Mstěnický mlýn

Výzkumem byl zjištěn komplex staveb rozkládajících se na západním konci vesnice na potoku, v ploše 400 m2. Zásobu vody pro provoz mlýna zajišťoval přibližně 100 metrů vzdálený rybník, zbudovaný na Mlýnském potoce. Jednalo se tedy o mlýn na nestálé vodě, nejpravděpodobněji na horní vodu. Na východní straně komplexu staveb stál obytný dům o rozměrech 11 x 6 m, který se členil na jizbu s pecí a komoru. Tyto prostory byly přístupné ze dvora, přičemž jizba měla další vchod na jižní straně k mlýnici. Na západní straně se nacházela dvoupatrová kamenná mlýnice, členěná do dvou místností o rozměrech 5 x 1,5 m a 4 x 2 m s dosaženou hloubkou 2,2 m. V blízkosti mlýna se nalézal ještě patrový špýchar o vnějších rozměrech 3,7 x 3,1 m a vnitřních rozměrech 2 x 5 x 2 m (Nekuda 2001: 142–143); (obr. 1). V dochovaném suterénním zdivu do výšky 2,2 m byly zjištěny dva vstupní otvory, přičemž vchod ze dvora se v průběhu doby zazdil. Tato situace by mohla být dána do souvislosti s přítomností starší konstrukce zjištěné v prostoru vlastní mlýnice, která by značila přestavbu mlýnského díla (Nekuda 2006: 128: 133: 138: 139; Nekuda 2001: 141–146). Na stavbu komplexu budov byl užit hadec a migmatizované ruly získané z blízkého okolí vsi (Přichystal 2005: 199–200). V prostoru odkrytého komplexu vodního mlýna byly roztroušeny fragmenty mlýnských kamenů. Kamenné brusy, mlecí kameny a moždíř byly zhotoveny z arkóny a slepence z Boskovické brázdy, dále z bílých křemenných a červených slepenců. Tyto horniny, transportované ze Znojemska či Tišnovska se cenily z důvodu vyšší odolnosti vůči obrusu, i přes obtížnější opracovatelnost.
Relikty zaniklého středověkého mlýna odkryté archeologickým výzkumem v letech 1999-2010.
Areál vznikl zjevně v průběhu 14. století, mlýnice měla starší fázi, jejíž konstrukce byly zachyceny pod podlahou severní místnosti. Mlýn byl zničen a zanikl současně s vesnicí v průběhu česko-uherských válek ve 2. polovině 15. století.
Extenzivní archeologický výzkum v celosti odkryl relikty objektů areálu zaniklého mlýna, Ten pozůstával z obytného domu, dvou- až tříprostorového, s komorou a potravinářskou pecí. Dům byl orientován podélně na os sever-jih. Dům měl kamennou podezdívku a nejpravděpodobněji roubenou stavbu. Od západu k domu přiléhala dvouprostorová mlýnice nepravidelného zhruba čtvercového půdorysu, zděná z kamene s dochovaným zdivem sahajícím do hloubky víc než 2 m. K jižní straně mlýnice přiléhala lednice pro mlýnské kolo, je vysoce pravděpodobné, že mlýn byl poháněn kolem na horní vodu. Severně k mlýnici přiléhal špýchar se zděným sklepem, do kterého vedla přístupová šíje se schodištěm.
Relikty areálu zaniklého středověkého mlýna , který byl doposud jako jediný komplexně zkoumán archeologickým výzkumem.