Historie
Obecná historie:
Mlýn byl založen nejspíš již v 16. století spolu se soustavou rybníků. Původně barokní mlýn o třech složeních (Císařské otisky stabilního katastru) situovaný na náhonu při řece Jevišovce byl koncem 19. století přestavěn na mlýn průmyslový.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Dle mého názoru ten mlýn zde existoval od doby, co zde byla vybudována soustava rybníků, tj. v průběhu 16. stol. (Jaroslav Stejskal)
1634 - Hrušovanský mlýn nebyl nijak výkonný, hlavním důvodem byl slabý přítok vody.
1635 - Michael Braunhart, nájemce mlýna
Při přestavbě mlýna v roce 1925 byl v dřevěném trámu nalezen letopočet 1772. V tom roce 1772 zřejmě proběhla rekonstrukce střechy mlýna, protože mlynáři se v hrušovanské matrice uvádí od roku 1676. Ten mlýn zde určitě existoval ještě před rokem 1676, protože farní matrika se vedla od roku 1670.
Po číslování domů v Hrušovanech roku 1771 měl mlýn čp. 38. Po přečíslování v roce 1805 získal mlýn čp. 133, což odpovídalo celkovému počtu čp. toho roku.(Jaroslav Stejskal)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1894 Theodor Griehsler založil firmu, ktrerá si pronajala mlýn hrabat Khuenů
1895 z vlastních prostředků postavil kvůli nespolehlivé vodní síle parní stroj
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1925 Theodor a jeho syn Alois Griehsler koupili mlýn od Moravských cukrovarů a.s., moderně ho přestavěli
1930 Alois Griehsler
1933 První brněnská strojírenská společnost dodala moderní parní stroj, jelikož díky regulaci ztratila Jevišovka sílu
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
hrabata Khuenové
1635 - Michael Braunhart, nájemce mlýna
1894 Theodor Griehsler
1894 Theodor a Alois Griehslerové
1930 Alois Griehsler
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
