1633 usedlost čp.2 s mlýnem odkoupil Jan Šesták, ten to "místo, které předešle k jeho gruntu náleželo a týž mlejn k zpuštění přišel" (= mlýn čp. 32) přenechal za 55 kop gr. míš. Janu Truhlářovi
1654 Berní rula uváděn jako zpustlý
1662 Jan Truhlář zpustlý, původně dřevěný mlýn znovu vystavěl, ale již jako kamenný, čímž ho natrvalo oddělil od čp. 2. Nesměl však nadržovat vodu, protože tekla hradním příkopem, vodu směl podržet jen když mlel, jinak ji musel propouštět pod kolem. Později ale Truhlář objevil v starém opuštěném královském příkopu vydatný pramen, který uvolnil a přivedl ke mlýnu, čímž byla vodní síla zajištěna.
Zmínky o mlýnu je z doby okolo roku 1720, kdy se dochovala stížnost na místního mlynáře, ve které se uvádí, že vodu používá jen pro své mletí a nepouští ji do královského rybníka v oboře.
1721 Jan Klíma, osobně svobodný, mele převážně pro Pražský hrad a šrotuje pro hradní koně a vysokou zvěř v oboře.
1723 mlýn zakreslen na prospektu příkopového vodovodního kanálu, vedoucího na Pražský hrad, pořízeném F. A. L. Klosem
1816 se mlynář František Klíma oženil s Apolenou, dcerou šenkýře Jana Kubra z Liboce a převzal živnost po svém otci Josefovi
1840 František Klíma