Nic není odvážnějšího než mlynářova košile,
která každé ráno bere jednoho zloděje pod krkem.
(německé přísloví)

Urbancův, Machlovský horní mlýn

Urbancův, Machlovský horní mlýn
2
4
Machlov
468 24
Jablonec nad Nisou
Držkov
50° 40' 41.8'', 15° 18' 32.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jsou zde dva mlýny blízko sebe.
Horní mlýn č. p. 2 je s původním technickým vybavením, naposledy funkční v roce 1948. Zařízení je dochováno.
Celé zařízení se nachází ve třech patrech nad sebou.
V roce 2013 na prodej.
dolní okraj obce
Krasnický potok
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínky o machlovských mlynářích pocházejí z držkovský matrik z 2. poloviny 17. století (od r. 1651 Matěj Palánek, 1693 syn Václav a 1698 Daniel Palánek). Z řady dalších záznamů lze poprvé přiřadit k Hornímu mlýnu Václava Palánka „hořeního“ v letech 1757 – 1758.

V r. 1848 je majitelem Adam Fišer, následně František Tomeš ze Zásady č. p. 92, pachtýř Teofil Fišer z Jablonce nad Nisou. V r. 1872 usedlost kupuje Petr Vondra za 4000 Zlatých. Dražbou v letech 1881 – 1882 se mlýn dostal do držení Ludvíka Urbance a jeho ženy Anny. K r. 1874 je vodní knihou semilského okresu zachycen jako majitel obou machlovských mlýnů Petr Wondra (kupní smlouva na mlýn č. p. 2 k 24. květnu 1872).


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Václav Šourek (40 let), manželka Anna (35), oba nekatolíci bez naděje na obrácení, syn Jeremiáš (13), nekatolík s nadějí na obrácení, všichni poddaní

1651-1693 v Držkovské matricek Matěj Palánek, mlynář v Machlově s manž. Annou

1693-1697 syn Václav Palánek  s manž. Marianou

1698-1700 Daniel Palánek Machlovský s manž. Annou

duben 1699 + Matěj Palánek, mlynář v Machlově, pochován v Držkově

1720 + Václav Palánek, 56 let

5.2.1728 + Šimon Palánek, manž. Eleonora (Alona, Helena)

1747 + Daniel Palánek, 90 let

1731 účetní kniha fary v Držkově - Horní a Dolní mlýn: Šimon a Daniel Palánkové, 1728 dlužili za nájemné z polí a luk 5 zlatých 20 krejcarů do zádušní pokladny

1757-58 na obou mlýnech Václav Palánek (1721-5.3.1780), manž. Anna roz. Brunclíková (+2.1.1795 v Machlově čp. 2)

31.3.1772 Václav Palánek hoření, osedlý na kostelní půdě, z mlýna čp. 2 platí svatojiřského úroku 4 zl. 30 kr., svatohavelského též 4 zl. 30 kr., k sv. Jiří odvádí 4 strychy mletí a k sv. Havlu též 4 str. (stejně jako mynář dolní)

domek čp. 4 již samostatný, domkář Antonín Palánek

1797-1803 čp. 2 mlynář Josef Palánek (čp. 4 Jan Číla)

1804-09 Václav Palánek

1843 Florian Hlubuček

1844-1848 čp. 1, 2, 3, a 4 Adam Fišer

po 1850 čp. 2 Fišerův zeť František Tomša ze Zásady čp. 92

po jeho smrti se vdova Františka roz. Fišerová provdala za Matěje Stixe z Vrkoslavic u Jablonce nad Nisou, kam se po čase  oba přestěhovali

na mlýně pachtýř Teofil Fišer z Jablonce nad Nisou, manž. Marie

24.5.1872 od Matěje a Františky Sixtových zakoupil čp. 2 s pozemky za 4.000 zl. Petr Vondra, po přikoupení pozemků měla usedlost 5 jiter 1.358 sáhů

1877 Petr Vondra pronajal Horní mlýn na 3 roky Františku Svatýnu

1880-81 v nucené dražbě koupil Ludvík Urbanec s manž. Annou, u mlýna brusírna skla

V roce 1930 mlýn vlastní František Urbanec.

Mlýn byl v provozu do roku 1948.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Urbanec
  • Hlubuček
  • Palánek
  • Fišer
  • Tomeš
  • Stix
  • Vondra
  • Svatýn
  • Tomša
  • Šourek

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Václav Šourek 

1651-1693 Matěj Palánek

1693-1697  Václav Palánek 

1698-1700 Daniel Palánek (Machlovský)

-1728  Šimon Palánek

1728-1747 Daniel Palánek

1757-1791 Václav Palánek 

1797-1803  Josef Palánek 

1804-09 Václav Palánek

1843 Florian Hlubuček

1844-1848 Adam Fišer

1850 František Tomša

-1872 Matěj Stix

Teofil Fišer (pachtýř)

1872-1880 Petr Vondra

1877-1880 František Svatýn

1881 Ludvík Urbanec

1930 František Urbanec

mlynáři ve mlýně rod Palanek bratři Waclaw a Jan - zde je č. 2 úmrtí Jana a jeho ženy r. 1807........ http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-74c5&scan=0b87de087d584578baf0ee5d94f5bbba

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        Vodní mlýn s dochovanými konstrukcemi z doby kolem přelomu 18. a 19. století (obytná část a část mlýnice), rozšíření mlýnice a přestavba vodního motoru v r. 1932.
        Mapou stabilního katastru z. 1843 je mlýn zachycen na obdélném půdoryse s přístavbou směrem k potoku a je označen jako nespalná budova.
        Mlýn: Usedlost je tvořena na levé straně silnice budovou mlýna č. p. 2 nepravidelného půdorysu a výše nad ní hospodářskou budovou nepravidelného půdorysu na st. p. č. 482 (naproti přes silnici je hospodářská budova č. p. 4 a obytný dům č. p. 33 z meziválečného období). Mlýn je tvořen východní okapově orientovanou přízemní obytnou částí se sedlovou střechou a technickou štítově orientovanou dvoupodlažní částí s mansardovou střechou. Střešní krytina je z azbestocementových šablon, částečně jsou ve spodních partiích použity plechové šablony. Objekt je zděný omítaný, částečně se zejména u suterénu vyskytuje režné zdivo z žulových kopáků. Omítka je tvrdá stříkaná, probarvená ve hmotě. Exteriér: Fasáda je u obytné části ve východním štítovém průčelí členěná lizénovými rámci, ve štítě je trojice pilastrů. V přízemí je mezi okny půlkruhově ukončená nika s ozdobnou šambránou s korunou na vrcholu. Zbytky okenních šambrán jsou dochovány pouze v patře. Ve vrcholu štítu je kasulové okno se zdobnou šambránou s kapkami vespod. Okna v přízemí mají nízké segmentové ukončení a dřevěnou dvojitou výplň s dolní dvoukřídlou ven a dovnitř otevíranou částí a horní zhruba třetinovou rovněž otevíranou částí. Horní okna jsou dvoukřídlá dělená na šest tabulek. Nátěr oken je modrošedý. Hlavní průčelí orientované do silnice má pravou čtyřosou obytnou část a levou tříosou technickou část. Pravé dvě okenní osy náleží oknům obytné světnice, segmentově ukončené otvory mají společnou parapetní a nadokenní římsu a jsou orámované z boční stran bosovanými pilastry. Okenní výplně jsou shodné s východním průčelím. Obytná část má ve své levé polovině dva vstupy. Pravý vstup s jednoduchým omítnutým kamenným pravoúhlým portálem a úzkým světlíkem vede do síně. Dveře jsou dvoukřídlé rámové, každé křídlo má trojici vystouplých kazet. Klika je litinová a má tvar půlolivy, štítek je ozdobně tvarovaný. Světlík je dělený svisle na čtyři části. Levý vstup je obdobný včetně dveří, místo světlíku je nad vstupem téměř čtvercový otvor s dřevěnou sešikmenou výplní pro sešupování pytlů s moukou (tzv. šupák). Technická část stavby je díky stoupajícími terénu v úrovni přízemí částečně zapuštěná a má v rozsahu tohoto podlaží režné zdivo z žulových kopáků. Osvětlení zajišťují tři obdélná okna na šířku s mřížemi. Omítané patro je rovněž tříosé, orámované římsami a bosovanými pilastry obdobně jako okna světnice. Výplně jsou jednoduché s dolní dvoukřídlou otevíratelnou částí a horní zhruba třetinou výklopnou částí, dělenou svisle na tři tabulky. Patro ukončuje výrazně předsazená oplechovaná římsa, na kterou dosedá dvouosý pětiboký štít. Okna jsou řešená obdobně jako u patra, ve vrcholu je trojúhelné