Bez mlýna není mouky.
(německé přísloví)

Dänemark, Těšitelův mlýn

Dänemark, Těšitelův mlýn
82/2
76
Po Mlýnech
Kutná Hora
284 01
Kutná Hora
Kutná Hora
49° 55' 41.6'', 15° 15' 7.9''
Mlýn s vodním kolem
Velice známý a památkově chráněný mlýn stojí nedaleko Kutné Hory. Doložen 1491, pojmenován podle sousední štoly, kde pracovali Dánové. Stavba působí jako krásný krajinotvorný prvek.
Vrchlice
26608/2-1064
přístupný po domluvě

Obecná historie:

V romantické kotlině na soutoku Vrchlice a Poličanského potoka se nachází mlýn Dänemark. Název vznikl podle stejnojmenné štoly, v ní pracovali ve středověku Dánové, a která se nachází proti mlýnské zahradě. Počátky mlýna spadají již do 15. století. V 17. století byl mlýn Dänemark barokně přestavěn. Vystřídala se v něm řada majitelů, v druhé polovině 19. století to byla např. rodina Kremlova. Po většinu minulého století až do roku 1970 vlastnila mlýn rodina Těšitelova, podle níž je mlýn také znám jako Těšitelův. Mlelo se v něm až do roku 1936. V sedmdesátých letech 20. století byl mlýn rekreačně upraven. Scházeli se zde umělci (Jan Werich) a hrálo se zde i bytové divadlo. Dnešní budova mlýna je pozdně barokní, zděná patrová, krytá mansardovou střechou. Mlýn měl původně čtyři kola na horní vodu. Z technologického vybavení se dochovalo podkolí. Vodní kolo bylo obnoveno v roce 1997.

xxx

Vodní dílo vzniklo již v 15. století, kdy se v údolí říčky Vranice dolovala a hutnila stříbrná ruda pomocí vodní síly pohánějící měchy a stoupy při pecích. Název Dennemark prý pochází z doby, kdy zde působili dánští hutnici. Barokní mlýn se čtyřmi koly na vrchní vodu byl postaven ve druhé polovině 17. století a mlel až do roku 1936. Mlýn, posazený v nádherném přírodním prostředí, ze tří stran obtékán Vranicí, lemován mohutnou skálou, získal v 70. letech nové majitele, kteří opuštěné a zničené stavbě vdechli nový život. Mlýn upravili k rekreaci při respektování všech památkových hodnot objektu. Mlýn má zcela zachované podkolí zmodernizované na začátku 20. století kovovým soukolím a převody k pohonu uměleckého válcového mlýna o jednom vodním kole. Hranice s částí čelních zdobených sloupů nese dodnes obyčejné složení, později používané ke šrotování.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1491 mlýn koupil Pavel ze Zbraslavic od Mirka ze Solopisk a Peček a Mikše z Třebešic, jimž byl předtím zapsán Ambrožem Trzanokarem na konto jejich dluhu 130 kop gr. českých.

1493 mlynář Štěpán koupil mlýn za 140 kop grošů, 15 kop hotově, roční splátka na sv. Jiří 10 kop, peníze měli dostávat sirotci po Pavlovi

1494 Mirkův syn Hynek

1495 Mikeš z Třebešic

1499 Jan z Třebešic

1498 Petr z Třebešic a Jindřich na místě pana Beneše Mirky stoje

1499 Jan z Třebešic

1502 bratři Petr a Jan z Třebešic

1504 Mirek z Peček

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

2.3.1682 Anna Wachková, zv. Denemarská odkázala mlýn sedleckému klášteru, to však nebylo povoleno, jelikož se jednalo o mlýn šosovní  a zádušní

1697 Karel Töpfer si na obci vymohl, aby měl právo užívat můstek přes Pách

1715 zemřel Karel Töpfer, dříve získal pro mlýn od obce šenkovní právo, to však bylo pro odpor majitelů hutí a dolů opět odvoláno "ten šenk je na škodu císařských dělníků a budiž zapovězen"

vdova Alžběta měla do 18.2.1715 sepsat inventář pozůstalosti, nejspíš to však nezvládala, proto jí byl k radě a pomoci přidělen Jakub Spálený

1715  od vdovy Alžběty zakoupil Jan Kuchyňka za 2200 zl. Směl zde opět čepovat pivo, ale pouze lorecké, nalévat cizí mu byůlo pod pokutou 10 kop zakázáno.

10.5.1717 manželé Kuchyňkovi vyměňují mlýn s maželi Krásovými z Bylan

20.6.1718 Jiří Krása musel šepmistrům složit pokutu dvou kop, že bral cizí pivo

v 2. pol. 17. stol. barokně přestavěn, měl 4 kola

1830 zm.Václav Dolanský mlynář manželka Rosalie, dcera Josefa Riegra mlynáře z Rovenska kraj Boleslavský
1834 zm., Václav Berger mlynář

1839 Czech (Čech)

13. 12. 1879 zemřel mlynář Josef Berger, nedožitých 65 let
1887 zm. Josef Berger mlynář (syn Josefa Bergra mlynáře z Poličan 92), manželka Marie – dcera Josefa Bergra mlynáře z Dolení České Brusnice 11
1888 zm. Vojtěch Strnádek mlynář

-1898 rodina Kremlova

1898 dražba mlýna v odhadní ceně 22.470 zl. (RR), zakoupila firma M.B.Teller

1930 Jaroslav Těšitel

3.11.1933  od firmy M.B.Teller zakoupili ing. Daniel a Božena Těšitelovi

1936 ukončen provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

od 1964 památkově chráněn

od 70. let mlýn slouží k rekreaci, navštěvují jej významní umělci jako Jan Werich nebo Waldemar Matuška

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Mgr. Ivan Bauer zde provozuje dětský tábor Hobit

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Těšitel
  • Wachek
  • Vachek
  • Töpfer
  • Kuchyňka
  • Krása
  • Kreml
  • Teller
  • Dolanský
  • Berger
  • Strnádek
  • Čech
  • Czech

Historie mlýna také obsahuje:

Ambrož Trzanokar

-1491 Mirek ze Solopisk a Peček a Mikeš z Třebešich.

1491 Pavel ze Zbraslavic

1493 Štěpán 

1494 Hynek ze Solopisk

1495 Mikeš z Třebešic

1499 Jan z Třebešic

1498 Petr z Třebešic a Jindřich

1499 Jan z Třebešic

1502 Petr a Jan z Třebešic

1504 Mirek z Peček 

-1682 Anna Wachková

-1715 Karel Töpfer

1715-1717 Jan Kuchyňka 

1717- Jiří Krása

1830 Václav Dolanský
1834 Václav Berger

1839 Czech (Čech)
-1879 Josef Berger
1887  Josef Berger ml.
1888 Vojtěch Strnádek

-1898 rodina Kremlova

1898-1933 firma M.B.Teller

1930 Jaroslav Těšitel

1933  ing. Daniel Těšitel

1939 - Stanislav Těšitel (RR)

2000 mgr. Ivan Bauer

Stavebně zachovalá mlýnice Dennemarku se stala v době normalizace ideálním místem pro komorní divadelní představení zakázaných děl a zároveň místem setkání mnoha význačných umělců, za všechny jmenujme alespoň Jana Wericha či Miloše Kopeckého. Mlýn tak symbolicky navázal na období národního obrození, kdy v Kutné Hoře působil Josef Kajetán Tyl, kterého prý nádherné okolí zdejšího mlýna inspirovalo při tvorbě slov písně Kde domov můj.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      17. stol. barokně přestavěn
      2016 přestavěn na luxusní penzion.
      Areál mlýna s hospodářským zázemím, náhonem a ohradní zdí. Zmínky r. 1491, barokní přestavba, úprava v 70. letech 20. století. Poslední dochovaný mlýn z původní husté řady mlýnů v této oblasti. Hodnotná technická památka v údolí řeky Vrchlice.
      Areál mlýna je situován za městem v údolí při říčce Vrchlici. Volně stojící zděná omítaná budova mlýna byla vystavěná na půdorysu lichoběžníka a završená mansardovou střechou krytou eternitem a opatřenou na všech stranách dvěma vikýřky. Ze vstupní západní strany, kde byl zvýšen terén, jímž prochází náhon, je budova přízemní, na dalších třech stranách je patrová. Při východní straně, rovnoběžně s ní, prochází domem průjezd. Stěny jsou hladké, nečleněné (jižní stranu vlevo od průjezdu zdobí druhotně vsazený mlýnský kámen s nápisem: Těšitelův mlýn / Dänemark), východní strana k potočišti Vrchlice je zakřivená; počet os na jednotlivých stěnách je různý. Okna jsou jednoduchá, čtyř- či šestitabulková, osazená v líci, obdélná či se segmentovým záklenkem. Obdélný vstup do domu je lemován kamenným ostěním. Na severní straně je mlýn opatřen v patře dřevěnou pavlačí se vstupem do patra budovy v dřevěné zárubni, uzavřeným dřevěnými dvoukřídlými dveřmi; při levém okraji se v šíři pavlače nachází zděný záchodový přístavek, procházející i partií přízemí. Přístup na pavlač je z přístavku, původního hospodářského stavení, kolmo přistaveného k severní straně budovy mlýna. Střední část tohoto původně podélného přízemního stavení byla zbourána, na jejím místě byl zbudován kout s grilem a severní část nyní tvoří samostatný objekt. Část při domu s obdélným vstupem je osvětlena dvěma čtyřtabulkovými okny a opatřena shodnou bílou omítkou jako budova mlýna. Do druhé samostatné části s kamenným soklem a se třemi nepravidelně rozmístěnými jednoduchými okny vede obdélný vstup v kamenném ostění; je šedá, omítnuta je nahrubo. Obě zbývající části jsou zastřešeny sedlovou střechou s eternitem (část při mlýnu) a s taškovou krytinou (samostatná část). V areálu, severně od mlýna, stojí zděná obdélná stodola se sedlovou střechou s betonovými taškami, omítnutá nahrubo. Je průjezdní, uzavřená na podélných stranách dřevěnými vraty s dvířky, nad trámovým překladem bednění. Ze severozápadní strany od Vrchlice v místě nad jezem, kde řeka přechází do meandrovitého zakřivení, je vedena voda k mlýnu náhonem, který prochází při západní straně areálu. Náhon je od řeky oddělen stavidlem a dále veden k jižní straně mlýna s mlýnským kolem a odsud tunelem pod potočištěm Vrchlice a dále souběžně podél ní do dalšího mlýna. Areál mlýna ohrazuje z jižní a ze západní strany kolem procházející komunikace kamenná zeď. Z ostatních stran tvoří přírodní hranici areálu Vrchlice. Zeď je vysoká cca 0,5-1 m, v jižní straně ji přerušují dřevěná dvoukřídlá vrata, nahoře s průhledem, na západní straně v úrovni vstupu do mlýna je do zdi vsazena jednoduchá průhledová dřevěná branka. Při severozápadním a jihovýchodním kraji areálu tvoří součást okolo jdoucí cesty dva můstky přes Vrchlici, původně brody pro povozy, dnes upravené jako příjezdová komunikace pro vozidla.
      Předmětem ochrany je mlýn s hospodářským křídlem a zbytky obvodového zdiva, stodola, ohradní kamenná zeď s brankou (na západní straně) a jižní ohradní kamenná zeď, dva původní brody pro povozy, jez a mlýnský náhon a pozemky areálu.
      Volně stojící zděné omítané, na třech stranách patrové, na vstupní straně zdánlivě přízemní staveni o různém počtu os na jednotlivých stěnách, s mansardovou střechou krytou eternitem přes šindel, s vikýřky. Stěny hladké, nečleněné.
      Vstupní strana, zvýšením terénu , jímž prochází náhon, jakoby přízemní má 2 osy, obdélné dvoře v kamenném ostění, opatřené ozdobně kovaným klepadlem a dvoukřídlé šestitabulkové okno. Pravá podélná stěna má v přízemí 5 os (obdélná dvířka s kamenným ostěním a 3 segmentově zakončená okna jsou nad přilehlou tzv. lednicí se zbytky vodního kola, 5. osu tvoři téměř půlkruhově zakončený otvor vjezdu pro vozy s vraty ze svisle kladných prken), v patře 6 os (zleva 4 ležatá čtyřtabulková okénka, nad vjezdem 2 obdélná šestitabulková). Zadní stěna k potočišti Vrchlice, je zakřivená, v přízemí více než v patře a v patře prolomená třemi nepravidelně rozmístěnými šestitabulkovými okny (sem také vystupuje na šířku boční pavlače záchodový přístavek). Čtvrtá strana do dvora je opět patrová s dřevěnou pavlačí se schody z pravé strany, od polozbořeného přízemního křídla, vybíhajícího jako přístavek kolmo od mlýna při hospodářském dvoře. Z pavlače vedou dveře do patra, vlevo od nich je dvoukřídlé okno, vpravo menší segmentově zaklenuté okénko, na levé straně končí pavlač u záchodového přístavku. V přízemí vlevo ústí průjezd téměř půlkruhově zakončeným otvorem, vpravo jsou okénko a menší dvířka.
      Uvnitř podstatnou část budovy vyplňuje mlýnice o dvou podlažích a dalších stupních (v dolní části ozdobně vyřezávané svislé sloupky koz), spojených dřevěnými schodišti, při zadní stěně napříč celým přízemím prochází příjezd uprostřed přeťatý dvěma půlkruhovými oblouky a tak rozdělený na 3 nestejně dlouhé a široké části, klenuté do travers. Z první části ve směru zvenčí se otvíral veliký stlačeně klenutý otvor přímo do mlýnice (nověji zazděný tenkou stěnou), ze třetí části jdou dvířka jednak do mlýnice, jednak do plochostropé místnůstky. V patře pouze nad průjezdem obytné části, rovněž o třech prostorách, dělením odpovídajících částem průjezdu, po stranách jsou to plochostropé místnosti, mezi nimi kuchyňka s pecí na celou šířku, segmentově valenou klenbou před ní s jedním polem plackové klenby, oddělené pasem.
      Po obvodu hospodářského dvora kromě zčásti nezastřešeného přízemního stavení a neudržované zdi z lomového kamene stojí kůlna a jiné přístavky a mimo dvůr obdélná zděná stodůlka.
      Budova – analogicky k některým dalším mlýnům na Vrchlici - patrně starého založení, dnes v podobě z konce 18. stol. s mladšími úpravami.
      Jeden z husté řady mlýnů na Vrchlici, poslední, který nepodlehl adaptaci nebo se neproměnil ve zříceninu, technická památka s ojedinělým zařízením na převod odpadni vody do náhonu dalšího mlýna.
      Budova dosud obyvatelná, ale vyžadující naléhavě všestrannou údržbu. Mlýnské zařízení neúplné. Přilehlá stavení včetně lednice se zbytky mlýnského kola nezastřešené.
      SÚPPOP 1970
      Poblíž mlýna se nachází kříž s korpusem Krista namalovaným na plechu.
      • pavlač, balkón
      • dveře
        • existující torzo obyčejného složení
        Mlýnské zařízení neúplné.
        Žádná položka není vyplněna
        pův. 3 složení a krupník
        17. stol. 4 složení
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • odtokový kanál
        Krátký náhon začíná nalevo od doposud dochovaného jezu.
        Technickou zajímavostí je, že odpad vody od mlýnského kola - na pravém břehu Vrchlice - se nevracel zpět do Vrchlice, ale ihned šel do náhonu dalšího, Vrbového mlýna - na levém břehu Vrchlice - a procházel tunelem pod potočistěm Vrchlice.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisVodní kolo bylo znovu postaveno v roce 1994.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisVodní kolo bylo znovu postaveno v roce 1994.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,15 m3/s, spád 4 m, výkon 4,3 m
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 03 (Čáslav), s. 18
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 03 (Čáslav), s. 18
        AutorJosef Jirousek
        NázevVodní mlýny na Kutnohorsku
        Rok vydání2019
        Místo vydáníŽehušice
        Další upřesněnís. 32-38
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách II.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 200-201
        AutorTereza Kaňková
        NázevVodní mlýn Dänemark (Těšitelův)
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000459
        Datum citace internetového zdroje02 2025
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        Názevvodní mlýn Dänemark zv. Těšitelův mlýn
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-daenemark-zv-tesiteluv-mlyn-2149594
        Datum citace internetového zdroje07 2025
        AutorLuděk Štěpán - Magda Křivanová
        NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 243

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        30.5.2012 21:53 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        veronika 4.6.2012 22:10
        Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 21:39
        doxa (Jan Škoda) 27.8.2025 21:18