Pokud tvá cesta vede přes mlýn,
nekřič, když tě potká osel.
(německé přísloví)

Špačkův mlýn, mlýn Na Fabrice

Špačkův mlýn, mlýn Na Fabrice
122
89
Mrázkova
Soběslav
392 01
Tábor
Soběslav
49° 16' 3.5'', 14° 41' 55.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Novější mlýn u ostrůvku na Lužnici, vznikl v 2. pol. 19. stol. přestavbou z bývalé mechanické přádelny na vodní pohon. Mlýn a elektrárnu vlastnil v r. 1930 Ing. Felix Špaček. Č. p. je uvedeno 78..
samota
Lužnice
nepřístupný

Obecná historie:

Špačkův mlýn vznikl pravděpodobně v první polovině 19. století, není zachycen na I. vojenském mapování.
Mlýn severozápadně od Soběslavi původně sloužil jako textilní továrna, přádelna, byl přestavěn na vodní mlýn. Později, kolem roku 1906 mlýnu přibyla i elektrárenská funkce.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1838 vybudován bratry Václavem a Františkem Špačkovými jako mechanická přádelna vlny

přádelna však neprosperovala

1847 + Václav Špaček, objekt sloužil již jen jako obilní mlýn

1906 mlynář Felix Špaček, instaloval Francisovu turbínu a dynama od firmy Kolben, 1. městská elektrárna

Elektrárna soustavy Křižík zásobuje město Soběslav

rovněž postavil věžičku s vodárnou

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Soběslav
Název toku: Lužnice
Obec, čp. : Soběslav 78
Podnikatel: Ing. Felix Špaček
Druh živnosti: mlýn a elektrárna
Počet a druh vodních motorů: 1 turbína Francis
Normální výkon v ks: 80

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Čj:27429/vyživ/1941 ze dne 22.prosince 1941
Námězdní mletí ve mlýnech – konečná úprava.
Číslo rejstříku: 1296
Jméno majitele mlýna a bydliště: Ing. Špaček, Soběslav 78
Přidělení politických obcí: Lhota Rybova, Klenovice
Den příjmu obilí a výdej výrobků: pondělí

1.1.1953 mlýn znárodněn, předán Státnímu statku v Soběslavu, který si zde zřídil sklady

v hospodářských budovách ustájen mladý dobytek, elektrárna zrušena, turbína vážně poškozena, částečně i s náhonem zasypána

1985 v sousedství postavena provizorní čistící stanice

1989 zdevastované stavení čp. 122/III. se stodolou, hospodářskými objekty a mlýnicí zakoupili František Klípa, Jiří Pánek a Daniel Suchan a od 1990 připravovali obnovu elektrárny

1993 v sousedství zahájena výstavba ČOV

1995 MVE spuštěna, výkon 80 kW

od 1998 převedena z dočasného do trvalého provozu

po restituci vlastní původní objekt Špačkárny z větší části rodina Špačkova, hlavní budovu soukromý podnikatel z Prahy a elektrárnu po majetkoprávním vypořádání se společníky pouze František Klípa

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Špaček

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Václav a František Špačkovi

R. 1869 František Špaček

R. 1880 Václav Šapček

1906-1939 - Ing. Felix Špaček (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
            SokA Tábor, Vodní kniha OÚ Tábor, přír.č. 1/2003
            Osada Soběslav;
            Lužnice pravý břeh;
            Oprávněná držebnost: mlýn čp.89 tzv. fabrika
            Držitel: František Špaček, Václav Špaček, Felix Špaček
            Provozování živnosti mlynářské, přádelna (na vlnu) a povoddňování luk. Jedno vodní kolo žene 2 mlýnská složení, 2 stroje na předení vlny a konečně stroj na trhání vlny tzv. vlk. Toto vodní kolo je dřevěné na spodní vodu zařízené v průměru 6,7 m. Šířka mlýnského žlabu 199 cm. Šířka průplavu jezu 2,6 m.
            Dvě vodní kola ve zvláštním žlabu (89 cm široká) levého ramene řeky Lužnice před tímto mlýnem umístněné slouží pouze k nabírání vody k povodňování luk, zejména louky Ostrov. Tato kola jsou talé na spodní vodu zřízená, dřevěná, dvouvěncová.
            Výška vody stanovena normálním cejchem z r. 1850 a 1876.
            Nadržování vody děje se následovně:
            Řeka Lužnice dělí se před mlýnem na dvě ramena. V každém rameni jest pravidelný jez, kterým se voda nadržuje a žlabem na vodní kola vede. V levém rameni jsou kola pro povodňování, v pravém rameni jest mlýn založen. Zbytečná voda teče přes jez do řeky a též se průplavem jezu pravého ramene (jenom v září) pouští do řeky.
            Poslední komise odbývala se v r. 1876 za příčinou zvýšení jezu.
            Vodoprávním nálezem z 11.7.1916 udělilo c.k.místodržitelství Felixi Špačkovi, majiteli majiteli mlýna a elektrárny čp.78 v Soběslavi na řece Lužnici k jeho žádosti z 27.5.1916 povolení aby provedl na splavu u svého mlýna opravy splavu. Kolaudace 17.10.1917.
            Povolení ku zřízení Francisovy turbíny uděleno výměrem z 30.10.1918. Kolaudace 21.4.1921
            Žádná položka není vyplněna
            1880: 2 složení
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            Zaniklý
            • přádelna
            1880: 2 spřádací stroje a stroj na trhání vlny - vlk
            elektrárna zásobuje město Soběslav
            Špačkův mlýn vznikl pravděpodobně v první polovině 19. století, není zachycen na I. vojenském mapování.
            Mlýn severozápadně od Soběslavi původně sloužil jako textilní továrna, přádelna, byl přestavěn na vodní mlýn. Později, kolem roku 1906 mlýnu přibyla i elektrárenská funkce. Doplňkovým zařízením byla dobíječka akumulátorů o výkonu 5 kW. V rozvodně byla osazeny dva transformátory o výkonu 95 kVA.
            Rozvodna byla vybudována při mlýně s elektrárnou F. Špačka kolem roku 1922 při jeho zapojení do rozvodné sítě Jihočeských elektráren a. s. v Českých Budějovicích.
            Jde o zděnou věžovou patrovou rozvodnu vysokého napětí. Rozvodna je opatřena sedlovou střechou o nízkém sklonu. Nároží zdobena lizénami, na jih směřují průchodky vysokého napětí, okno v patře orientováno na východ. Vstup od severu s druhým oknem. V rozvodně byly původně osazeny dva transformátory o výkonu 95 kVA.
            1930 mlýn a elektrárna
            Stará vodní elektrárna je dnes nahrazena moderní stavbou malé vodní elektrárny. Motorová a lokomobilní elektrárna je dnes mimo provoz a slouží k bydlení.
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            • most, propustek
            • turbínový domek
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            PopisMlynář Špaček vyměnil vodní kola za turbínu v roce 1918, kdy 30. 10. 1918 proběhla vodoprávní komise. Kolaudace proběhla 21. 4. 1921.
            V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 7,25 m3/s, spád 1,1 m, výkon 80 k (60 kW).
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            PopisMlynář Špaček vyměnil vodní kola za turbínu v roce 1918, kdy 30. 10. 1918 proběhla vodoprávní komise. Kolaudace proběhla 21. 4. 1921.
            V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 7,25 m3/s, spád 1,1 m, výkon 80 k (60 kW).
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1880: 1 kolo na spodní vodu, prům. 670 cm, šířka 180 cm. Současně pohánělo 2 obyčejná složení, 2 spřádací stroje a stroj na trhání vlny - vlk
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            VýrobceFrantišek Křižík, Praha
            PopisElektřinu vyrábělo nejprve stejnosměrné dynamo o výkonu 50 kW
            zásobuje elektřinou Soběslav
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            VýrobceFrantišek Křižík, Praha
            PopisElektřinu vyrábělo nejprve stejnosměrné dynamo o výkonu 50 kW
            zásobuje elektřinou Soběslav
            Typsynchronní alternátor
            StavDochovaný
            VýrobceČMK
            PopisDynamo později nahrazeno třífázovým generátorem o výkonu 50 kW z roku 1910 od firmy ČMK.
            Elektřinu vyráběl třífázový generátor o výkonu 40 kW z roku 1920 od firmy ČMK.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisLokomobilní elektrárna byla zřízena u mlýna jako první v roce 1906.
            Lokomobila měla výkon 75 ks (56 kW). Spotřebovala ročně 150 t uhlí.
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            PopisLokomobila byla v roce 1910 doplněna o motor na nasávaný plyn.
            Motor na nasávaný plny spotřeboval ročně 40 t dřevěného uhlí a měl výkon 40 ks (30 kW).
            Historické technologické prvky
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníSešit 12, s. 31
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníSešit 12, s. 31
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Soběslav
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-S-S-Sobeslav
            Datum citace internetového zdroje6.5.2022
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro čp. 89 a 78 města Soběslav
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1skccso&id=604547
            Datum citace internetového zdroje3.5.2022
            AutorPavel Lintner
            NázevPohledy soběslavská,díl první a druhý
            Rok vydání2008 a 2010
            Místo vydáníSoběslav
            Další upřesněníStrana 63, druhý díl
            Datum citace internetového zdroje6.5.2022
            AutorSokA Tábor
            NázevVodní kniha OÚ Tábor
            Další upřesněnípřír.č. 1/2003
            Datum citace internetového zdroje6.5.2022

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            3.9.2012 21:32 uživatelem Teodor

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 2.5.2023 21:05
            Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 16:22
            doxa (Jan Škoda) 13.8.2025 21:44
            pepino 6.5.2022 09:53