Uživatel

Hledat

| Sign up

Voda, která pohání mlýn, přichází z daleka.
(německé přísloví)

Nový mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nový mlýn

Čp.

2/37

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Doubrava

PSČ

375 01

Okres

České Budějovice

Katastrální území

Doubrava nad Vltavou

GPS

49° 16' 25.5'', 14° 20' 15.1''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Zbytky mlýnu i s jezem jsou ukryté pod vodní hladinou Orlické přehrady.
V minulosti zde stával vodní mlýn, později přestavěný na vodní elektrárnu pro protivínský pivovar Platan.

Poloha vůči obci

samota

Vodní tok

Vltava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Pamětní kniha obce Doubravy
https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_ceske_budejovice-kroniky_obecni-d-doubrava
...Roku 1420 odňato bylo církvi katolické její jmění a stalo se majetkem koruny královské. Německý císař Zikmund, který se ucházel o český trůn, udělil Týnsko panu Oldřichu z Rožmberka, katolickému pánovi, aby tak měl mocného přívržence zajištěného. Když pak Jiří z Poděbrad stal se králem (1458), zastavil Týn a vsi příslušné Janovi II. ze Soutic, svému spojenci v boji proti katolickým pánům. Z rodu pánů ze Soutic, zvaných Čabelických, udržel si Týn i Doubravu po dlouhou dobu.
Doubrava v té době byla již čítána k panství Kalady (skutečný staročeský název). Zde prvně připomíná se r. 1588: „... ves Doubrava s mlýnem pod touž vsí na Vltavě. Byl-li mlýn již dřív, není nám známo...
Strana 15: „Nový mlýn“ Zmínka byla v r.1588 o mlýně na Vltavě pod Doubravou. V novější době nazván „Nový mlýn“. Poslední jeho majitel p. Fr. Petr mlýn prodal velkostatkáři Švarcenberkovi a přijal mimo peněžitou náhradu mlýn Kořenský pod Neznašovem. V době kdy píši tuto kroniku, pracuje se na vybudování elektrárny, která bude dodávati proud Švarceberkovu pivovaru v Protivíně. Tak tento staletý mlýn zanikl. Stavbu provádí Všeobecná stavební společnost v Praze. Vedením stavby pověřen pan inženýr Helmayer.
Strana 18: V roce 1929 dostavěna elektrárna.

Roku 1929 na jeho místě dokončena elektrárna protivínského pivovaru. Spolu s výstavbou elektrárny zvýšen místní jez až na 2,8 metrů a u levého břehu vybudována 62 metrů dlouhá vorová propust.
Jez propust a náhon elektrárny se zachoval do dneška a je zaplaven orlickou přehradou. Budova elektrárny byla zbořena a nad hladinu ční její trosky jako ostrůvek, patrný i na leteckém snímku na www.Mapy.cz

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Doubrava v té době byla již čítána k panství Kalady (skutečný staročeský název). Zde prvně připomíná se r. 1588: „... ves Doubrava s mlýnem pod touž vsí na Vltavě. Byl-li mlýn již dřív, není nám známo...

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1693-1697 Vít Řežábek s manž. Dorotou (1687 doloženi na Horním Lipovsku)

1700 Pavel Řežábek s manž. Alžbětou

1702-1704 Vavřinec Veselý

1705-1710 Šebestián Lukeš s manž. Annou

1718 královský apelační rada Vilém z Glauchova v relaci poprvé uvádí pod názvem Nový mlýn

1725-1736 Matěj Kouba s manž. Veronikou

1736-1742 Jan Kouba

1759-1773 Jiří Kouba (1718-1799), s Marií Magdalenou roz. Podhajskou

1794-1806 Jan Kouba (*1762) s Marií roz. Zárubovou

1807-1820 Tomáš Seman s manž. Marianou

1820 Jan Řešátko (1786-1842), syn mlynáře z Hostomic a Lochovic s Marianou (1793-1872), dcerou Václava Diviše, řezníka z Krásné Hory

po smrti Jan mlýn spravuje vdova

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 bratři Josef a Karel Řešátkovi, Josef 1869 odešel na mlýn v Žimuticích u Týna

