Historie
Obecná historie:
Také mlýn ve Lhotě zahrnovala Řimická smlouva. Lhotský mlynář spolu s mladečským odpovídali vrchnosti za provedení prací na jezu na Moravě u Řimic a na náhonu ke všem mlýnům, jež byly součástí smlouvy.
K roku 1835 je v místě uváděn mlýn s pilou a lisovnou oleje. Mlynář Antonín Tymich (1869–1937) při něm zřídil pilu, parketárnu a továrnu na nábytek (zapsána roku 1895). Pila navazovala jižním směrem na mlýnskou budovu, kde v roce 1901 Tymich instaloval místo vodního kola turbínu na výrobu elektrického proudu, který v letech 1919–1938 odebírala také obec. Mlýn v roce 1911 vyhořel, nebyl již obnoven a na jeho místo Tymich rozšířil výrobu parket. Na počátku roku 1918 podnik získal Václav Svoboda, postavil další provozovny a sklady a rozšířil výrobu nábytku. V roce 1935 skončil konkurzem, o tři roky později továrnu koupili Josef a Marie Wilsonovi a část továrny si pronajal Eduard Fišner, který zde vyráběl síta. Po znárodnění roku 1949 zde Jesenické dřevařské závody zavedly pásovou výrobu, od roku 1964 Severomoravské dřevařské závody rozšiřovaly areál přístavbou sušárny, kotelny a skladovací haly. Vodní turbína ukončila provoz v roce 1970, pila pracuje stále.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Roku 1247 měl klášter Hradisko u Olomouce jen mlýn po Hradiskem a když se majetek kláštera stále dary rozmnožoval, bylo nutno postavit mlýn druhý. Byl tedy založen u Nákla, které tvořilo část hradištského panství, a to na jednom z několika ramen řeky Moravy. Aby mlynář nebyl v hlubokém lese sám bez ochrany, při možném přepadení lupiči, byla u mlýna založena malá ves, skládající se jen ze 6 chalupnických usedlostí - tak byla založena Lhota u Nákla.
U Řimic se dělí Morava v několik ramen. Na jednom z nich byl postaven mlýn ve Lhotě a ten byl největší a nejdůležitější budovou ve vsi. Ve lhotském mlýně mleli poddaní všech obcí sousedících, pokud patřily k panství kláštera. Lhotský mlynář spolu s mladečským odpovídali vrchnosti za provedení prací na jezu na Moravě u Řimic a na náhonu ke všem mlýnům, jež byly součástí smlouvy. Roku 1474 vznikly spory mezi mlynáři, které urovnával Karel starší z Vlašimi a r. 1497 byla "řimická smlouva" o stavu (splav se stavidly) a jeho udržování, potvrzena králem Vladislavem II. Důležitého toho jednání účastnil se též mlynář ze Lhoty.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Litovelský rychtář vykonával soud na mlynáři sousedícími a měl k pomoci dva mlynáře - hejtmany. Hejtmanem byl roku 1565 též mlynář lhotský, jako pomocník při soudních rozepřích mezi mlynáři. Téhož roku byl vydán pracovní pořádek při řimickém stavu, v němž se praví: "Kdyby mladečský mlynář na stavu nějakou škodu spatřil, že by voda protékala, má obecnou dřevěnou sekeru vyslati, kterou mlynář, ani hodinu u sebe té sekery nepodržíc, poslati má, aby se dostala téhož dne až do Lhoty. Lhotský mlynář má na tuto zprávu téhož dne, nebo příštího, se vydati s tovaryšem, neb mládkem svým, na cestu a zastaviti se v Březové, pak na Šargouně atd. až všichni mlynáři se u stavu sejdou.
Prvním písemně jmenovaným mlynářem ve Lhotě je Vít s manželkou Dorotou z roku 1636.
1834 Konstantin Klein
Antonínem Tymichem byla v roce 1901 zřízena vodní turbína na výrobu elektrického proudu pro pohon mlýna, když před tím byl poháněn jen vodním tokem.
V roce 1911 vyhořel lhotský mlýn, majitel Antonín Tymich byl poslední mlynář ve Lhotě.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
V roce 1919 byla obec Lhota připojena na elektrickou síť. Zdrojem elektřiny byla místní vodní turbina v továrně Václava Svobody na zpracování dřeva. Ten v roce 1920 postavil obytný dům čp. 39 pro své zaměstnance.
V roce 1923 Svobodova továrna vyhořela.
1930 V. Svoboda, továrna na parkety a nábytek a elektrárna
V roce 1938 Svobodovu továrnu zakoupili manželé Josef a Marie Wilsonovi z Prahy od penežního ústavu v Olomouci.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Wilsonova továrna byla v roce 1949 znárodněna. Prvním národním správcem byl Ladislav Lukeš z Příkaz.
V roce 1968 byla okončena ochranná protipovodňová hráz podél mlýnského náhonu v úseku Lhota - Březové.
Dnes zde sídlí firma Lombard řezivo s.r.o se sídlem v Litovli, elektrárnu provozuje firma z Prahy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1834 Konstantin Klein
před 1911 Antonín Tymich
1930 V. Svoboda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: