Uživatel

Hledat

| Sign up

Jdi do tvarohového mlýna do Buxtehude.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Bradava, Křížíkovský, Buzkův mlýn, Vorreithova pila

mlýn Bradava, Křížíkovský, Buzkův mlýn, Vorreithova pila

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Skránčice

PSČ

340 34

Okres

Klatovy

Katastrální území

Skránčice

GPS

49° 20' 53.6'', 13° 28' 35.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýnská usedlost o čtyřech vzájemně spojených budovách postavených kolem dvora do tvaru písmene U stojí pod hrází Bradavského rybníka. Obytná budova je částečně přestavěna. Usedlost slouží k obytným účelům.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Úslava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování.

na mlýně působili nejstarší známí předkové Františka Křižíka

Do roku 1768 působil v mlýně Bartoloměj Kůs. Po jeho smrti 7.12.1768 převzal mlýn jeho syn, z prvého manželstvi, Václav. Mlýn byl zadlužený. Václav Kůs v roce 1772 zemřel a mlýn připadl jeho mladšímu bratru Vavřinci Kusovi a jeho manželce Ludmile. Mlýn měl cenu 250 fl. Vavřinec Kůs v roce 1777 zemřel. Vdova Ludmila prohlásila, že sama chatrný, spustlý a zadlužený mlýn nezvládne, ale když se provdá za Josefa Schauera a ten se stane hospodářem, tak dá vše do pořádku. Josef Schauer pravidelně dluhy splácel do roku 1783. Nesplatil však zřejmě vše a panská vrchnost se pravděpodobně rozhodla v roce 1783 prodat mlýn a ustanovit jeho držitelem Antona Langa. Anton Lang postoupil, dle Svatební smlouvy ze dne 25.1.1785, mlýn své dceři Anně a ženichu Josefu Luhanovi z Mlynářovic. Anna,rozená Langová, zemřela v říjnu 1786 a Josef Luhan se 15.7.1787 znovu oženil s Annou, rozenou Pavlíkovou, z Vlčkovic. Dne 26.3.1800 prodali Josef a Anna Luhanovi již zřejmě oddlužený mlýn Jakubu Ulrichovi. (LR)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

před r. 1869 - mlýn patřil rodině Bízkově

konec 19. sto.l - majitelé Václav a Magdalena Bízkovi

1877 - uložen u mlýna normální cejch, mlýn měl kolo na vrchní vodu, měl 2 obyčejná česká složení, průměr lopatkových vodních kol byl 2,536m, šířka 0,64m. Voda vytékala z tzv. malého rybníka

Josef Bízek - mlýn měl vodní kolo s hltností 100 l/s, spád 3,41m, výkon 2,9HP. Vodní kolo nahrazeno nepřivíratelnou Bánkiho turbínou, max. spád 4m, výkon 6 HP.

První republika (1919–1938)

1930 - majitel mlýna Josef Bízek, Úslava se nazývala Bradávka, mlýn patřl do Skránčic.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1951 - mlýn byl úředně zastaven a zaplombován.

Do poloviny 70. tých let 20. stol. mlýn šrotoval pro místní družstvo

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Bízek
Kůs
Schauer
Lang
Luhan
Ulrich

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

před 1869 - rodina Bízkova

Václav a Magdalena Bízkovi

Josef Bízek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

08 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Podle letopočtu na štítě přestavěn 1925

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice

PopisPatrně válcová stolice

VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice

PopisPatrně válcová stolice

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
odtokový kanál
turbínová kašna
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda vytékala z tzv. malého rybníka (5 ha), patřícího plánickému velkostatku, strouha byla 0,64 m široká a 0,35 m vysoká. Pomocí stavítka se pouštěla voda na vantroky pod domažlicko-třeboňskou erární silnicí a z nich pak dalšími dvěma satvítky přímo do žlabu nad kola. Od mlýna odtékala voda stokou mezi skránčickými parcelami do velkého rybníka velkostatku plánického u Hnačova.
Po instalaci turbíny přiváděna voda z rybníka betonovými vantroky o rozměrech 60x 8 cm uzaviratelnými proti propustkům dřevěným stavítkem 50 x 70 cm v dřevěném rámu. Z vatroků se přiváděla voda přívodným kanálem o max. spádu 4 m.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popiscca po r. 1877 - hltnost 100 l/s, spád 3,41m, výkon - 2,9 HP, prům. 2,536 m, šířka 0,64 m. (Hnojská)

1930 (Josef Bízek) - mlýn s kolem na vrchní vodu, spád 3,41m, výkon 2,9HP, (Seznam vodních děl republiky československé, hodnoty se shodují s údai z r. kolem 1877. Mlýn měl podle Hnojské Bánkiho turbínu minimálně 20 let)

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Bánki

StavZaniklý

Výrobce

Popiskonec 19.stol - nepřivíratelná turbína Bánki. Voda z rybníka byla vedena betonovýmí vantrokami k turbíně s železným kolem o prům. 480 mm a šířce lopat 90 mm o výkonu 6 HP. (Hnojská)