Historie
Obecná historie:
V roce 1874 koupil Josef Vodák mlýn na Myslívském potoce vybavený dvěma obyčejnými složeními, olejnou a pilou, která měla vlastní vodní kolo. Vodu k mlýnu od zděného jezu přiváděl náhon o délce 370 metrů. Na počátku 20. století mlýn vyhořel, na jeho místě pak byl postaven moderní válcový mlýn a jeho provozu se ujalo Hospodářské, mlýnské a nákupní a skladištní družstvo pro Záhoří a okolí. Mlýn rekonstruovalo a vybavilo moderním mlýnským zařízením. V roce 1934 zasáhl objekt další požár, a družstvo, které dodnes upomíná částečně dochovaný nápis na jižní fasádě, financovalo jeho stavební obnovu. Do roku 1937 byla podle projektu pardubické strojírny Josefa Prokopa synové vystavěna třípatrová mlýnice s mansardovou střechou a osazena nová Francisova turbína s výkonem 14,6 HP. Elektrickou energii mlýn již nevyráběl, nýbrž odebíral ze sítě Západočeských elektráren. V roce 1950 převzalo mlýn místní zemědělské družstvo, počátkem šedesátých let ukončilo mletí a budovu využívalo jako skladiště. Po roce 1990 neuspěl nový majitel ve snaze mlýn přestavět na rekreační zařízení a zprovoznit vodní elektrárnu. Dnes nevyužitý chátrá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
původně olejna
1584 Desky zemské - Šimon Pohanka
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn dohledán na I. vojenském mapování.
1758 - Šimon Janda, mlynář (SOA Plzeň, Nepomuk 02, sn. 137) (mGh)
(1760 nějaký Šimon Pohanka uhořel) (mGh) - asi to bude ten samý, co výš
1761 - Petr Pohanka, mlynář (SOA Plzeň, Nepomuk 02, sn. 159) (mGh)
1764 - Petr Janda, mlynář (SOA Plzeň, Nepomuk 02, sn. 184) (mGh)
1777 Petr Pohanka
1814 Petr Pohanka (+ 1815)
1874 Josef Vodák (1817-1910)
1881 František Vodák (1850-1957) s manželkou Barborou roz. Dubanovou z Myslíva čp. 9
1900 mlýn vyhořel, přestavěn a moderně vybaven
1908 Hospodářské, mlýnské, nákupní a skladištní družstvo pro Záhoří a okolí, mělo 40 členů se 195 podíly splácenými po 50 K
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1930 Družstvo
1934 mlýn částečně vyhořel, nově vystavěn se 4 podlažími
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1949 mlýn v provozu, denně zpracuje 200 q pšenice a 300 q žita, roční produkce 43,8 pšenice a žita obchodně, 67,5 t pšenice a žita námezdně
1950 JZD Maňovice
1964 ukončen provoz, Mlýny a těstárny n.p. Pardubice předaly mlýn JZD
1990 Fond národního majetku
2003 mlýn odkoupil soukromník, zahájena přestavba na penzion a MVE, nedokončeno, mlýn zůstal uvnitř vybouraný a nadále chátrá
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1584 Šimon Pohanka
1758-1760 - Šimon Janda-Pohanka
1761 - Petr Pohanka
1764 - Petr Janda
1777-1814 Petr Pohanka
1874-1881 Josef Vodák
1881-1908 František Vodák
1908-1950 Hospodářské, mlýnské, nákupní a skladištní družstvo pro Záhoří a okolí
1950-1964 Mlýny a těstárny n.p. Pardubice
1964-1990 JZD Maňovice
1900-2003 FNM
Stárkové:
Bozděch
Šplíchal
-1955 Karel Sýkora
Balík z Mohelnice (1/2 roku)
-1963 Krejča
1983- Kotěšovec (Slezák) z Maňovic
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
v matrice Nepomuku narození dítěte Petra Pohanky na tomto mlýně (teda velmi pravděpodobně) v roce 1761. (michaela Horňáková)
http://portafontium.eu/iipimage/30066309/nepomuk-02_1600-n?x=49&y=287&w=712&h=361
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
