Pěkné pytle se do mlýna nenosí.
(holandské přísloví)

Podstupenský, Vaňkův, Slavíkův, Egerův mlýn

Podstupenský, Vaňkův, Slavíkův, Egerův mlýn
13/19
418, 9, 12
Ptácká
Mladá Boleslav
293 01
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
50° 24' 43.1'', 14° 54' 2.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn byl největší z městských mlýnů. Stál v blízkosti vydatného pramene spodní vody,kterou tlačným zařízením odváděl do kašen ve městě. Kromě vodárny byla při mlýně také soukenická valcha, v určitém období i pila a tzv. stupník na tříslo. Postupně byl mlýn modernizován. V roce 1991 zde byly Boleslavské mlýny, nyní UNIMILLS Mlýn Mladá Boleslav.
Název mlýna se odvozuje od stupňů - schodů, které k němu vedly shora z města
Mlýn byl zbořen v roce 2015, dnes zde stojí mnohoetážní parkoviště.
Na předměstí pod centrem města
Jizera
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1. zmínka 1470

Roku 1475 je mlýn na Jizeře zmiňován ve spojitosti se sirotky po Matěji z Hořejšího mlýna pod Boleslaví. Zda lze usuzovat na Podstupenský mlýn, však není jisté,

Mlýn byl zmiňován v 15. století. Nejprve byl postaven na jednom, později na obou březích náhonu. V blízkosti mlýna byl vydatný pramen spodní vody, takže mlýn a jeho nájemce ve službách města pečoval i o vodárnu zásobující výše položené město na svou dobu kvalitní vodou. Město později nejednou vedlo s nájemcem mlýna ostré spory, nebylo-li spokojeno s jeho službou. Mlýn měl v provozu dvanáct mlýnských kol na spodní vodu.

Mlýn patřil městu a Krajířům z Krajku

1510 paní Johana z Krajku prodala Podstupenský mlýn mlynáři Václavovi. Johana byla ženou nejvyššího komorníka Jana Tovačovského z Cimburka a Tovačovští jako dědicové Michaloviců od konce 15. století vlastnili Mladou Boleslav. O paní Johaně se ví, že byla ochránkyní jednoty bratrské.
V prodejní smlouvě se uvádí, že mlýn měl čtyři kola a další kolo, jímž se hnala voda do města. Náhon k mlýnu odbočoval za velkým (Vaňkovým) jezem z Jizery, různě se potom větvil, ještě reguloval menší jezy, pod Mladoboleslavským hradem se spojoval s říčkou Klenicí a kromě Pod-
stupenského stačil vodou zásobit ještě Podzámecký a později i Schubertův mlýn. Pro Podstupenský mlýn bylo neméně důležité, že v jeho blízkosti vyvěral pramen, zdroj dobré vody pro město, který občané označovali za „městský klenot“. Podstupenský mlynář byl zároveň městským vodákem: pečoval o pramen a vodárnu a - jak se píše - „nemohl ani hodinu z místa svého se vzdáliti, leč by si zjednal náhradu“.

V roce 1595, kdy se Mladá Boleslav vykoupila z poddanství, je v soupisu městského majetku celkem podrobně popsán i Podstupenský mlýn. Patřila k němu vodárna, valcha a stupník na tříslo. V té době byl spravován městem, mlynář byl v služebním poměru a kontrolovali ho městští úředníci.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Za 30leté války 5.12.1631 mlýn vypálen i s celou čtvrtí města zvanou Podolec od uherských pandurů, kteří po porážce od Sasů u Nymburka prchali přes Mladou Boleslav. Mlýn udatně bránil mlynář Čihák. Císařští byli poraženi a prchali k Mladé Boleslavi. Její brány však našli zavřené. Píše se: „Podrážděni tímto odporem, zapálili, co se dalo." Vyhořel i Podstupenský mlýn. nKdyž jej chtěl mlynář hasit, vojáci mu v tom zabránili a byl „až do smrti od nich zraněn“.

1738 jej mladoboleslavská obec dala opravit a od 40. let 18. století byl znovu v chodu.

V roce 1743 byl dán mlynáři do dědičného nájmu a o čtyřicet let později mu byl prodán. Nadále však měl stanovené povinnosti a dávky k obci, obec mu mohla mlýn vyvlastnit, kdyby špatně hospodařil.

1743 celkem obec z tří svých mlýnů v tom roce inkasovala 364 kop grošů.

1780-90 - byl roční příjem z mlýnů: z Podstupenského 707 zlatých, z Podzámeckého 50 zlatých a ze Suchého (pravděpodobně městského mlýna na předměstí Ptáku) 400 zlatých, k tomu ještě za obilí celkem 430 zlatých.

Prvním podstupenským mlynářem, který takto samostatně hospodařil, byl Jan Rochet, mlynář z Vince. Uvádí se, že roku 1787 měl roční příjem z mlýna 707 zlatých a k tomu za obilí 430 zlatých.
Z jiné doby, z roku 1825, je zpráva, že když bylo málo vody, magistrát Mladé Boleslavi mlynáři určoval čas, kdy může vodu pustit na mlýnské kolo. Mlynář toho zřejmě nedbal, protože dostal pokutu 4 zlaté, neboť „mlýn Podstupenský mlel na všech sedmi kolech, a tím způsobil nedostatek vody z pramene do města. Bylo mu (mlynáři) uloženo, aby mlel na méně a jedno kolo zavřel.“
V první polovině 19. století tvořily mlýn  dvě budovy, stojící naproti sobě na obou stranách mlýnského náhonu. Voda poháněla celkem dvanáct kol na spodní vodu - v mlýně, ve vodárně, na pile a v soukenické valše. Podle některých údajů však měl zdejší mlýn nejvíce až 16 kol a patřil tak mezi největší v Čechách.

1858 postavil mlynář Martin Vaněk nový tzv. americký mlýn se šesti francouzskými kameny a stejným počtem válcových stolic poháněných vodním kolem. Protější mlýn na druhé straně náhonu však sloužil dál svému účelu tradičním způsobem. Ve starém mlýně se mlelo už jen nemnoho, převážně pro okolní zemědělce. Vedle mlýna Vaněk postavil pekárnu. 

V roce 1875 mlýn vyženil JUDr. Josef Slavík, nejvýznamnější příslušník mlynářského cechu v kraji, zakladatel stále vycházejících Mlynářských novin a v letech 1901-1903 starosta města. Rodinným podnikem byl Podstupenský mlýn i později od roku 1913, kdy se stal jeho majitelem Slavíkův zeť Karel Eger, pozdější zakladatel firmy Suchar. Mlýn pronajímal.

Roku 1894 Mladá Boleslav starý objekt koupila za 42 000 zlatých s tím, že jej bude používat jen pro potřeby vodárny, nikoli pro mlynářskou výrobu. Slavík veškeré tamní mlýnské zařízení přestěhoval do amerikánu, kde zařídil i drobné mletí. Mlýn byl zdokonalován, v roce 1912 se uvádí, že byl poháněn turbínou o síle 60 HP. Měl tři francouzské kameny, dvě šrotovací stolice na pšenici, tři porcelánové stolice, dva triéry, dvě žitné stolice a jednu loupačku. Zaměstnáno tu bylo dvacet lidí a roční semletí činilo 1 500 tun obilí.
V roce 1913 prodal J. E. Slavík mlýn Karlu a Zdeňce Egerovým, kteří se věnovali jak mlynářství, tak pekařské výrobě.

V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny pro pivovar Ing. Karel Eger.

postaveno železobetonové silo

V roce 1932 byl mlýn začleněn do Společnosti pro obchod obilím, Praha. 

1936 Zdeňka Egrová

kapacita 350 q pšenice a 250 q žita za 24 hodin

1940 začleněn do Obchodních mlýnů, Praha. 

Po znárodnění v r. 1948 prošel podnik rekonstrukcí a modernizací

V letech 1953-55 byl vyřazen z provozu.

V 50. letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a vznikl mlýn žitný s denní kapacitou 50 tun.

Znovu prošel v letech 1973-75 rekonstrukcí, která přišla na 30 milionů korun.

V roce 1991 byl mlýn v Mladé Boleslavi privatizován a vznikla firma Boleslavské mlýny, spol. s r. o., s výkonem 120 tun pšenice za b24 hodin. Po modernizaci mlýna v letech 1993-94 se jeho kapacita
zvýšila na 150-160 tun pšenice za 24 hodin. Nynější zařízení mlýna má předčistírnu, čistírnu černou a bílou, mlýn k mletí zrna na hotové výrobky, jejich míchání a expediční přípravnu.

Nyní je na místě mlýna areál firmy UNIMILLS

V roce 2015 koupila mlýn Škoda a. s. a nechala ho zdemolovat. Na jeho místě bude parkoviště.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vaněk
  • Slavík
  • Eger
  • Nový
  • Čihák
  • Rochet

Historie mlýna také obsahuje:

1475 Matěj

1510 Václav

1630 Čihák

1787 Jan Rochet

pol. 19. stol - Martin Vaněk

1866 - Martin Vaněk (RR)

1875 - JUDr. Josef Slavík

1908 - nájemce F. Novák

1913 - Karel Eger

1936 Zdeňka Egrová

1939 - Karel Eger (RR)

1991 -  Boleslavské mlýny

UNIMILLS

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
  • razítko
neexistuje
01 2013
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • 1945 – současnost
    betonová
    vícepodlažní
    \n

    polovina 19. stol. - postaven nový, tzv. americký mlýn se šesti francouzskými kameny a stejným počtem válcových stolic poháněných vodním kolem.


    1948 - rekonstrukce mlýna


    po 1991 - celková rekonstrukce a přestavba mlýna

        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        18. dubna 1874) tzv. amerikán, měl šest francouzských kamenů a šest válcových stolic,
        1912 měl tři francouzské kameny, dvě šrotovací stolice na pšenici, tři porcelánové stolice, dva triéry, dvě žitné stolice a jednu loupačku
        1993-94 zařízení mlýna má předčistírnu, čistírnu černou a bílou, mlýn k mletí výrobky, jejich míchání a expediční přípravnu.
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        • valcha
        • jiné
        1595 vodárna, valcha a stupník na tříslo.
        1850 vodárna, pila, soukenická valcha
        1850-60 zrušena valcha
        Vedle mlýna Vaněk postavil pekárnu.
        • náhon
        Náhon k mlýnu odbočoval za velkým (Vaňkovým) jezem z Jizery, různě se potom větvil, ještě reguloval menší nezy, pod Mladoboleslavským hradem se spojoval s říčkou Klenicí a kromě Podstupenského stačil vodou zásobit ještě Podzámecký a později i Schubertův mlýn. Pro Podstupenský mlýn bylo neméně důležité, že v
        jeho blízkosti vyvěral pramen, zdroj dobré vody pro město, který občané označovali za „městský klenot“. Podstupenský mlynář byl zároveň městským vodákem: pečoval o pramen a vodárnu a - jak se píše - „nemohl ani hodinu z místa svého se vzdáliti, leč by si zjednal náhradu“.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1510: 4 kola mlýn, 1 kolo vodárna
        1825: 7 kol
        1850: 12 (možná i 16) mlýnských kol na spodní vodu
        1930 elektrárna 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,182 m3/s, spád 0,808 m, výkon 9,83 HP.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1510: 4 kola mlýn, 1 kolo vodárna
        1825: 7 kol
        1850: 12 (možná i 16) mlýnských kol na spodní vodu
        1930 elektrárna 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,182 m3/s, spád 0,808 m, výkon 9,83 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1912 Francisova turbína 60 HP
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 4,496 m3/s, spád 1,043 m, výkon 471 HP
        Typturbína Bánki
        StavDochovaný
        PopisČástečně dochovaná turbína vykopaná při budování novostavby na místě mlýna. (RŠ)
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1936 výkon 100 HP
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1936 výkon 100 HP
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        Popis1936 výkon 80 HP
        Historické technologické prvky
        AutorInternet - PhDr. Karel Herčík
        NázevBoleslavské mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.mb-net.cz/?page=cz,boleslavske-mlyny
        Datum citace internetového zdroje15.1.2013
        AutorInternet - PhDr. Karel Herčík
        NázevBoleslavské mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.mb-net.cz/?page=cz,boleslavske-mlyny
        Datum citace internetového zdroje15.1.2013
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1930
        Místo vydání
        Další upřesněníJičín, str.23
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorWeiss Martin
        NázevMlýn jde k zemi, na jeho místě vyroste parkoviště pro Česanu Zdroj: http://boleslavsky.denik.cz/zpra
        Rok vydání2015
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/mlyn-jde-k-zemi-na-jeho-miste-vyroste-parkoviste-pro-cesanu-20150831.html
        Datum citace internetového zdroje31. 8. 2015
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 201
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 237-239

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        15.1.2013 21:24 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 14.10.2022 15:33
        Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 12:02
        doxa (Jan Škoda) 11.11.2024 23:25