Všechno se musí co nejlépe zamést, řekl onen mlynář.
(německé přísloví)

Jarošův, Matouškův mlýn

Jarošův, Matouškův mlýn
89
Na Bílém potoce
Veverská Bítýška
664 71
Brno-venkov
Veverská Bítýška
49° 16' 24.8'', 16° 25' 50.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Velký vodní válcový mlýn stojí na jihozápadním okraji Veverské Bitýšky. Mlýn byl přestavěn a vybaven před 2. světovou válkou tehdy nejmodernější mlynářskou techonogií. Všechny stroje a zařízení jsou funkční a udržovány ve výborném stavu. Po roce 1989 je mlýn opět v majetku potomků bývalých mlynářů. Ve mlýně je zřízeno soukromé muzeum mlynářské technologie, mouky a mlynářských výrobků.
Na okraji městečka
Bílý potok
52018 / 7-9043
veřejně přístupný

Obecná historie:

Ve Veverské Bítýšce vodní mlýny byly tři. Prameny sice naznačují, že ve středověku zde mohl existovat ještě čtvrtý mlýn – pro ten jednoznačné důkazy však chybí. Historická jména tří dosud – čí relativně donedávna – existujících mlýnů zněla Dolní mlýn, Horní mlýn – pro mlýny na Svratce a Mlýnek pro vodní mlýn na Bílém potoce. Na místě Dolního mlýna dnes stojí Tejkalův mlýn, Horní mlýn ve Veverské Bítýšce v 50tých letech zanikl a v místě Mlýnku se dnes nachází Jarošův mlýn, který ve 30tých letech nahradil Matouškův mlýn. Matouškův mlýn byl pojmenován podle svého zakladatele, kterým byl mlynář Matouš Tučný.

Na místě Jarošova mlýna už v roce 1635 stával tzv. mlýnek, o kterém se zachovaly jen písemné zmínky. Současná budova stojí na pozemku, kde v letech 1937–1938 proběhla demolice nefunkčních mlýnských budov. Jarošův mlýn je vybaven nejmodernější mlýnskou technologií a strojním zařízení firmy Jos. Prokopa a synové z Pardubic. O Jarošův mlýn se v současné době starají potomci původního stavitele Maxmiliána Jaroše. Ti také provázejí mlýnem při komentovaných prohlídkách. Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 prohlásilo vodní válcový Jarošův mlýn se strojním a unikátním dřevěným technologickým vybavením za kulturní památku.

x  x  x

Zmínka o mlýně na Bílém potoce ve Veverské Bítýšce se datuje do roku 1635. V té době jej vlastnil Jan Kotek. Poté se ve vlastnictví střídali různí majitelé (EICHLER, 1891, s. 223).
V roce 1937 jej koupili Blanka a Maxmilián Jarošovi. Starou budovu nechali zbourat a na jejím místě postavili nový válcový mlýn. Pro pohon sloužily dvě Francisovy turbíny.
V 50. letech 20. století mlýn přestal fungovat. Od roku 2002 je mlýn kulturní památkou (jarosuvmlyn.cz, 2003).


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýně na místě toho dnešního pocházejí ze 17. století, kdy zde stával malý mlýnek. Jednalo se o jeden z mnoha mlýnů na Bílém potoce, jeden z posledních na jeho toku. Sloužil obyvatelům Veverské Bítýšky a blízkého (toho opravdu blízkého, tj. do dvou kilometrů) okolí.

První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1635, zakladatelem byl Matouš Tučný

1826 Ignác Strahon

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

 V roce 1930 byl majitelem pily E.M. Bachmann.

Objekty staršího mlýna v r. 1937 koupili manželé Blanka a Maxmilián Jarošovi, pocházející z mlynářských rodů Pippalů a Jarošů. V letech 1937 - 38 proběhla demolice původních budov a na jejich místě byla postavena současná budova nového mlýna. Čtyřpodlažní mlýn byl vybaven tehdy nejmodernější mlýnskou technologií a strojním zařízením firmy Jos. Prokopa synové z Pardubic. Vodní náhon přivádí vodu od stavidla z koryta Bílého potoka do vodní nádrže, ze které je voda spádem vedena na lopatky dvou Francisových turbin, které slouží k pohonu mlýnských strojů. Stavba Jarošova mlýna a úprava vodního náhonu byla ukončena na podzim roku 1938, kdy byl zahájen provoz

Od března 1939 po německé okupaci ČR bylo mletí pro potřeby obyvatel omezeno. Po skončení druhé světové války mlel mlýn pro potřeby zemědělců ze širokého okolí.

Od 1. 7. 1951 přešlo právo na provozování Jarošova mlýna na tehdejší Hospodářské družstvo v Brně a následně pak od 1. 1. 1953 na Středomoravské mlýny, n. p. Brno. V r. 1991 byl v restituci předán Blance Jarošové. Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 prohlásilo vodní Jarošův mlýn se strojním a dřevěným technologickým vybavením za kulturní památku. Mlýn představuje typickou průmyslovou stavbu z první poloviny 20. století a je názorným dokladem a výpovědí o tom, jak se zpracovávalo obilí a mlela mouka ve vodním válcovém mlýně.

Objekt prochází postupnou rekonstrukcí. Původním majitelům byl mlýn vrácen v roce 1991 a ti jej v roce 2003 zpřístupnili veřejnosti.

25. 9. 2002 prohlášen kulturní panátkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bachmann
  • Jaroš
  • Tučný
  • Strahon
  • Strahan

Historie mlýna také obsahuje:

17. stol. Matouš Tučný

1635 Jan Kotek

1826 Ignác Strahon (Strahan)

1930 - E.M. BACHMANN

1937 - 1951 - Blanka a Maxmilián Jarošovi

1951 - Hospodářské družstvo v Brně

1953 - Středomoravské mlýny, n. p. Brno.

1991 - Blanka Jarošová


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2012
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Čtyřpatrový mlýn z let 1937 - 38.
      V letech 1937 - 38 proběhla demolice původních budov a na jejich místě byla postavena současná budova nového mlýna.
      Areál vodního mlýna tzv. Jarošova z roku 1938 se souborem technologického vybavení a provoz. objekty a prostory (náhonem, jezem, skladem a dvorem) představuje významnou průmyslovou stavbu první poloviny 20. století a hodnotnou technickou památku regionu.
      Mohutná čtyřpodlažní stavba s utilitárně řešeným průčelím dominuje areálu Jarošova vodního mlýna. V budově bylo osazené technologické vybavení mlýna. Autenticky zachovaný objekt z roku 1938.
      Sklad obilí. Dvoupodlažní stavba orientovaná rovnoběžně s plochou vodního náhonu stavebně starší než vlastní mlýnice. Nedílná součást areálu mlýna.
      Vodní mlýn čp. 89 s technologickým vybavením ve Veverské Bitýšce představuje typickou průmyslovou stavbu první pol. 20. stol.
      Objekt byl vybudován r. 1938 na místě stržené starší pily.
      Mohutná čtyřpodlažní stavba mlýna obdélného půdorysu na návodní straně s nižšími přístavky skladů je svou podélnou osou orientována rovnoběžně s vodním náhonem. Mlýnice je kryta sedlovou střechou. Stavba je vybavena strojním zařízením firmy Prokop a synové
      Vodní mlýn zvaný Jarošův leží na Bílém potoce, na jihozápadním okraji obce, v řadové zástavbě ulice Na Bílém potoce. Jedná se o výrobní objekt vybudovaný v r. 1938 na místě stržené starší budovy pily.
      Mohutná čtyřpodlažní stavba mlýna obdélného půdorysu na návodní straně s nižšími přístavky skladů je svou podélnou osou orientována rovnoběžně s vodním náhonem. Mlýnice je kryta sedlovou střechou, přístavek manipulačního skladu se šalandou má také zastřešení sedlové, kolmé na hřeben střechy hlavní budovy (krytina pálené), druhý přístavek skladu na mouku je přestřešen střechou pultovou s hřebenem orientovaným shodně s hlavní budovou (krytina plechová). Uliční fasáda je prolomena 6 osami okenních otvorů (ve čtyřech podlažích) a 1 osou oken ve třech podlažích, v přízemí je ve třetí ose zprava hlavní vstup dřevěnými dvoukřídlovými dveřmi, ve 2.n.p. jsou ve třetí ose zprava jednokřídlové dřevěné dveře pro vyskladňování na valníky. Výplně okenních otvorů ve čtyřpodlažní části budovy tvoří jednoduché zasklení čtvercovými tabulkami do železných profilů, mimo ventilační tabulky v každém okně je zasklení pevné, ostění a nadpraží oken rovné, typické pro průmyslové objekty té doby, v části třípodlažní jsou okna dřevěná, trojdílná otevíravá. Po stranách je uliční průčelí členěno lesénovým rámem, který probíhá i pod korunní římsou. Sokl s obkladem páskovými kameninovými obkladačkami. Zadní fasáda (na návodní straně) budovy je řešena utilitárně, bez zdobných prvků.
      Dokončenou stavbu (cihelné zdi, trámové stropy, palubové podlahy - v přízemí betonové podlahy) vybavili strojním zařízením firma Prokop a synové, Pardubice, a to jako vzorovou a reklamní dodávku ve lhůtě šesti týdnů - po dlouholeté dobré zkušenosti s mlynářským rodem Jarošů.
      Budova na parc .č. 947 sloužila jako sklad obilí. Objekt je starší než sousední mlýnice, zřejmě pochází ze stejné stavební etapy jako stavba vodní pily, která byla r. 1938 stržena a na vzniklém místě vystavěna mlýnice.
      Mohutné dvoupodlažní (1.n.p.,2.n.p. a podstřeší) stavba skladiště obilí na obdélném půdorysu na návodní (severní) a na východní straně s nižšími přístavky hospodářských budov je svou podélnou osou orientována rovnoběžně s vodním náhonem. Mlýnice, nově postavená r. 1938 navazuje svou uliční fasádou na linii jižní obvodové zdi skladu. Uliční fasáda stavby skladu byla vizuálně sjednocena s fasádou mlýnice v r. 1938. Uliční fasáda skladu (dnes skrytá za plechovým přístřeškem garáží) je prolomena v přízemi 5ti, v patře 7mi osami okenních otvorů, v přízemí je ve druhé ose zprava hlavní vstup dřevěnými dvoukřídlovými dveřmi, ve 2.n.p. je sekundárně prolomen v parapetu okna ve třetí ose zleva otvor - dveře pro vyskladňování zboží na valníky. Okna v uliční fasádě jsou jednoduchá dřevěná dvoukřídlová, otevíravá s výklopným ventilačním křídlem, s jednoduchým zasklením, okenní otvory ve štítech budovy mají jednoduché zasklení čtvercovými tabulkami do železných profilů, mimo ventilační tabulky v každém okně je zasklení pevné, ostění i nadpraží oken rovné (shodně s mlýnicí). Po stranách je uliční průčelí skladu členěno lesénovým rámem, který probíhá i pod korunní římsou. Sokl s obkladem páskovými kameninovými obkladačkami. Zadní fasáda (na návodní straně) budovy je řešena utilitárně, bez zdobných prvků.
      Jednotlivá podlaží s nosnou konstrukcí trámových stropů s dřevěnými středními podporami jsou přístupná dřevěným schodnicovým schodištěm. Objekt je kryt sedlovou střechou, s hřebenem rovnoběžným se střechou hlavní budovy mlýnice, krytina plechová.
      Příslušenství i stavba je v dobrém technickém stavu, trámový strop nad přízemím vykazuje průhyb.
      Soubor věcí vodního mlýna má vzhledem k velmi dobrému stavu kompletní provozuschopné funkční udržované dobové technologie velkou výpovědní a dokumentační hodnotu.
          • existující umělecké složení
          V přízemí je uskladněno více starších mlynářských strojů.
          Technologické zařízení ve skladu představují pouze spádové hranaté dřevěné trubky a 1 korečkový výtah.
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis1 pšeničné válcová stolice hladká o délce válců 600 mm
          1 pšeničná válcová stolice šrotovací
          2 žitné válcové stolice
          1 šrotovník (průměr kamenů 600 mm)
          čistící stroje: 2 hranolové vysévače, 2 rovinné vysávače, kartáčovací stroj na čištění obilí, 2 stroje na čištění krupiček "Reforma", Aspiratér (též Tarár = sací a rozdělovači větrák) a Trier (=koukolník), 2 sací filtry čtyřdílné, 2 tlakové filtry, 2 jednoduché míchačky na mouku, 1 dvoudílná míchačka na otruby, automatická váha, nakrápěcí zařízení
