Důležitou písemností, ve které jde mimo jiné o prodej kočbeřského mlýna tehdejšímu mlynáři Hawlovi, je protokol z roku 1695. V něm jsou zachyceny převody všech šporkovských mlýnů na vesnicích v panství. Opis tohoto protokolu se nacházel ve stanovickém mlýně.
"Kočbeřský mlýn Jakubu Hawlovi za celkovou částku 140 zlatých. Jako záloha 25 zl. Ročně až do zaplacení celkové částky 10 zl. Trvalý poplatek (roční úrok) 20 zl." Dále následují podmínky, které se týkají všech mlýnů: "Tyto zálohy složené nyní jmenovanými mlynáři při prodeji uvedených mlýnů i to, co zbývá do zaplacení celkové částky, a trvalý poplatek budou mlynáři nadále postupně platit každý rok při konání soudního shromáždění (Dreyding), k čemuž úmyslně přikázal Sub Lit(era): A: aby byly s péčí vedeny určené gruntovnice (pozemkové knihy) Rovněž při činěné koupi těchto výše uvedených vrchnostenských mlýnů nemá být žádný z kupců zbaven toho být milostivé vrchnosti nejvýše zavázán poslušně plnit následující body:
Za prvé. Jeden každý mlynář má platit roční poplatek tak, jak je na každý mlýn odedávna uložen – a výše specifikován, postupně do Vánoc, pečlivě a v plné výši.
A 2do prasata z majetku vrchnosti podle starého zvyku odebírat a stanovenou hodnotu zaplatit ve vrchnostenské rentě. Jakož i
3tio psy vrchnosti dané do těchto uvedených mlýnů k vydržování pečlivě ošetřovat a dobře zaopatřovat potravou.
4to dobře zaopatřit k těmto mlýnům náležející nebo věnované hosty (zákazníky) a co nejlépe je přepravovat, též se starat o to, aby se žádnému ve mlýně skrze někoho něco nezpronevěřilo a vyskytla-li by se stížnost, pod známým trestem.
A za poslední mají vícekrát uvedení mlynáři řečené mlýny udržovat v dobrém stavu a vše co k tomu náleží sami od sebe konat, rovněž má každý dávat dobrou cenu, a jestliže ne, je mil. vrchnost vždy oprávněna jednoho každého z nich po zásluze potrestat, jako kdysi jiného vhodného mlynáře dosadit i takový mlýn prodat.
Naproti tomu ujišťuje Její vysoce urozená hraběcí Excellence všechny svrchu uvedené mlynáře milostivě tím, že kdyby jeden z těchto mlynářů nešťastným ohněm nebo velkou vodou (čehož Bůh nedopusť) vyhořel nebo byl zruinován a Possessor (majitel) mlýna by nebyl s to zjednat nápravu, rozličným k tomu nutným materiálem takový mlýn znovu postavit. Chce, aby jeden každý z nich s některým poddaným pomocníkem a tažným koněm milostivě po způsobu roboty byl nápomocen, též aby žádný z uvedených vlastníků těchto vykoupených vrchnostenských mlýnů těm v tom samém čase pro ně pracujícím tesařům před jejich prací nebyl povinen dát nic víc než co dostávají denně z vrchnostenských důchodů. Od císařských kontribucí, s výjimkou daně z hlavy, jakož i ode všech ostatních jiných příkazů a kvartýrování vojáků budiž častěji uvedení mlynáři obecně osvobozeni. K pojištění čehož se Její hraběcí Excelence vlastnoručně podepsala a svou obvyklou hraběcí pečeť nechala vědomě přitisknout.
Stalo se v Choustníkově Hradišti Anno et die ut Supra (léta a dne jako uvedeno výše). Že se toto vše stalo na můj příkaz ukazuje můj (vlastno)ruční podpis.
72 L.S. Franz Ant. Graf v. Sporck"
Papír má jako vodotiskový znak dvouhlavou orlici s mečem, žezlem a korunou. Nese letopočet 17.04. a podpis TRAVTENAV.
V soupisu poddaných z r. 1651 je psán Christoff Hawel, mlynář. V sirotčím a obyvatelském soupisu z r. 1741 Hans Christoff Hawel, před ním Hans Katchner.
V kocbeřském Fictitu z let 1713-15, ve kterém se uvádějí zdroje zisku, je zápis: V domě č. 47 Elisabetha Mlynářka (Hawlová); za mlynářství, má svůj vlastní mlýn, s jedním chodem na tekoucí vodě, bez tovaryše, platí vrchnosti ročně 7, vydělává nad to 18 zlatých.
Polpatky z mlýna v r. 1753 7 zl.
Mlynářský mistr Andreas Hawel , *14. 11. 1794 (výpis z matriky). Vzal si Katharinu Selisko, svatbu měli 9. 10, 1821 v Choustníkově Hradišti.
Jejich dcera Katharina Hawel se nar. 30. 4. 1824.