okénko. Západní průčelí má starší dvouosou část stejného vzhledu jako technická část předchozího průčelí a směrem k potoku nedostavěnou přístavbu bez omítky (taktéž daná část severního průčelí). Hospodářská přístavba má zděný polozapuštěný suterén a patro s bedněným pláštěm ze svisle kladených přelištovaných prken v červeném odstínu. Interiér: Obytná část mlýna je tvořená podlouhlou plochostropou síní s vystupujícím komínovým tělesem, plochostropou světnicí s masivním podlouhlým sporákem a světničkou v zadním traktu. V podkrovím, přístupném přes 2. N. P. mlýna, je světnička. Krov je vaznicový s dvojicí stojatých stolic.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • okno
          • existující umělecké složení
          Mlýnice a technologické vybavení: Technická část má tři podlaží (částečně zapuštěné přízemí, patro a podkroví, nejasná je existence suterénu?). Přízemí má trámový strop a betonovou podlahu. Z jižní stěny při jihozápadním rohu vyúsťuje nátok na turbínu, která je rozebraná na několik kusů (hlavní část je na původním místě uchycená na betonových patkách) a v podlaze je zabetonované odpadové koleno. Převod na stroje byl zajištěn z turbíny přes nedochovanou hřídel na transmisi pod stropem při severní stěně. Transmise je upevněná na stropních trámech pomocí kovových úchytů s ložisky. Na transmisi jsou uchyceny kovové i dřevěné řemenice. Pro dopravu obilí a meliva jsou určeny kapsové výtahy složené z dvojic dřevěných kaslíků ve kterých obíhá nekonečný řemen s plechovými korečky. Výtahy jsou vedeny pod podlahu (zapuštěné spodní hlavy), ke strojům a nebo mají spodní hlavu pod stropem (např. na konci transmise blíže vstupu). Podél transmise jsou umístěny tyto stroje: válcová stolice f. Josefa Prokopa synové Pardubice, válcová stolice f. Union České Budějovice, dynamo. Patro je rovněž plochostropé a obsahuje šupák. Strojové vybavení se skládá z válcové stolice, prachové komory f. Andrea & Fellner z Žitavy a Hrádku nad Nisou, zásobníku s pytlovací lávkou. V podkroví jsou umístěny dva hranolové vysévače a trier.
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          PopisVálcová stolice
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          PopisVálcová stolice
          1874: mlýn měl jedno složení
          1932: z vybavení jsou uvedeny vodoprávními spisy dvě stolice a jedna loupačka.
          • náhon
          1874 voda pro mlýny čp. 2 a 3 přichází ze zádušního lesa od nádržky na p.p.č. 1980. Až pod mlýn čp. 3 neteče v struze, nýbrž po žlabech přes p.p.č. 1920 a 1932, přes cestu z Jílového, těsně při mlýnu čp. 2 přes vlastní řečiště, pak přes p.p.č. 1943 a 1942 k mlýnu čp. 3, kde opět padá do svého řečiště.
          Vodní cejch zasazen 1879.
          1843 z vodního díla je zachycena pouze pozdější horní nádrž na p. č. 1987, náhon zcela chybí (kolo je zakresleno nad potokem při přístavbě).
          1874: vodní dílo bylo tvořené dvojicí nádrží. Horní na p. č. 1987 měla rozměry 30 x 25 m, vypouštěcí kanál pro přebytečnou vodu a do přilehlé skalní stěny byl vytesán cejch v podobě kříže. Obdobný cejch byl vytesán do skály u silnice poblíž dolní nádrže na p. č. 1980. Přebytečná voda je sváděná přepadem zpět do hlavního koryta. Voda byla vedena ze spodní nádrže na p. č. 1780 přes silnici dřevěnými žlaby, přepad od mlýna rovněž dřevěným žlabem na mlýn č. p. 3.
          1932: instalace turbíny. Místo dřevěného žlabu byl na p. č. 1932 proveden betonový žlab o světlé šířce 1,25 m a hloubce 1,3 m a zrušena byla i spodní část od betonové kašny dřevěným žlabem k vodnímu kolo (délka 27 m). Potrubí k turbíně bylo z litiny o průměru 27 cm. Odpadový dřevěný žlab o světlé šířce 41,5 cm a hloubce 35 cm vedený přes koryto potoka na mlýn č. p. 3 zůstal zachován. V souvislosti s touto přestavbou vodního motoru byla provedena dvoupodlažní zděná přístavba v místech dřívější lednice na západní straně mlýna.
          Vodní dílo: Areál mlýna a vodního díla je situován při místní komunikaci ve směru Držkov – Návarov. Poblíž odbočky na Vlastiboř se nachází na Krasnickém (Machlovském) potoce menší vodní nádrž na p. p. č. 1980/1. Na mlýn č. p. 2 je voda z nádrže vedena na pravý břeh pod silnici a podél pravé strany silnice (ve směru do Návarova) částečně dochovaným betonovým korytem ukončeným česlem. Za česlem se koryto lomí kolmo opět pod silnicí k jihozápadnímu nároží mlýna. Na druhé (levé) straně potoka je veden náhon s částečně dochovaným stavidlem na níže položený mlýn č. p. 3. Přepad z mlýna č. p. 2 je veden přímo do hlavního koryta.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisPůvodní pohon vodním kolem na vrchní vodu byl změněn za Františka Urbance v r. 1932 na spirální Francisovu turbínu s horizontální hřídelí. Projekt zahrnující i úpravu vodního díla zpracovala f. Union akc. spol. České Budějovice v červenci 1931.
          Turbína byla projektována na užitečný spád 9 m, maximální výkon 6,6 HP.
          24.3.1932 vodní kolo nahradila spirální Francisova turbína s vodorovnou hřídelí.
          Dnešní stav: turbína je rozebraná na několik kusů (hlavní část je na původním místě uchycená na betonových patkách) a v podlaze je zabetonované odpadové koleno.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisPůvodní pohon vodním kolem na vrchní vodu byl změněn za Františka Urbance v r. 1932 na spirální Francisovu turbínu s horizontální hřídelí. Projekt zahrnující i úpravu vodního díla zpracovala f. Union akc. spol. České Budějovice v červenci 1931.
          Turbína byla projektována na užitečný spád 9 m, maximální výkon 6,6 HP.
          24.3.1932 vodní kolo nahradila spirální Francisova turbína s vodorovnou hřídelí.
          Dnešní stav: turbína je rozebraná na několik kusů (hlavní část je na původním místě uchycená na betonových patkách) a v podlaze je zabetonované odpadové koleno.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodní kolo mělo průměr 6,25 m, šířku korečků 52 cm a hloubku 25 cm.
          V roce 1930 mlýn pohání kolo na svrchní vodu s průtokem 0.066 m3/s, spádem 6.2 m o výkonu 3.55 k.
          Typnaftový motor
          StavDochovaný
          VýrobceBosch
          PopisJako náhrada vodní síly sloužil spalovací motor umístěný v kůlně u domu.
          V suterénu hospodářské budovy je na betonovém fundamentu osazen dieselový motor f. Bosch, do přízemí mlýnice je vedena kovová transmise.
          Typnaftový motor
          StavDochovaný
          VýrobceBosch
          PopisJako náhrada vodní síly sloužil spalovací motor umístěný v kůlně u domu.
          V suterénu hospodářské budovy je na betonovém fundamentu osazen dieselový motor f. Bosch, do přízemí mlýnice je vedena kovová transmise.
          Historické technologické prvky
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • čistírenský vysévač | Počet:
            • kapsový výtah | Počet:
            • Autorm a m reality
              Názevprodej, mlýn, Držkov
              Rok vydání2013
              Místo vydáníinternet
              Další upřesněnínabídka realit na internetu
              Odkazwww.realhit.cz
              Datum citace internetového zdroje22.9. 2013
              Autorm a m reality
              Názevprodej, mlýn, Držkov
              Rok vydání2013
              Místo vydáníinternet
              Další upřesněnínabídka realit na internetu
              Odkazwww.realhit.cz
              Datum citace internetového zdroje22.9. 2013
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 46
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VII.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 52-54

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér

              Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              25.2.2013 19:52 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 14.7.2023 20:28
              REAPERXCX 25.5.2014 00:22
              doxa (Jan Škoda) 27.10.2025 23:20
              kolssteyn 24.9.2014 15:43