Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Františka Fišnerová, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fišner
- Špaček
- Schwarz
- Marek
- Kamler
- Albrecht
- Eierman
- Zapletal
- Spurný
- Fišnar
Historie mlýna také obsahuje:
1767 - 1790 Martin Špaček (děti 1767 - 1790)
1792 Johan Schwarz (dítě 1792, + 1793)
1794 - 1798 Libor Marek (vzal si vdovu po Johanu Schwarzovi, děti 1794 - 1798)
1802 - 1811 Augustin Kamler (děti 1802 - 1811, + 1811 ve věku 30 let - mlynářský mistr)
1812 - 1822 Tomáš Albrecht (vzal si vdovu po Augustinu Kamlerovi, děti 1812 - 1822)
1829 - 1845 Ignác Kamler (děti 1829 - 1845)
1861 - 1874 Ignác Kamler ml. (děti 1861 - 1867, + 1874 ve věku 41 let - majitel mlýna)
1884 Josef Eierman, nájemník mlýna (z Mor. Třebové, dítě 1884)
1887 Florian Zapletal (z Ponikve, dítě 1887)
1888 - 1890 Antonín Spurný (z Myslechovic, dítě 1888, + 1890 ve věku 44 let - mlynář)
1895 - 1907 Karel Fišnar (z Krumpachu, děti 1895 - 1907)
1930 Františka Fišnerová
1939 - Karel Fišner (RR)
(doplnil Vojtěch Foret)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: