Panský mlýn

Bývalý panský mlýn, původně ze 17. století, je situován v dominantní poloze, dotváří urbanistický charakter daného území a představuje cenný doklad historické zástavby lokality.
Hlavní část panského mlýna tvoří skladiště s mlýnicí. Je to trojpodlažní stavba podsklepená klenutými i plochostropými sklepy. Její součástí je v přízemí mlýnice, což je patrový prostor zastropený dvojicí valených kleneb s lunetami, které jsou vyztuženy klenutými pásy svalenými do středního pilíře. Skladovací prostory ve vyšších podlažích jsou tvořeny dřevěnými mezistropy. Jejich trámoví je z tesaných dubových trámů. Střecha je novodobě snížena a zaplechována, nový krov využívá kvalitní tesané konstrukce krovu původního. V obvodových kameno-cihelných stěnách jsou prolomena menší ležatá obdélníková okénka. Tato část objektu je pravděpodobně nejstarší. Její původ lze hledat v 17. století, což potvrzuje i kamenný profilovaný portálek ve vnitřní dělící stěně. Nelze ovšem vyloučit druhotné použití. Stodola je založena na terénu nad skladištěm. Jde o halový prostor dělený tesařskými konstrukcemi shodné tvaru s konstrukcemi ve skladišti. Obytný domek je patrně z konce 19. století. Stavbu doplňuje novodobý přístavek zámečnické výrobny s turbínou.
Bývalý panský mlýn je hodnotným dokladem velkého vodního mlýna s mlecím zařízením na pohon tři vodních kol. Náleží k významným památkám technického charakteru dochovaným na jihovýchodní Moravě.
22. 4. 2025
Stav objektu je v prvním pololetí roku 2025 nadále havarijní. Přední část mlýnu tvoří budova sýpky. Zde je novodobá střecha a vnitřní konstrukce – patra – jsou dochované a poměrně zachovalé. V přízemí a menších místnostech vzadu v patrech je sice nepořádek, ale konstrukce nejsou významněji poškozeny. Zadní budova je ve stavu ruiny, stojí pouze štítové zdi. Je zde rovněž náletová zeleň a trosky střechy. Uvnitř této zřícené budovy je otevřený vstup do podzemní části – původní mlýnice. Ve staré mlýnici je zachován fragment – rám mlýnské stolice a nedaleko pak žernov. V hromadě trosek jsou možná další fragmenty. Při jednání se starostou obce bylo doporučeno alespoň zajištění zdí proti zřícení, případně provizorní zastřešení. Nutno zamezit vstupu nepovolaných osob ze zadní části objektu. Vedlejší budova starší elektrárny nebyla přístupna (je pronajata). Došlo zde k propadnutí stropů.
Hlavní část celku tvoří skladiště s mlýnicí. Je to trojpodlažní stavba podsklepená klenutými i plochostropými sklepy. Její součástí je v přízemí mlýnice - patrový prostor zastropený dvojicí valených kleneb s lunetami, ty jsou vyraženy a vyztuženy klenutými pásy svalenými do středního pilíře. Skladovací prostory ve vyšších podlažích jsou tvořeny dřevěnými mezistropy. Jejich trámoví je tesané, dubové. Střecha je novodobě snížena a zaplechována, nový krov však využívá kvalitní tesané konstrukce krovu původního. V obvodových kamenocihelných stěnách jsou prolomena menší ležatá obdélníková okénka. Táto část objektu je pravděpodobně nejstarší, její původ lze hledat v 17. stol., což dotvrzuje i kamenný profilovaný portálek ve vnitřní dělící stěně. Nelze ovšem vyloučit jeho druhotné použití.
Stodola je založena na terénu nad skladiště. Jde o halový prostor dělený tesařskými konstrukcemi tvaru shodného s konstrukcemi ve skladišti.
Obytný domek je nevalné kvality patrně z konce 19. stol. Jeho hodnota spočívá v dotváření areálu, stavbu doplňuje novodobý přístavek zámečnické výrobny s turbínou.
Mlýn je situován v dominantní poloze, dotváří urbanistický charakter lokality a představuje cenný doklad historické zástavby této lokality.
Stavební stav je špatný. Nad stodolou je porušena krytina, zdivo je zavlhlé, omítka odpadlá. Tesařské konstrukce jsou vcelku v dobrém stavu, mírně napadené červotočem. Statické poruchy nejsou s výjimkou obytného domku nikterak vážné.
M. Tichý, 1992
Jde o areál sestávající z budovy skladiště s mlýnicí, stodoly a obytného objektu. Nejstarší částí je skladiště s mlýnicí, trojpodlažní objekt podsklepený částečně zaklenutými sklepy.
Mlýnice v přižení je klenuta valenými klenbami s lunetami s pasy do středního pilíře. Původ objektu je v 17. století.