1862-1890 Karel Řešátko s Kateřinou roz. Jirouškovou, dc. sedláka z Rukávče

1890-1902 synovec Josef Řešátko (syn Josefa ze Žimutic)

ve mlýně 2 koně a 4 krávy

1902 František Petr (1867-1917), syn chalupníka z Kučeře s Marií roz. Šonkovou z Hvožďan u Bechyně, nebyl vyučeným mlynářem

ve mlýně stárek, mlýádek a čeledín

chová 2 koně, 6 ks hovězího dobytka a 11 prasat

1905 udělena koncese pro provoz veřejného přívozu přes řeku (1915 zrušena, 1918 a 1927 obnovena, 1930 zanikla)

První světová válka (1914–1918)

v květnu 1917 zemřel Frantšek Petr

mlýn spravuje vdova a syn František, vyučený mlynář, který musel být vyreklamován z vojny

1917 vyměněno vodní kolo

První republika (1919–1938)

1919 mlýn nepracuje, v provozu pouze pila

1921 František Petr se oženil s Annou Dvořákovou

ve mlýně 2 služky, čeledín, 2 mlynářští pomocníci, stárek, 1 učeň, strojník na pile a 1 zaměstnanec ve výrobě nábytku.

mlýn silně zadlužen

od 1926 mlýn nepracuje

pol. 1927 František Petr a Schwarzenberské ústřední ředitelství v Hluboké n/Vlt. společně podávají projekt na využití vodní síly

říjen 1927 odhášena pilařská živnost

2. dubna 1928 podepsána kupní smlouva, prodávající Marie Petrová, kupujícím Adolf Schwarzenberg

František Petr dostal náhradou Kořenský mlýn a ohromný doplatek.

Stavbu elektrárny vedl ing. Helmayer

14. října 1929 zahájen provoz elektrárny

jelikož vzdutí bylo o 2,25 m vyšší, bylo nutno vyřešit spory s eletrárnou v Rejsíkově a mlýnem v Horním Lipovsku

všichni okolní obyvatelé dostali jednorázové odškodné 5000 Kč s tím, že se vzdávají dalších nároků

Ředitel elektrárny Glozer, cca 10 zaměstnanců

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1960 elektrárna s obytným domem zbořeny, jez, propusť a náhon elektrárny zůstaly zachovány

turbíny demontovány a odvezeny na Moravu

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Řežábek
Veselý
Lukeš
Kouba
Petr
Seman
Řešátko

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1693-1697 Vít Řežábek

1700 Pavel Řežábek

1702-1704 Vavřinec Veselý

1705-1710 Šebestián Lukeš

1725-1736 Matěj Kouba

1736-1742 Jan Kouba

1759-1773 Jiří Kouba

1794-1806 Jan Kouba

1807-1820 Tomáš Seman

1820-1842 Jan Řešátko

1852-1890 Karel Řešátko
1890-1902 Josef Řešátko

1902-1917 František Petr

1917- Marie Petrová

-1928 František Petr ml.

1928- Adolf Schwarzenberg

1930 Marie Petrová

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Sčítání lidu pro čp.30 obce Doubrava
https://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_ceske_budejovice-1869-soudni_okres_tyn_nad_vltavou-d-doubrava
Rok 1869
Karel Řešátko *1837 Doubrava, mlynář;
manželka Kateřina *1844 Rukáveč;
dcera Marie *1862;
syn Karel *1868;
Josef Řešátko *1845, mlynář/tovaryš;
matka Marie Řešátková *1800 Smolotely;
dcera Josefa *1828.
Rok 1880
Karel Řešátko *1837 Doubrava, mlynářská živnost/vlastník;
manželka Kateřina *1844 Rukáveč;
dcera Marie *1862;
syn Karel *9.2.1868;
syn Jan *22.12.1870;
syn František *1874;
syn Rudolf *1879;
Josef Řešátko *1845, mlynářská živnost/tovaryš;
Jan Tuša *1856, mlynářská živnost/tovaryš;
sestra Josefa Řešátková *1828,výměnkářka vlastníka;
Josef Řešátko *1832, zdržuje se v Žimuticích;
manželka Terezie *1830;
syn Josef *1859.
Rok 1890
Josef Řešátko *4.12.1859 Žimutice, polní hospodářství/majitel, živnost mlynářská/majitel;
manželka Anna *1865;
dcera Hermína *30.12.1888 Žimutice;
dcera Anna *19.1.1890 Žimutice;
Anton Rosin *1867, mlynářský pomocník.
Rok 1900
Josef Řešátko *4.12.1859, mlynářství/vlastník, polní hospodářství/vlastník, trvale přítomen od r.1890;
manželka Anna roz. Košatková *14.5.1866 Jehnědno;
dcera Hermína *30.12.1888;
dcera Anna *19.1.1890;
syn Josef *6.6.1892;
Břetislav Majer *19.11.1860 Písek, mlynářství/stárek;
Jindřich Hampl *24.3.1883, mlynářství/mládek;
Josef Řešátko *1830, výměnkář;
manželka Terezie roz. Praegrová *15.8.1825 Bukovsko, výměnkářka.
Rok 1910 – vlastník domu: František Petr
František Petr *1867 Kučeř, mlynářství/vlastník mlýna, polní hospodářství/vlastník pozemků;
manželka Marie *21.9.1871 Hvožďany;
syn František *27.10.1895, mlynářství/učeň;
Antonín Prokop *11.6.1868 Slavětín, mlynářství/stárek;
Karel Oliva *21.3.1886 Těchobut, mlynářství/mládek.
Rok 1921 – majitel domu: Marie Petrová
Marie Petrová *21.9.1871, vdova, mlynářství a pilařství/samostatná majitelka živnosti, mlýn a pila v Doubravě čp.30
syn František Petr *27.10.1895 Hvožďany, mlynářství a pilařství/vedoucí podniku;
manželka Anna 17.5.1902 Albrachtice;
Jan Kosík *23.4.1886, mlynářství/pomocník;
Ludvík Novák 16.7.1892, mlynářství/stárek;
Jaroslav Kovařík *5.3.1903, mlynářství/učeň;
Alois Novák *10.3.1902, mlynářství/pomocník;
Rudolf Šťastný *6.7.1895, pilařství/strojník;
Jan Prchal *16.8.1881, truhlářství/samostatný majitel živnosti;
Josef Balon *27.2.1877, pilařství/dílovedoucí.

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Týn nad Vltavou
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Doubrava 30
Podnikatel: Marie Petrová
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kola na spodní vodu
Normální výkon v ks: 12

