Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Nejstarší zprávy o mlýnu se objevují už v roce 1608. Tehdy byly ve vsi Kundratice uváděny 2 mlýny, z nichž jeden byl určitě Pekelský. Mlýn patřil k menším a jednoduše vybaveným provozům.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1623 spadal mlýn Höllmühl pod strážskou farnost a údaje k němu jsou zaneseny ve strážské matrice. V roce 1705 se objevuje v matrikách obce Přimda. V tereziánském katastru z roku 1714 je popsán jako mlýn o jednom složení, nad mlýnem je uváděn také rybník Höhl Teucht.
Na mapách stabilního katastru z roku 1838 je mlýn vyobrazen jako nevelká dřevěná stavba s jedním kolem. Jako mlynář je zde uváděn Johann Seckel.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Vodní kniha z let 1855 – 1874 zde uvádí mlynáře Georga Säckla (patrně člen stejného rodu, jehož příjmení se dříve psalo Seckel).
V roce 1897 držel mlýn mlynář Josef Wag.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Josef Wag prodal mlýn po 1. světové válce majitelům velkodvorského statku Kolowratům. Ti jej před rokem 1921 pronajali Georgu Pittnerovi, který byl patrně synem mlynáře Pittnera z Tisové, a jeho manželce Kathi. Georg Pittner měl jako zaměstnání uvedeno mlynář a pekař. Na mlýně žila také Georgova dcera Margaretha.
V roce 1924 mlýn zcela vyhořel a již nebyl obnoven, zbylo pouze dispoziční právo, na základě kterého je Georg Pittner uveden i na seznamu vodních děl z roku 1930. Mlýn v tak v té době již nebyl několik roků v provozu.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Zápisy osidlovacích komisí z období po roce 1945 se o zničeném mlýnu nezmiňují. Na leteckém snímku z roku 1947 jsou patrné již jen zbytky mlýnských budov.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímku z roku 1958 je místo, kde mlýn stával, zcela pusté a beze stop po mlýnu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Johann Seckel
1855 - 1874 Georg Säckl
1897 - 1919 Josef Wag
před 1921 Georg Pittner – nájemce, majitel Kolowrat
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: