Historie
Obecná historie:
Mlýn na Kluzově, tzv. Kaděrův mlýn se nacházel uprostřed osady. Původně tato nemovitost patřila vrchnosti z Chudobína, která na mlýn dosazovala mlynáře. Na mlýně pracovalo poměrně mnoho rodinných i cizích občanů. Marie Sobrová (Navrátilová) ze Seničky zde vařila pro 16 strávníků každý den. Kromě mletí obilí sem jezdili formani pro led, který se zde vyráběl. Ten pak vozili po okolních hospodách.
V roce 1748 jej od majitele panství koupil Jan Adam, mlynář z Albrechtic. S mlýnem ale získal také povinnost mlít zadarmo pro chudobínskou vrchnost a její úředníky. Naopak sedláci z Loučky, Nové Vsi, Ješova a Kovářova měli zase povinnost mlít pouze u něj. V roce 1843 kupují mlýn Eduard a Magdaléna Kaděrkovi, v jejichž rodu potom zůstal. Mlelo se v něm do konce první světové války. V roce 1928 se v mlýně už jen šrotovalo. Za zmínku stojí také to, že kromě mouky se zde vyráběl i led, který pak formani rozváželi po okolních hospodách.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1748 od hrahěte Andlera a Wittena, tehdejšího majitele Chudobínského panství, mlýn kupuje Jan Adam mlynář z Albrechtic za 500 zlatých. Ten je povinen zdarma mlít pro Chudobínskou vrchnost a její úředníky. Dále musel vždy na sv. Jiří a sv. Váciava platit tzv. důchod 12 zlatých a 30 krejcarů. Za to muselo 5 sedláků a 4 zahradníci z Loučky, Nová Ves, Ješov a Kovářov mlít pouze v tomto mlýně. V kupní smlouvě si Jan Adámek vymohl, aby jeho děti a další dědici nebyli krutě a tvrdě zdržování v případě, že budou chtít propustit z Chudobínského panství. V roce 1842 je mlýn prodán v exekuci Antonínu Zapletalovi a od něj o rok později je mlýn prodán za 4750 zl. Eduardu a Magdaléně Kaděrovým. Od tohoto roku je mlýn ve vlastnictví jednoho rodu.
1834 Antonín Zapletal
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Ve mlýně se mlelo obilí ještě po I. světové válce. Od roku 1928 se už jen šrotovalo.
1930 Ed. Kaděra, mlýn a šrotovník
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova mlýna byla přestavěna, dnes slouží k soukromému bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1748 Jan Adam
1834 Antonín Zapletal
1930 Eduard Kaděra
1939 - Hynek Kaděra (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
