Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1824 - Lang, uveden jako otec kmotry (SOA Plzeň, Poleň 10, sn. 173) (mGh)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Gustav Lang, mlýn a elektrárna
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Lang
Historie mlýna také obsahuje:
1824 Lang
1930 - Gustav Lang (RŠ)
1939 - Gustav Lang (RR)
V roce 1710 kupuje mlýn od vrchnosti první Lang na mlýně - Jan Lang. Pak následují dědici: Jan II. (nar. 17.4. 1728), František (nar.8.7. 1763, mlýn přebírá 2.5. 1794), Josef I. (nar. 9.9. 1793, mlýn přebírá 16.4. 1831), Josef II. (nar.13.8. 1836, mlýn přebírá 31.5. 1882), Gustav (nar. 31.8. 1880, mlýn převzal 21.4. 1903), Josef III. (nar. 23.11. 1909). Notářský záznam o poslední předání mlýna nemám. Poslední mletí proběhlo v roce 1952. V té době obdržel mlynář příkaz ONV Domažlice o ukončení mletí a předání zbylého meliva do Váchalovského mlýna Metoděje Tauera v Koutě na Šumavě.
Veškeré historické dokumenty o předávání mlýna, jednání o odběru vody z Merklínky a další jsem předal do Oblastního archivu v Horšovském Týně. (Karel Lang)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
