Historie
Obecná historie:
Mlýn v Rokytnici č. 29, nájemce Josef Koncer, rodák šanovský, byl uzavřen v důsledku sjednocené moučné výroby. Žádost obce o znovuotevření při rayonování mlýnů byla zamítnuta.
Mlýn je majetkem Františky Hamalčíkové, vdově po mlynáři a zvěroklestiči Petru Hamalčíkovi. Původně byl to mlýn panský (vrchnostenský). Původní majitel mlýna o 1 složení Václav Holubec prodal mlýn roku 1669 vrchnosti. Patřil k němu 1 kus pole o 6 měřicích. V této době je zmínka o vrchnostenském mlýnu o 1 složení, o vrchnostenské ovčárni a dvoře, o vrchnostenském šenkhausu a palírně v Rokytnici dne 18. augus 1667 Zdeněk ze Zástřizl. Později přešel mlýn do majetku N. Dubiáka ze Slovenska. Asi v roce 1850 prodal jej Josefu Hamalčíkovi z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr.
Původní složení bylo na kameny. Petr Hamalčík pořídil válce. Po požáru v roce 1905 byl znovu postaven a zřízena i pila, ta však byla později zrušena. V roce 1915 zachycen transmisní stárek 62 letý Jan Čada a zemřel na zlomeninu páteře. Po první světové válce najal mlýn Josef Papež, pro častý nedostatek vody opatřil jej motorem na dřevní plyn, jímž vyráběli i elektrický proud pro svou domácnost. Mlýn dobře prosperoval a zavedeno i obchodní mletí. Po odchodu Papeže vedl mlýn syn majitelky Josef Hamalčík (zemřel na TBC), po něm převzal nájem Leop. Hofman a pak Josef Koncer, jenž opatřil mlýn turbinou a rozšířil o jednu stolici. Po zavedení elektrického proudu v r. 1939 instalován i pohon elektrický. Denní kapacita až 30 q. Za druhé světové války přiděleny mlýnu kromě Rokytnice i Šanov a Hostětín.
[https://www.rokytnice.org/index.php?option=com_content&task=view&id=54&Itemid=150 - zápis v Kronice obce 1951]
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původní majitel mlýna o 1 složení Václav Holubec prodal mlýn roku 1669 vrchnosti. Patřil k němu 1 kus pole o 6 měřicích.
1828 Jan Dubčák
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Asi v roce 1850 prodal jej Josefu Hamalčíkovi z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr. Původní složení bylo na kameny. Petr Hamalčík pořídil válce.
Po požáru v roce 1905 byl znovu postaven a zřízena i pila, ta však byla později zrušena.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V roce 1915 zachycen transmisní stárek 62 letý Jan Čada a zemřel na zlomeninu páteře.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Po první světové válce najal mlýn Josef Papež, pro častý nedostatek vody opatřil jej motorem na dřevní plyn, jímž vyráběli i elektrický proud pro svou domácnost.
1930 Jan Papež
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Po odchodu Papeže vedl mlýn syn majitelky Josef Hamalčík (zemřel na TBC), po něm převzal nájem Leop. Hofman a pak Josef Koncer, jenž opatřil mlýn turbinou a rozšířil o jednu stolici.
Po zavedení elektrického proudu v r. 1939 instalován i pohon elektrický. Denní kapacita až 30 q.
1951 mlýn uzavřen (mlynář Josef Koncer)
1972 mlýn zbořen
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Dubčák
- Papež
- Holubec
- Dubiák
- Hamalčík
- Hofman
- Koncer
Historie mlýna také obsahuje:
do 1669 Václav Holubec
1828 Jan Dubčák
cca do 1850 N. Dubiák
od cca 1850 Josef Hamalčík z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr
Petr Hamalčík
Frantička Hamalčíková (nájemce J. Papež)
1930 Jan Papež
Josef Hamalčík (syn majitelky)
nájem Leop. Hofman
Josef Koncer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: