Mlynář bere plnýma rukama,
ale Bůh mu naúčtuje zátěž jako mezkovi.
(německé přísloví)

Ruzyňský mlýn, mlýn Pod Hvězdou

Ruzyňský mlýn, mlýn Pod Hvězdou
32
Jinočanská
Praha
161 00
Hlavní město Praha
Ruzyně
50° 5' 1.1'', 14° 19' 15.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál na okraji Ruzyně v místech, kde se ohradní zeď obory Hvězda ohýbá podle Litovického potoka, u dnešní Jinočanské ulice. V místech mlýna stojí novostavba.
Na kraji městské části Ruzyně
Litovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1406 zmíněn v urbáři

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1567 usedlost čp. 2 včetně mlýna vlastnil Zikmund Žižka, po jeho smrti si jeho vdovu vzal Martin Žižka

1577 vše prodal za 150 gr. míš. Pavlu Opálenskému z čp. 5, po jeho smrti na obou statcích vdova Dorota

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1633 usedlost čp.2 s mlýnem odkoupil Jan Šesták, ten to "místo, které předešle k jeho gruntu náleželo a týž mlejn k zpuštění přišel" (= mlýn čp. 32) přenechal za 55 kop gr. míš. Janu Truhlářovi

1654 Berní rula uváděn jako zpustlý 

1662 Jan Truhlář zpustlý, původně dřevěný mlýn znovu vystavěl, ale již jako kamenný, čímž ho natrvalo oddělil od čp. 2. Nesměl však nadržovat vodu, protože tekla hradním příkopem, vodu směl podržet jen když mlel, jinak ji musel propouštět pod kolem. Později ale Truhlář objevil v starém opuštěném královském příkopu vydatný pramen, který uvolnil a přivedl ke mlýnu, čímž byla vodní síla zajištěna.

Zmínky o mlýnu je z doby okolo roku 1720, kdy se dochovala stížnost na místního mlynáře, ve které se uvádí, že vodu používá jen pro své mletí a nepouští ji do královského rybníka v oboře.

1721 Jan Klíma, osobně svobodný, mele převážně pro Pražský hrad a šrotuje pro hradní koně a vysokou zvěř v oboře.

1723 mlýn zakreslen na prospektu příkopového vodovodního kanálu, vedoucího na Pražský hrad, pořízeném F. A. L. Klosem 

1816 se mlynář František Klíma oženil s Apolenou, dcerou šenkýře Jana Kubra z Liboce a převzal živnost po svém otci Josefovi

1840 František Klíma

1850 zápis o předání ruzyňského mlýna Františkem a Apolenou Klímovými synovi Josefu Klímovi a jeho manželce Albíně, mlýn měl již parní pohon

V pozemkové knize cukrovaru Huga ze Štrasernů poznamenáno, že mlynáři Josefu Klímovi se v době cukrovarnické kampaně platilo za částečné používání vody, protože voda z potoka od horního mlýna (Peterkova v Hostivicích) k dolejšímu patřila vždy mlýnu ruzyňskému, cukrovar platil denně 1 zl. po všechna léta a po čas kampaně odevdával mlynáři i 4 q řízků a k novému roku 25 - 50 kg cukru.

1916 Klímovými přestavěn do konečné podoby 

1918 Anna Regnerová-Klímová

V roce 1930 byl majtelem mlýna Josef Živnůstka.

Po roce 1938 mlýn stržen. (RŠ)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nejtek
  • Klíma
  • Živnůstka
  • Kubr
  • Žižka
  • Opálenský
  • Šesták
  • Truhlář

Historie mlýna také obsahuje:

1567 Zikmund Žižka

Martin Žižka

1577 Paveu Opálenský

Dorota Opálenská

1633 Jan Šesták

1633-1662 Jan Truhlář

1721 Jan Klíma

-1816 Josef Klíma

1816-1850 František Klíma 

1850-1918 Josef Klíma

1918 Anna Regnerová-Klímová

1918 - L. Kubr (RR)

1930 - Josef Živnůstka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Z Litovického neboli Jalového potoka spuštěním stavidla napuštěno rameno, které naplňovalo náhon ruzyňského mlýna. V místech, kde bývalo stavidlo, vedla po zboření mlýna přes potok lávka na cestu.
              1662 Jan Truhlář nesměl nadržovat vodu, protože tekla hradním příkopem, vodu směl podržet jen když mlel, jinak ji musel propouštět pod kolem. Později ale Truhlář objevil v starém opuštěném královském příkopu vydatný pramen, který uvolnil a přivedl ke mlýnu, čímž byla vodní síla zajištěna.
              Zmínky o mlýnu je z doby okolo roku 1720, kdy se dochovala stížnost na místního mlynáře, ve které se uvádí, že vodu používá jen pro své mletí a nepouští ji do královského rybníka v oboře.
              V pozemkové knize cukrovaru Huga ze Štrasernů poznamenáno, že mlynáři Josefu Klímovi se v době cukrovarnické kampaně platilo za částečné používání vody, protože voda z potoka od horního mlýna (Peterkova v Hostivicích) k dolejšímu patřila vždy mlýnu ruzyňskému, cukrovar platil denně 1 zl. po všechna léta a po čas kampaně odevzdával mlynáři i 4 q řízků a k novému roku 25 - 50 kg cukru.
              Mlynář Josef Klíma i jeho předkové chodili kvůli vodě do Chýně jednat s tamějším polesným, který byl i správcem Chýňského rybníku, aby zajistil větší přítok vody na mlýn, když to bylo potřeba.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,22 m3/s, spád 2,10 m, výkon 4,00 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,22 m3/s, spád 2,10 m, výkon 4,00 HP.
              Typparní stroj, lokomobila
              StavZaniklý
              Popis1850 přestavěn na parní
              Typparní stroj, lokomobila
              StavZaniklý
              Popis1850 přestavěn na parní
              Typnaftový motor
              StavZaniklý
              Popis
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníPraha str. 37
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníPraha str. 37
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              Autorautor neznámý
              NázevRuzyňský mlýn čp. 32
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.periferieprahy.cz/1_ruz_cp32.htm
              Datum citace internetového zdroje17.11.2017
              AutorMartin Čerňanský - Jana Viktorínová - Lubomír Procházka
              NázevZmizelá Praha - Vesnice, usedlosti a dvory - Levý břeh Vltavy
              Rok vydání2019
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 131
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách III.
              Rok vydání2001
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 143-144

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Ostatní

              Vytvořeno

              20.11.2012 15:57 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 17.11.2017 09:16
              Radomír Roup (Radomír Roup) 28.6.2018 21:27
              doxa (Jan Škoda) 28.12.2024 21:26