          dopravní zařízení: korečkové výtahy, dřevěné hranolové spádové trubky, horizontální šnekové dopravníky
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis1 pšeničné válcová stolice hladká o délce válců 600 mm
          1 pšeničná válcová stolice šrotovací
          2 žitné válcové stolice
          1 šrotovník (průměr kamenů 600 mm)
          čistící stroje: 2 hranolové vysévače, 2 rovinné vysávače, kartáčovací stroj na čištění obilí, 2 stroje na čištění krupiček "Reforma", Aspiratér (též Tarár = sací a rozdělovači větrák) a Trier (=koukolník), 2 sací filtry čtyřdílné, 2 tlakové filtry, 2 jednoduché míchačky na mouku, 1 dvoudílná míchačka na otruby, automatická váha, nakrápěcí zařízení
          dopravní zařízení: korečkové výtahy, dřevěné hranolové spádové trubky, horizontální šnekové dopravníky
          VýrobceLeopold Kašpar, Šternberk
          Popis1 šrotovník (kameny průměru 700 m)+loupačka
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1930 pouze pila
          • jez
          • náhon
          • akumulační nádržka
          Zemní náhon o délce 0,75 km vytékající z Bílého potoka a jalovým náhonem o délce 300 metrů svedený do podzemí odtékající zpět do Bílého potoka. Nedílná součást areálu mlýna.
          Vodní dílo a pohon mlýna : Zemní náhon probíhá v délce 0,75 km z Bílého potoka. Na návodní straně jsou břehy náhonu rozšířeny a vytváří vodní nádrž ("lamfešt"), jejíž břeh blíže budovy je vybetonován.
          Spádem je vodní sloupec o výšce 7 m přiváděn na lopatky dvou Francisových turbin, odtud podzemním odtokem do kanálu jalového odtoku. Jalový odtok probíhá v podzemní délce 300 m jako kamenem vyzděná stoka, ústí do Bílého potoka v obci.
          V roce 1932 sloužil náhon pro přívod vody do bazénu a rybníčku paní Anny Koněrzové. V Bílém potoce se nacházel kamenný jez se šířkou 6,5 m, délkou 12 m. Ve vzdálenosti 300 m od jezu byl náhon rozšířen na vodní nádrž, která byla ovšem zasypána. Ve vzdálenosti 337 m od jezu se dříve vyskytovalo vodní kolo, roku 1932 tam bylo umístěno stavidlo a trkač, jímž byla čerpána voda na zahradu (Veverská Bítýška, rybník, jez náhon, m1932–1942).
          V roce 1937 byla z náhonu, jenž přiváděl vodu na vodní dílo paní Koněrzové, vedena voda také do rybníka paní Antonie Ekstein-Blochové. V náhonu byla postavena čtyři stavidla, dvě byla později zrušena. Voda z náhonu se využívala i pro zavlažování louky. Na ní se nacházel příkop pro odvádění přebytečné vody (Veverská Bítýška, rybník, jez, náhon, 1932–1942).
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisDvě funkční Francisovy vertikální turbíny.
          Výkon turbin je 25 HP a 15 HP.
          Turbiny a trasmisní převody nejsou od r. 1970 v provozu, stroje pohání elektromotory. Zařízení ale nebylo demontováno.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisDvě funkční Francisovy vertikální turbíny.
          Výkon turbin je 25 HP a 15 HP.
          Turbiny a trasmisní převody nejsou od r. 1970 v provozu, stroje pohání elektromotory. Zařízení ale nebylo demontováno.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měla pila 2 kola na vrchní vodu.
          1) hltnost 0,217 m3/s, spád 7,4 m, výkon 13,9 HP
          2) hltnost 0,285 m3/s, spád 6,1 m, výkon 15,05 HP
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          PopisJako rezervní zdroj byl instalován elektromotor, protože ve II. sv. válce byl mlýn prohlášen za válečnou rezervu.
          Turbiny a trasmisní převody nejsou od r. 1970 v provozu, stroje pohání elektromotory.
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          PopisJako rezervní zdroj byl instalován elektromotor, protože ve II. sv. válce byl mlýn prohlášen za válečnou rezervu.
          Turbiny a trasmisní převody nejsou od r. 1970 v provozu, stroje pohání elektromotory.
          Historické technologické prvky
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • periodická
          • válcový
          • dvouskříňový
          • hadicový / tlakový filtr
          • šnekový dopravník | Počet:
          • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • AutorInternet
            NázevJarošův mlýn
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.turistika.cz/mista/jarosuv-mlyn
            Datum citace internetového zdroje27.10.2012
            AutorInternet
            NázevJarošův mlýn
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.turistika.cz/mista/jarosuv-mlyn
            Datum citace internetového zdroje27.10.2012
            AutorInternet
            NázevJarošův mlýn
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.jarosuvmlyn.cz/
            Datum citace internetového zdroje27.10.2012
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníBrno, str. 29
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLucie Buryšková
            NázevVODNÍ MLÝNY V POVODÍ BÍLÉHO POTOKA – HISTORIE A DOPADY NA FLUVIÁLNÍ SYSTÉM
            Rok vydání2015
            Místo vydáníBrno
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkazhttps://is.muni.cz/th/a6i78/Bakalarska_prace_-_Lucie_Buryskova.pdf
            Datum citace internetového zdroje06 2023
            AutorJosef Luňák
            NázevNaše mlýny v proměnách času
            Rok vydání1997
            Místo vydáníBrno
            Další upřesněnís. 112-113
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevJarošův vodní mlýn
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/jarosuv-vodni-mlyn-1264255
            Datum citace internetového zdroje08 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            27.10.2012 19:43 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2017 22:05
            doxa (Jan Škoda) 11.7.2025 00:04