Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
K roku 1619 se tu uvádí 1 dědičný mlýn. V Dolních Třanovicích se dříve nacházely čtyři mlýny, jejichž provozovateli byli v poslední třetině 18. století poddaní. Zatímco dva mlýny náležely k přímému majetku poddaných - rustikální mlýny, další dva byly v majetku vrchnosti, která je pronajala poddaným – dominikální mlýny).
Druhý rustikální mlýn v Dolních Třanovicích byl svázán s usedlostí čp. 18. Již před rokem 1767 zde hospodařil Jiří Novák. Po jeho smrti se od počátku října 1767 provozu mlýna ujala jeho žena Veronika, která živnost vedla až do doby, kdy dospěl její syn Jiří. Dne 1. srpna 1789 odkoupil rustikální mlýn i usedlost čp. 18 od Jiřího Nováka Jiří Myrta (Merta), po němž mlýn od roku 1800 provozoval Bernard Jung. Do roku 1848 se zde vystřídali ještě dva majitelé, a to od roku 1818 Jiří Martínek a od roku 1837 Josef Kopal. Všechny zdejší mlýny na horní vodu zpracovaly v polovině 19. století ročně 170 měřic pšenice, 600 měřic žita, 100 měřic ječmene a 400 měřic ovsa.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn se snad uchoval jako přestavěný objekt čp. 18 pí. MUDr. Magdy Bošotové a p. Ing. Alana Ciompa na parc. č. 511.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Novák
- Merta
- Jung
- Martínek
- Kopal
- Myrta
Historie mlýna také obsahuje:
Do 1767 – Jiří Novák
1767 – Veronika Nováková (vdova po předešlém)
Do 1789 – Jiří Novák ml. (syn předešlých)
1789–1800 – Jiří Merta
1800–1818 – Bernard Jung
1818–1837 – Jiří Martínek
1837 – Josef Kopal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
