Josef Glaser. Posledním předválečným majitelem mlýna byl pak Julius Glaser.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být mlýn udržován a postupně chátral. Ještě na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 mají všechny budovy mlýnského areálu střechy. Patrně již krátce poté však proběhla celková demolice všech objektů. V prostoru zaniklého Telečského mlýna porostlém vzrostlými dřevinami lze dnes dohledat pouze terénní nerovnosti v místech stržených budov a zanesený mlýnský náhon.
zdroj: Památky a příroda Karlovarska
(Jaroslav Vyčichlo, 2016)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Glaser
Historie mlýna také obsahuje:
1841 Josef Glaser
1930 Julius Glaser
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