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Týn nad Vltavou a Chrášťany
https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou
https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-ch-chrastany
Vít Řežábek mlynář a Dorota z Novýho Mlýna (předtím byl již r.1687 mlynářem na Horním Lipovském mlýně)
*22.5.1693 Jan (poprvé mlýn uveden v matrice narozených)
*27.10.1697 Tomáš
Pavel Řežábek a Alžběta z Nového Mlejna
*13.4.1701 Vít
*25.6.1704 Mariana
Vavřinec Veselý a Kateřina z Novýho mlýna
*4.5.1702 Anna T2/202
*25.6.1703 Mariana
Sebastian Lukeš a Anna z Novýho mlýna
*4.2.1705 Veronika T2/241
*16.2.1706 Matěj
*25.3.1707 Mariana
*15.7.1708 Jakub
*6.1.1710 Kašpar
7.11.1726 svědek při křtu Veronika mlynářka z Nového mlýna
31.12.1726 kmotr při křtu Matěj mlynář z Nového mlýna
30.11.1728 Matěj Kouba mlynář z Nového mlýna svědkem při křtu dítěte
Matěj Kouba mlynář z Doubravy a Veronika, poddaní ke Kolodějům
*23.7.1725 Rosalie
*15.8.1727 Matěj
*17.10.1729 Kateřina
*14.9.1731 Ludmila +17.8.1732
*7.1.1734 Dorota +7.2.1734
*7.6.1736 Václav
Jan Kouba mlynář pod Doubravou (z Nového mlýna) a Anna, poddaní ke Kolodějům
*1740 Dorota +28.1.1744
*5.11.1742 Alžběta
Jan Kouba mlynář z Nového mlýna kmotrem při křtu dítěte 17.12.1752
Anna Koubová z Nového mlýna svědkem při křtu dítěte 29.1.1753
Jiří Kouba z Nového mlýna kmotrem dítěte při křtu 27.2.1752
Jiří Kouba (*1718; +12.2.1799) mlynář z Nového mlýna a Marie Magdalena roz. Podhajská (*1727; +19.10.1797), poddaní ke Kolodějům
*18.8.1759 Rosalie
*15.3.1761 Josefa
*23.6.1762 Jan
*14.4.1764 Vojtěch
*18.3.1766 Josef
*8.2.1768 Marie Anna
*15.8.1769 Marie Magdalena
*11.6.1770 Marie Magdalena
*6.6.1773 František (poprvé uvedeno čp.30)
Jan Kouba (*23.6.1762; +??) mlynář z Nového mlýna a Maria Anna roz. Zarubová, poddaní ke Kolodějům
*25.11.1794 Jan
*22.10.1796 Josef +27.1.1805
*17.2.1799 Marie
*1801 František +22.2.1801
*4.7.1802 František +13.8.1804
*2.3.1804 Anna +16.8.1805
*9.3.1806 Anna (kmotrou Eleonora Adámková z mlýna Rejsíkov)
Tomáš Zeman mlynář a Mariana roz. Luczek, svobodní
*1806 František +7.11.1809
*1808 Antonie +7.9.1808
*29.11.1809 Alžběta
*16.4.1811 Antonie
*14.1.1813 Anna
*2.7.1815 Josef
*11.5.1817 Josefa +15.6.1818
*19.6.1820 Josefa
Jan Řešátko (*1787; +20.12.1842) mlynář a Marie roz. Divišová (*1794; +7.11.1872)
*?? Marie oo Jan Tuma
*?? Františka
*29.6.1843 Petronilla
*25.11.1844 Josef
*1820 Antonie +28.9.1820
*20.5.1821 Jan +27.2.1852
*21.3.1825 Josefa +3.5.1891
*14.3.1833 Josef
*4.11.1834 Karel
*1834 Vojtěch +8.3.1838
Josef Antony mlynář a Anna
*12.9.1829 Marie
Eliáš Kalivoda pachtýř na mlýně a Marie roz. Hadová, dcera mlynáře
*11.9.1841 Pavel
+3.1.1843 Pavel Kříž mistr mlynářský a manžel po +Marii z panství milevského, 58 let, z Doubravy čp.30
Karel Řešátko (*4.11.1834; +??) mlynář a Kateřina roz. Jiroušková z Rukávče
*3.7.1862 Marie
*17.6.1865 Jan +1.8.1865
*8.8.1866 Antonie +6.12.1866
*9.2.1868 Karel oo23.10.1894 Antonie Trojáčková (t.č. s otcem co by nájemcem na Červeném mlýně u Nuzic)
*22.12.1870 Jan
*15.4.1874 František
*2.4.1877 Josef
*21.1.1880 Rudolf
Josef Řešátko mlynář, syn Josefa Řešátka mlynáře v Žimuticích a Anna roz. Košatková z Jehnědna
*2.6.1892 Josef oo4.8.1921 Aňa Cigerová
František Petr (*??; +16.5.1917) syn rolníka z Kučeře a oo23.1.1894 Marie roz. Šonková (*19.9.1871; +??) z Hvožďan
*27.10.1895 František
František Petr (*27.10.1895; +??) mlynář a oo29.1.1921 Anna roz. Dvořáková z Albrechtic

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

živnostenský list

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

1917 za mlýnem postavena nová patrová obytná budova a hospodářské budovy, vše pak sloužilo i pro zaměstnance elektrárny.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Mlýnská technologie je zcela zlikvidována, co se týče výstroje vodní elektrárny, jsou po poklesu hladiny ke spatření zbytky turbín a česlic u vtokových objektů.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1928: 3 žitné a 1 porcelánová stolice
1 francouzský kámen

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Při mlýně stávala pila.
1918 zahájena výstavba nové pily u severního štítu mlýnské budovy, dlouhé 16 m a široké 9 m. Měla dřevěnou konstrukci upevněnou na zděných blocích a směrem od vody byla chráněna tarasní zdí. Měla patro, celkem zde pracovaly 3 pily: rámová, pásmová a sámovačka. Původně poháněna vodním kolem, 1920 přestavěna na parní pohon se strojovnou přistavěnou k pile.
1928 na pile katr s cirkulárkou
1920 elektřina pro vlastní osvětlení
Schwarzenberská vodní elektrárna byla vybudována na vodním díle starého barokního mlýna v roce 1928.
Vodní elektrárna sloužila k zásobování elektřinou Schwarzenberského panství, např. Protivínského pivovaru, ale dodávala elektřinu i okolním obcím. Byla osazena dvojicí Francisových turbín. Elektrárna byla zbourána na počátku šedesátých let 20. století při výstavbě Orlické přehrady. Při nízkých stavech vody v přehradě vystoupí nad hladinu jez a zejména spodní stavba elektrárny s dvojicí turbínových kašen.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

1917 voda ke kolu přiváděna přes 2 sdružená stavidla
1928 jez dlouhý 66 m, dřevěné konstrukce, dlážděný kameny, proti podemletí chráněn štětovou stěnou umístěnou po i proti vodě
Propusť široká 12 m, dřevěné srubové konstrukce při levém břehu
Nový jez kamenný, délka 46,5 m, na koruně pohyblivé dřevěné nápatky o výšce 40 cm, vzedmutí o 2,25 m vyšší než původní stav, před vtokem do přívodního kanálu 3 ledolamy ze železných kolejnic a dřeva, vyplněné kamenem
Nová propusť o délce 60 m s 22 retardéry, mohou zde proplouvat lodě až o délce 50 m
Voda byla přiváděna přímo od jezu, při poklesu vodní hladiny Vltavy je vidět zachovalý jez i s kompletním spodkem mlýna (elektrárny).

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popis1837: 2 kola
1917 staré dřevěné kolo o prům. 5,1 m nahrazeno novým se smíšenou dřevěno-železnou konstrukcí systému Sagabien-Zuppinger o stejném průměru
1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,4 m3/s, spád 1,3 m, výkon 12 HP
1928: hltnost 4,69 m3/s, spád 1,1 m

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popis1929: 2 rychloběžné Francisovy turbíny se svislou osou, 115 ot/min., hltnost 2 x 19 m3/s, spád 3,1 m, celk výkon 640 HP
1960 obě turbíny demontovány a převezeny na Moravu, turbínové kašny odstřeleny

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov

Popispro pohon mlýna a pily, výkon 20 HP, topilo se pilinami

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov

Popispro pohon mlýna a pily, výkon 20 HP, topilo se pilinami

Typdynamo

StavZaniklý

Popis1920 dynamo pro vlastní osvětlení

Typsynchronní alternátor

StavZaniklý

Popis1929 turbíny propojené s vertikálními třífazovými generátory, proud veden do protivínského pivovaru, případný přebytek do sítě jihočeských elektráren

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Týn nad Vltavou

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Týn nad Vltavou

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Chrášťany

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-ch-chrastany

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevSčítání lidu pro čp.30 obce Doubrava

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_ceske_budejovice-1869-soudni_okres_tyn_nad_vltavou-d-doubrava

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevPamětní kniha obce Doubravy

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_ceske_budejovice-kroniky_obecni-d-doubrava

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

AutorMinisterstvo veřejných prací

NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 2, s. 38

Datum citace internetového zdroje24.2.2020

Autorhorydoly.cz

NázevStarý Nový Mlýn na Vltavě

Rok vydání2019

Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=sPL2v58ebx4

Datum citace internetového zdroje1/2021

Autorhorydoly.cz

NázevNový mlýn Údraž na Vltavě

Rok vydání2015

Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=ihNBUCBCpbU

Datum citace internetového zdroje1/2021

AutorJaroslava Pixová

NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov

Rok vydání2022

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 224-238

AutorJan Čáka

NázevZmizelá Vltava

Rok vydání1997

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 191-192

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách V.

Rok vydání2002

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 93

Prameny

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Ikonografie

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk (výřez), 1830, © archivnimapy.cz

Indikační skica (výřez), 1840, © archivnimapy.cz

Katastrální mapa evidenční, výřez, 1906, © archivnimapy.cz

letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2015, © viz https://cirkevni-restituce.cuzk.cz

Průmět katastrální mapy, 2016, © geoportal.gepro.cz

Letecký pohled, 01 1949, © Jiří Chmelenský - archiv

Letecký měřický snímek, výřez, 1949, © lms.cuzk.cz

letecké mapování z 50. let, 1952, © viz http://kontaminace.cenia.cz

Plány - stavební a konstrukční

Mapka areálu mlýna, 1900, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Původní vodní kolo, 1917, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Nové vodní kolo systému Sagabien-Zuppinger, 1919, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Plán nové pily, 1918, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Plán umístění polostabilní lokomobily, 1920, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Plán nové elektrárny s jezem a propustěmi, 1928, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Plán lanového přívozu, 1929, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Železná konstrukce pro ukotvení lana přívozu, 1929, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 563

Obrazy

Pohled na mlýn, xylografie, 1880, © Antonín Levý

Pohled na elektrárnu - akvarel, nedatováno, © autor neznámý

Historické fotografie a pohlednice

Obytné a hospodářské budovy při povodni, 1954, © Foto V. Seidl (A.Husová - archiv)

Celkový pohled z levého břehu na původní budovu Nového Mlýna., 1929, © Archiv městského muzea Netvořice.

edit PK via youtube - viz zdroje, nedatováno, © horydoly.cz

Celkový pohled na vodní elektrárnu Nový Mlýn. Při levém břehu je dobře patrná retardérová vorová propust., 1940, © Ing. Jiří Havelka

Celkový pohled na vodní elektrárnu Nový Mlýn. Při levém břehu je dobře patrná retardérová vorová propust. Pohlednice, 1930, © Zdeněk Hamr - archiv

Budova elektrárny Nový Mlýn s obytnou budou, kolnou a přívozem při pohledu z levého břehu., 1950, © Miroslav Hraba - archiv

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Celkový pohled na jez po proudu. Vpravo náhon elektrárny s ledolamy a česlicovou lávkou, Vlevo dělící zeď retardérové propusti. Hladina cca 343 m.n.m., 2003, © Pavel Šrůma

Za velkého sucha 2015 se objevil celý jez Nového mlýna nad hladinou Orlické přehrady. Na snímku je pravý břeh s bývalou Schwarzenberskou vodní elektrárnou. Voda vytéká z jalového přepadu., 10 2015, © Jakub Turek

Odlehčovací propust vedle jezu ve své plné kráse. V popředí patrný výtok z jalové výpusti náhonu. Hladina cca 343 m.n.m., 2003, © Pavel Šrůma, (Prvky na obrázku: jez)

Celkový pohled na jez Nový mlýn. V popředí původní náhon k elektrárně s jalovou výpustí, ve které se pořád drží vyvrácené stavidlo. Za dělící zdí náhonu patrná levá kobyla odlehčovací propusti vedle jezu. Na protější straně patrná dělící zeď retardérové propusti a nad ní cihlová budka, jejíž střecha vyčnívá nad normální hladinu. Hladina na kótě cca 343 m.n.m, 2003, © Pavel Šrůma, (Prvky na obrázku: jez)

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Živnostenský list na mlynářství a pilařství Marie Petrové, 1920, © SOkA České Budějovice, OÚ Týn n/V, kart. 146, (Prvky na obrázku: živnostenský list)

Autoři

Vytvořeno

4.9.2012 17:13 uživatelem Teodor

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	7.5.2018 12:13
doxa (Jan Škoda)	22.7.2025 21:40
pepino	7.10.2020 21:17

Nový mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Stanský, Znamenáčkův mlýn

Podhlavický mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

Porčův mlýn