Ministerstvo kultury
V Praze dne 11. 6. 2015
Č.j.M K 35980/2015 OPP
Sp. zn. MK-S 9401/2014 OPP
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e obytné, provozní a hospodářské objekty tzv. Piruchtova mlýna č. p. 689 na pozemku p. č. 1332, k. ú. Boskovice, s technickým vybavením mlýna a s pozemky p. č. 1332 a 7168/2, vše k. ú. Boskovice, město Boskovice, ulice Podhradí 23, okres Blansko, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou účastníky řízení: pan Jan Piruchta, Na Vyhlídce 1658/40, 680 01 Boskovice a Město Boskovice, IČ: 00279978,se sídlem Masarykovo náměstí 4/2, 680 01 Boskovice.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy a padesát dva identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 3. 2006 podnět Klubu přátel Boskovic na prohlášení areálu tzv. Piruchtova mlýna v Boskovicích č. p. 689 s původním technickým vybavením za kulturní památku: „[...] Předmětný objekt patřil do celé řady zařízení využívajících na malém prostoru vodního toku říčky Bělé jako zdroje hnací síly (8 mlýnů a pil) a dále jako zdroje technologické suroviny (lihovar, pivovar, chovné rybníky a později rekreace).
Z těchto objektů jako funkční se zachovala pila, dnes již s elektropohonem, a mlýn, značně zmodernizovaný stavebně, s technologickým zařízením z minulého století. Ostatní objekty byly přeměněny za účelem jiného podnikání, nebo zanikly.
Navrhovaný mlýn stojí na okraji města. Je již asi 50 let nevyužívaný pro původní účel, slouží jako rekreační chalupa. Technologické zařízení pochází dílem z minulého století, část, jako vodní kolo, se nedochovalo. Samotná stavba je v relativně dobrém technickém stavu.
Tento náš návrh byl konzultován s pracovníkem památkového úřadu, který si objekt důkladně prohlédl a udělal předběžnou fotodokumentaci. O objekt projevil zájem.
Jeho vyjádření a fotodokumentaci přikládáme. Jako navrhovatelé jsme připraveni spolupracovat v rámci našich možností a schopností. [ ...]”
Dne 13. 6. 2006 vypracoval Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, následující návrh na prohlášení za kulturní památku: „[...] Objekt mlýna na obdélníkovém půdorysu je rozdělen na obytnou část s mlýnicí a hospodářské budovy, které na západní straně uzavírají dvůr do písmene L. Na severní straně z půdorysu objektu vybíhá zděný přístavek pro vodní náhon. Objekt je částečně podsklepený, ve zvýšeném přízemí se nachází obytná část a komora. K východní části obytných prostor je připojena třípatrová mlýnice. 6Mlýn je dochován v podobě, kterou získal přestavbou mlýnice a modernizací technologického zařízení v počátku 20. století. Pouze mlýn v Podhradí se zachoval v téměř intaktní podobě z bývalých 8 mlýnů využívajících energii vodního toku říčky Bělé. Jeho poloha v Podhradí, v těsném vztahu s nad ním se tyčícím boskovickým hradem z něj činí výrazný krajinotvorný prvek. Stav objektu je značně narušený, střešní krytina je vcelku kompaktní, avšak vyžaduje obnovu, trámová konstrukce střechy je dobrá.
Bývalý vodní mlýn představuje intaktně dochovaný objekt ve své historické podobě, jehož historie sahá až do poloviny 17. století, a který je dokladem vývoje lidového stavitelství.
V mlýnici je dochováno podstatné technologické zařízení z počátku 20. století, které je součástí návrhu k prohlášení věci za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně na základě výše řečeného doporučuje bývalý vodní mlýn v Boskovicích, ul. Podhradí č. p. 689, okres Blansko, Jihomoravský kraj, prohlásit za kulturní památku. “
Ministerstvo kultury oba podněty vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Dne 29. 9. 2014 vypracoval Národní památkový ústav, ú. o. p. v Brně, následující aktualizaci svého návrhu: „[...] Jedná se o soubor objektů a technické vybavení tzv. Piruchtova mlýna č. p. 689, ulice Podhradí č. o. 23, tvořený budovou mlýna (s obytnou a mlýnskou částí) s mlecím zařízením, tj. kompletním uměleckým složením s válcovými stolicemi, pomocným dieselovým motorem a přízemní hospodářskou budovou, to vše na pozemku pare. č. 1332, a dále reziduem původního náhonu a lednicí s torzem vodního kola na vrchní vodu, vše na pozemku pare. č. 7168/2. | ...] je třeba konstatovat, že výše uvedený areál mlýna stále představuje stavební a technickou památku disponující vysokou hodnotou kulturně historickou i hodnotou stáří. Ze soustavy mlýnů na tzv. boskovické kaskádě je právě tzv. Piruchtův mlýn nejvíce autenticky zachovaný, včetně kompletní technologie uměleckého složení s válcovými stolicemi.
Zhodnocení: Piruchtův mlýn je zachycen již na mapách prvního vojenského mapování z let 1764 - 1768, ovšem podle interiérových stavebních prvků lze předpokládat jeho starší snad renesanční původ. Současná podoba mlýna je z počátku 20. století, přičemž do tohoto období spadá i strojní vybavení mlýnské části. Mlýn patřil do soustavy tzv. boskovické kaskády, která zahrnovala pět mlýnů a dvě vodní pily. Právě Piruchtův mlýn lze považovat za nejvíce Zachovalý a hodnotný areál, který se sestává z vlastního mlýna s technologickým zařízením, hospodářských budov a torza náhonu. “
Městský úřad Boskovice, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 10. 11. 2014, č. j. SMBO 15996/2014 OSÚ, DMBO 15997/2014 OSU, prohlášení předmětného areálu za kulturní památku nedoporučil, a to s následujícím odůvodněním: „Na základě seznámení se s dostupnými podklady, celkovou situací a po provedené prohlídce celého objektu, správní orgán shledal následující:
Areál Piruchtova mlýna č. p. 689 s technickým vybavením a souvisejícími pozemky v k. ú. Boskovice, je bezesporu nejvíce Zachovalý a hodnotný areál vlastního mlýna s technologickým zařízením z počátku 20. století.
Při provedeném místním šetření však bylo zjištěno, že tento objekt nikdy nebyl a ani v současné době není využíván k rekreačním účelům. Slouží vlastníkovi pouze k uložení zemědělských výpěstků z přilehlých pozemků.
Z technického stavu je uvedený objekt v naprosto nevyhovujícím technickém stavu a jakýkoliv zásah do něj, by přivodil celkovou destrukci. Vlastník v žádném případě opravu celkovou ani dílčí neplánuje a nezamýšlí provádět.
Z důvodu výše uvedeného se prohlášení za kulturní památku nedoporučuje. “
Ministerstvo kultury ke stanovisku úseku státní památkové péče Městského úřadu Boskovice ze dne 10.11.2014 dodává: Způsob využití objektu, pokud při něm nedochází k ohrožení, nebo ničení shledaných hodnot, je zcela v kompetenci majitele.
Předmětem tohoto řízení vedeného podle § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je především zjišťování té skutečnosti, zda předmětný soubor nese nebo nenese znaky kulturní památky podle § 2 citovaného zákona č. 20/1987 Sb.
Přestože se dotčené stanovisko posouzením kvality architektury, historického a urbanistického kontextu, významem pro region, nebo neobvyklou mírou autenticity obytné, hospodářské i provozní části mlýna hlouběji nezabývá, výjimečnost a vysokou hodnotu areálu, i přes nedoporučující vyjádření, potvrzuje a považuje za nespornou.
Poté, co Ministerstvo kultury uskutečnilo dne 22. 4. 2015 ohledání tzv. Piruchtova mlýna na místě, nemůžeme souhlasit stvrzením, že „z technického stavu je uvedený objekt v naprosto nevyhovujícím technickém stavu a jakýkoliv zásah do něj by přivodil celkovou destrukci“. Vlastník objektu, který je potomkem bývalých mlynářů, se drobnými opravami snaží, v mezích svých finančních možností, udržovat historický areál v uspokojivém stavu a hledá pro něho vhodné a smysluplné využití. Masivní zdi hlavní budovy mlýna sice vykazují na několika místech známky dlouhodobějšího statického narušení, to však není takové míry a rozsahu, že by šlo o poruchy technicky nezabezpečitelné a neslučitelné s další existencí této jedinečné stavby, jejíž zděné jádro je s největší pravděpodobností pozdně renesančního stáří. Domníváme se, že zachování a budoucí pietní obnova stavebně i technologicky uceleného a zcela autentického souboru posledního mlýna tzv. boskovické kaskády, usazeného v klidném, malebném a turisticky hojně navštěvovaném údolí pod boskovickým hradem, v blízkosti hranice městské památkové zóny, by měla být v bezprostředním zájmu i samotného Města Boskovice, druhého účastníka řízení.
Prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou opravu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření č. j. JMK 116726/2014 ze dne 7. 11. 2014, prohlášení uvedené věci za kulturní památku nedoporučil s následujícím odůvodněním: „Na základě vlastního šetření sdělujeme následující: Jedná se o poslední zachovaný mlýn tzv. boskovické kaskády, a to i s pozůstatky náhonu a původním technickým vybavením. Nepochybně jde o cenný doklad mlynářského řemesla, architektury i technologie.
Mlýn je však neobýván již po několik desetiletí a neslouží ani k rekreačním účelům, ale pouze jako sklad zeleniny pro přilehlou zahradu. Jeho stav nelze označit za uspokojivý, ale spíše za havarijní. Narušení střešní krytiny poškozuje i dřevěné části střechy spolu s vnitřním vybavením a trhliny ve zdivu jsou dokladem nikoliv mírného poškození fasády, ale vzhledem k jejich velikosti narušení statiky objektu. Vzhledem k výše uvedenému vlastník s prohlášením objektu za kulturní památku nesouhlasí.
Po zvážení všech skutečností Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, nedoporučuje prohlášení Piruchtova mlýna v Boskovicích za kulturní památku. “
Ministerstvo kultury ke stanovisku úseku státní památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 7.11. 2014 dodává: Narušení dřevěných konstrukcí zatékající dešťovou vodou je pouze lokální, minimálního rozsahu. Masivní zdi hlavní budovy mlýna sice vykazují na několika místech známky dlouhodobějšího statického narušení, to však není takové míry a rozsahu, že by šlo o poruchy technicky nezabezpečitelné a neslučitelné s další existencí této jedinečné stavby.
V citovaném vyjádření je jasně konstatováno, že tzv. Piruchtův mlýn představuje ve své ojedinělé dochovanosti cenný doklad mlynářské architektury, řemesla a dobových technologií. Zatímco jiné provozní objekty, využívající kdysi na tzv. boskovické kaskádě vodu říčky Bělé, ve 20. století buď zanikly, nebo byly nejrůznějším způsobem přestavovány, čímž definitivně ztratily svůj starobylý vzhled i památkovou hodnotu, dotčený mlýn si naproti tomu zachoval nejenom svoji archaickou stavební podobu barokně - klasicistní (s pravděpodobným pozdně renesančním jádrem), ale také většinu z technologického vybavení pocházejícího z první poloviny 20. století. Právě díky absenci jakýchkoliv rozsáhlejších modernizací dnes tzv. Piruchtův mlýn představuje zcela autentický historický objekt s množstvím unikátních detailů, které jsou nejenom významným výpovědním dokladem o ve druhé polovině 20. století téměř zlikvidovaném tradičním řemesle, ale také o každodenním životě a životním stylu příslušníků společensky váženého mlynářského stavu.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věci navržené na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení výše uvedeného dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru: Areál tzv. Piruchtova mlýna v Boskovicích představuje ojediněle dochovaný stavební celek obytného, provozního a hospodářského charakteru, situovaný v bezprostřední blízkosti boskovického hradu a malebného údolí říčky Bělé. Mohutná nepravidelná hmota hlavní patrové budovy mlýna, komplikovaná vnitřní dispozice s širokými zdmi a nestejnou výškovou úrovní podlah v přízemí, značně archaický tvar valené klenby vstupní síně, valené klenby sklepení, atd. naznačují s největší pravděpodobností až pozdně renesanční původ zděného jádra objektu. Stávající fasáda je klasicistní s mladšími úpravami, velké množství stavebních konstrukcí, prvků a detailů v interiéru je barokních a klasicistních (plackové klenby, v obou podlažích pozůstatky černých kuchyní, kamenná dlažba v přízemí a ve sklepě, podlahy z širokých prken v obytné části, dřevěné trámové konstrukce, svlakové dveře s ozdobně skládaným lícovým pokryvem a kováním, původní rámové dveře, atd.). Téměř v úplnosti zachované technické vybavení mlýnice názorně ilustruje výrobní proces mletí v období první poloviny 20. století a to od příjmu až po finální produkt. Dochován je též pozůstatek vodního náhonu a mlýnské lednice z kamenného zdiva, včetně torza dřevěné hřídele mlýnského kola (pozemek p. č. 7168/2, k. ú. Boskovice).
Jedná se o poslední dosud existující starobylý mlýn tzv. boskovické kaskády.
Díky absenci rozsáhlejších a stavbu většinou degradujících modernizací dnes představuje zcela autentický objekt s množstvím unikátních detailů, které jsou nejenom významným výpovědním dokladem o ve druhé polovině 20. století téměř zlikvidovaném tradičním řemesle, ale také o každodenním životě a životním stylu příslušníků společensky váženého mlynářského stavu. Z tohoto pohledu má dotčený areál s historickým technologickým vybavením bezesporu nadregionální, respektive celorepublikový význam.
Pro své hodnoty historické, architektonické, urbanistické, technické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka předmětný areál splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Mgr. Petra Ulbrichová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
