Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn Špíglák pocházel z roku 1590. Vystavěl jej mlynář Turek.(překopírováno z ident. údaje HŠ)
Dle pískovcové pamětní desky založen 1590.
1749 Jan Špígl
1789 Karel Špígl
1827 Karel Špígl
1842 Karel Spigel
Byl obnoven okolo roku 1850.(překopírováno z ident. údaje HŠ)
1851 Josef Špígl
1879 František a Filomena Slavíkovi
1896 Václav a Anna Podzimkovi
První světová válka (1914–1918)
1919 Karel a Anna Hejlovi
1925 Marie Panožková
V r. 1930 je psán majitel František Panoška.(překopírováno z ident. údaje HŠ)
Karel Hejl
1937 František a Anežka Doležalovi
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
do r. 1951 mlynář Kulštejn
1951 mlýn uzavřen
Střevač na mletí přidělena do hyjic k mlynáři Šimkovi, od 1952 do Starých Hradů
Zanikl v r. 1958. Přibližně v místě mlýna dnes stojí novější objekt. (překopírováno z ident. údaje HŠ)
1961 mlýn čp. 46 a pekárnu čp. 84 koupilo JZD za 7.000 Kčs, stavby rozebralo a materiál použilo na satvbu ochovny prasat. Deska rovněž zničena (kopie uložena v muzeu v Jičíně)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Turek
- Panoška
- Hejl
- Spigel
- Špígl
- Slavík
- Podzimek
- Doležal
- Prokop
- Kulštejn
- Panožka
- Spiegel
Historie mlýna také obsahuje:
1590 Turek
1749 Jan Špígl
1789 Karel Špígl
1827 Karel Špígl
1842 Karel Spigel
1851 Josef Špígl
1861 Josef a Anna Špíglovi
1879 František a Filomena Slavíkovi
1896 Václav a Anna Podzimkovi
V letech od roku 1918 do roku 1926 vlastnil mlýn Karel Hejl.
1919 Karel a Anna Hejlovi
1925 Marie Panožková
1930 - Panoška
Karel Hejl
1937 František a Anežka Doležalovi
1939 - pravděpodobně František Prokop
1951 Kulštejn
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Podle pověsti se po třicetileté válce místo zalíbilo vojákovi jménem Spiegel, který pocházel ze Švýcarska. Ten sem povolal své dva bratry a usadili se ve mlýně.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: