Třípatrová budova mlýna nebyla naplno využívána příliš dlouho, v roce 1950 mlýn zabavil podnik Východočeské mlýny Pardubice a vedením pověřil Josefa Zitu a tehdy nastal počátek konce mletí ve mlýně. Poslední kdo využíval prostory mlýna před restitucí byl místní zemědělský podnik, který zde měl dílny. (RX)
Mlýn s pilou byli spojeni zároveň s hospodářstvím. Mlýnu patřila pole a louky, chovali se tu koně k dopravě dřeva. Od silnice byl zřetelný nápis: FELTLŮV MLÝNA PILA.
Nejstarší zmínka o mlýnu v Borovnici je z r. 1631 z odhadu panství, kdy byl mlynářem Hanuš. V r. 1657 byl mlynářem Martin, mlynář .V r. 1674 se uvádí: Mlýn o jednom složení, mlynář Jiřík Bureš a kus pole na 10 měřic. Dále se dozvídáme že r. 1830 zemřel mlynář a gruntovník z Č. 24 a 25 František Coufal z Valdorfu ( Podlesí ) a vdovu po něm si bere František Martinovský vdovec. Po jeho smrti v r.1832 byl mlýn opět prodán. Koupil jej Jelínek spolu s polem 19 jiter 164 sáhů pozemků za 3.873 zl. Další zpráva je až z r. 1888 kdy mlýn č.24 vyhořel, škoda přes 5.400 zl. Byl však opraven, protože v knize Pernštýn a poříčí Svratky z r. 1903 se o Borovnici m.j. píše: má továrnu na výrobu škrobu a siropu a mlýn s rámovou pilou. V r. 1901 zemřel mlynář Josef Musil a v r. 1928 zemřel mlynář Karel Motyčka. Okolo r. 1911 postaven mlýn ve dnešní podobě. Projekt mlýna pro říšského poslance St. Feltla vypracoval Petr Andrle z Ústí nad Orlicí v září 1911. Technická zařízení vypracovala továrna na stavbu mlýnů a strojů Jos. Prokop a synové v Pardubicích 7. 12. 1911. Před mlýnem byl splav, zpevněný dřevěnými pilotami s kamenným tarasem, z čelní strany a z vrch chráněný dřevěnými prkny. Voda šla pod pilou na lopatky dynama a ven do struhy. Struha je po celé délce vyzděná kameny. Je to zřejmě prastará práce. Pod hospodářským stavením a pod cestou na " plac " je kamenem klenutá. Voda podchází pod silnicí, kde byl starý kamenem klenutý most a měl nahoře vyzděné tarasovité zábradlí. Když most dosloužil a inženýři připravovali jeho výměnu, tvrdili, že takovéto mosty se stavěli za Marie Terzie. (Pozn. Marie Terezie panovala v letech 1740-1780).
V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Klot. Feltlová.
Znárodnění mlýna
Východočeské mlýny národní podnik v Pardubicích,( pozn. kulantně nazváno) převzali vodní mlýn v Borovnici čp.24 od dědiců Ladislava Orátora a ostatních z Kuříma u Tišnova, který měl pronajat Josef Zita mlynář. Vedením podniku pověřen p. Josef Zita. Ten spravoval mlýn až do r. 1959 kdy odešel do důchodu a odstěhoval se do Dalečína. Tím sláva zdejšího mlýna končí. Poté byl mlýn převeden do správy místního JZD. Nějakou dobu se zde šrotovalo, ale i to skončilo. Z mlýna se stal sklad granulí, z obytné části kanceláře JZD a z hospodářské části dílny. Po sloučení JZD s Jimramovem, přestal být o mlýn zájem a chátral.
Pila
Kdy byla postavena pila jsem nenašel, ale Josef Jan Pícha uvádí v r. 1900: Řeka Svratka žene v Borovnici již velikou pilu. Na pile byli dva katry. Velký dřevěný, zvaný rychloběžka, druhý novější, na slabší kusy. O velkém katru, do 90-100cm. říkával otec, že když se klády nevešli v Poličce do katru, vozili se do Borovnice. Jednalo se hlavně o kolářské dřevo, jako jasany, modříny a habry. Mlynáři byli vždy ctění občané. O tom svědčí záznam v Jitřence z r. 1901 č. 13. Dne 15. června zemřel v Borovnici p. Josef Musil, mlynář a obchodník se dřívím v 63 roce svého věku. Týž byl pro svoji milou a sympatickou povahu všude oblíben a vážen. Dne 18. června byl ku svému přání v rodinné hrobce svých rodičů na hřbitově sv. Maří Magdaleny v Telecím pohřben. Pohřeb jeho byl slavnostní za průvodu pěti p. farářů z okolí s p. vikářem Hejtmánkem v čele, hasičského sboru borovnického a živnostenského spolku teleckého byla rakev na vyzdobeném voze převezena do Telecího K rozhraní Moravy a Čech vedl kondukt p. farář Jimramovský, kde odevzdal zemřelého p. vikáři okresu poličského, který rakev vyprovázel na půdě české do Telecího. Veliký počet hodnostářů a obecenstva z širšího okolí provázel ho na místo odpočinku. Budiž mu zemně lehkou.
Za informace děkujeme Michalu Musilovi.
1888 mlýn č.24 vyhořel, škoda přes 5.400 zl.
1891 opět vyhořel
V roce 1911 provozy patřily říšskému poslanci Stanislavu Feltlovi (1858–?), který nechal mlýn přestavět podle projektu Petra Andrleho z Ústí nad Orlicí. Projekt mlýnského zařízení zpracovala a stroje dodala v prosinci 1911 pardubická firma Josefa Prokopa synové, byla instalována jedna dvojitá a jedna horizontální Francisova turbína.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Ve dvacátých letech 20. století patřil mlýn Karlu Motyčkovi (†1928), později jej provozoval Ladislav Orátor.
1930 Klotilda Feltlová
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
