Historie
Obecná historie:
Mimov je malá vesnice, část obce Osvračín v okrese Domažlice. Nachází se 2 km na jihovýchod od Osvračína. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1196. Mlýn býval majetkem panství přívozeckého. Pod splavem vedla č. 6 stávala též prý panská pila, není však o ní žádných písemných zpráv.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V odhadu panství Srbice ze dne 3. 7. 1711 mlýn uveden o jednom složení.
Zobrazen na I. vojenském mapování – josefském 1764-1768 a 1780-1783.
Mlýn byl roku 1836 od jakéhosi Holuba koupen mlynářem Václavem Haklem (*1815 ve Spáleném mlýně u Domažlic). Za manželku měl Dorotu (*1813 v Přetíně u Přeštic) a měli 7 dětí.
1838 – Indikační skica a otisk stabilního katastru zaznamenává nespalnou budovu obdélníkového tvaru s jedním kolem, rybník a náhon, majitelem Václav Hakl. Následně mlýn převzal syn Václav s manželkou Johannou rozenou Kocourovou z Močerad.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Povodeň v roce 1856 roztrhla hráz mlynářského náhonu v lukách nad obcí . Proto zde mlynář postavil jez. Roku 1878 o masopustním úterý mlýn vyhořel společně s vedlejším č.p. 4 kde požár vznikl a byl následně vystavěn na nynějším místě. Byl to staročeský mlýn s jedním párem kamenů. Roku 1896 vyseděly vlašťovky mladé na kole tohoto mlýna, protože se pro sucho nemlelo. V červenci, srpnu a září 1896 pro sucho vyschl mlynářský náhon.
1911 - přestavěn na válcový mlýn
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921- Jediné dochované sčítání obyvatel uvádí mlynáře Václava Hakla *1870 v Mimově, s manželkou, 2 dcerami a 2 syny.
Seznam vodních děl Republiky československé 1930 – Dravý potok – Václav Hakl – mlýn – 1 kolo na svrchní vodu – 0,077-5,1-3,8.
Václav Hakl s manželkou Johannou roku 1933 předali mlýn synu Františkovi a Marii rozené Maříkové z Osvračína.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1940 - v obecní kronice uváděn jako válcový mlýn, potok s názvem Dravý potok, u mlýna mlynářský rybník, v roce 1940 je z části rybníka louka, býval větší.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 50. letech 20.století ukončen provoz. Nadále sloužil k bydlení. Kam zmizelo zařízení se zatím nepodařilo zjistit, majitel nebyl zastižen a na dvoře je velký a velice hlasitý pes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
do roku 1836 jakýsi Holub
Václav Hakl (*1815 ve Spáleném mlýně u Domažlic)
syn Václav Hakl s manželkou Johannou rozenou Kocourovou z Močerad
od 1933 syn František a Marie rozená Maříková z Osvračína
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
