Suchomelovi byli už v 17. století v Táboře dost rozvětvená rodina, vesměs mlynáři, a někdy se těžko mezi sebou identifikují.
Ale tento zápis dokládá Kamenský mlýn k roku 1660, kdy ho můj předek Jakub Suchomel zdědil po svém otci Vítovi. (Zvláštní je, že v berní rule jen pár let předtím je zmíněn pouze mlynář Jan Suchomel a žena Kateřina a pak další Kateřina, vdova po jiném mlynáři Suchomelovi. Tento Vít se přitom těžko přiženil v krátkém období mezi berní rulou a tímto zápisem, protože už 1660 měl dospělé syny a dokonce vnoučata).
Táborská matrika narozených začíná 1671 a tak stihla zaznamenat až zřejmě poslední Jakubovo dítě, syna také Jakuba *23.5.1672 a u jeho narození je uvedeno místo "Suchomelův mlýn". Při rozvětvenosti rodu se tak asi v různých dobách označovaly různé mlýny.
V každém případě ten nejstarší zatím nalezený zápis o Kamenském mlýně zní takto:
https://digi.ceskearchivy.cz/130734/237/1384/1453/36/0
Porovnání mezi nápadníky o mlýn Kamenský pod poštou ležící
Létha 1660. 27. Aprilis v domě a v přítomnosti slovutné a vzáctné poctivosti pana Ludvíka Hýble, ten čas ouřad J.M.C. purgkmistrský držícího, pana Jana Duchka, pana Martina Mildnera, pana Jana Vichra, pana Václava Bílkovského, pana M. Pavla Adalberta Fábri, pana Adama Rolandta, vše osob radních města Hradiště Hory Tábor, stalo se dobrovolné přátelské porovnání mezi Matějem, Jiříkem, Jakubem, Voršilou, sirotky po neb. Johance, totiž Matějem, Jiříkem a Maruškou, též sirotky po neb. Janovi, a Lukášem Hrubšem sládkem chotovinským, na místě a k ruce Alžběty manželky své, o mlejn slove od starodávna Kamenský, pod poštou ležící, s těmi dvěmi sádkami k doloženému mlejnu na onen čas obvzláštně přikoupenými, též i s těma třima kousky polí, nade mlejnem ležícími, způsobem níže psaným:
Že takový mlejn, s těmi všemi oznámenými případnostmi, též se všemi mlejnskými potřebami, které se koliv při týmž mlejně vynacházejí, vedle společného všech tuto položených nápadníkův snešení, tož starších pánův mlynářův dvou prošacování, ujal Jakub nejmladší syn neb. Víta Suchomele za jeden tisíc kop m. tak a na ten způsob:
Předně: poněvadž se tu na týmž mlejně vynachází závada neb dluh Kateřině kovářce do Řepče, jmenovitě 60 kop m. od neb. Kateřiny vdovy Suchomelový zdělaný, a dosavád nevyvázený, takovou závadu nebo dluh 60 kop nynější držitel mlejna Jakub Suchomel přede všemi jinejmi nápadníky bude povinen vyčísliti a vyplatiti, po zaplacení pak té závady přináležeti bude dílu a spravedlnosti
Matějovi nejstaršímu synu... 103 kop 10 gr.
Voršile... 53 kop 10 gr.
sirotkům třem po neb. Johance, totiž Matějovi, Jiříkovi a Marušce... 53 kop 10 gr.
sirotkům po neb. Janovi... 133 kop 10 gr.
Lukášovi Hrubšovi sládku chotovinskému na místě a k ruce Alžbětě manželce jeho, předně z dílu jejího... 53 kop 10 gr.
item skoupených od Kateřiny Turenský... 53 kop 10 gr.
od Matěje Suchomele postoupených... 15 kop
od Voršily Měřičkové postoupených a za Matějem vykazovaných ... 15 kop
Facit = 136 kop 20 gr.
A tak summa summárum z těchto svrchu oznámených dílův a spravedlností i s tou připojenou závadou činí 540 kop gr.
Pozůstávajících pak 460 kop m. ty by přináležely Jakubovi, Jiříkovi k rovnému rozdělení, ale poněvadž Jakub svými vlastními penězi skoupil gruntovních peněz 42 kop, z toho se sráží z Jiříkova dílu jedna pravá polovice, totiž 21 kop. Item co za vejhost Jiříka dáno, sráží se z jeho dílu 20 kop.
A tak z svrchu psané summy, přijde všecky spravedlnosti na díl Jiříka... 189 kop
a na díl Jakuba... 271 kop.
Vedle čehož nahoře psaná summa ten 1000 kop gr. zcela z ouplna vypadne a tímto způsobem od Jakuba držitele téhož mlejna placená býti má:
Předně: místo závdavku týž Jakub nejmladší syn neb. Víta Suchomele všecknu svou spravedlnost, totiž těch 271 kop sobě porazil. Na doplacení pak ostatní summy má klásti každoročně verunku počnouc prvního při s-m Jiří 1661 po 28 kop. m. Z kterýchžto předních verunkův má předně často opáčená summa a závada 60 kop Kateřině kovářce do Řepčce se zaplatiti, a když se taková závada zaplatí, tehdy ostatní verunkové, až do vyplacení jednomu každému jeho dílu a spravedlnosti proportionaliter k vzdláělání a vyzdvihování přináležeti budou.
V Kteréžto ve vší příčině peníze vyplacené nedoplaceným penězům na týmž statku v rukojemství se pozůstavují a zanechávají. Stalo se v městě Hradišti Hory Tábor létha a dne z počátku psaného. ( k.jedlicka@centrum.cz)
Sčítání lidu pro čp.456 města Tábor
https://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1880-Soudni-okres-Tabor-T-Tabor
Rok 1869 – sčítací archy se nedochovaly
Rok 1880 – nové čp.456, staré čp.40 př.
Jan Hrubeš *15.7.1814, vdovec, mlynářství/samostatný vlastník;
dcera Rosalie *1853;
dcera Veronika *1855
a dalších pět osob.
Majetek – 6 koní, 2 krávy.
Rok 1890 (pozn. „Majitel sám obývá dům tento“)
Jan Hrubeš *7.1814, mlynářství/vlastník;
manželka Zdeňka *4.8.1863
a další dvě osoby.
Majetek – 4 koně, 11 kusů hovězího dobytka.
Rok 1900 – Na Bydžově čp. 456
Jan Hrubeš *14.7.1814, soukromník
manželka Zdenka roz. Maredová *16.8.1863 Tábor
a další dvě osoby.
Josef Neuman *15.11.1854, mlynářství/stárek;
manželka Marie *16.9.1854
a další jedna osoba.
Majetek – 4 koně, 12 kusů hovězího dobytka.
Rok 1910 – sčítací archy se nedochovaly
Rok 1921 – Ústecká čp. 456, majitel domu „Hrubešův mlýn“
(v domě celkem čtyři byty, 11 osob)
Josef Pichl *22.7.1852 mlynářství/stárek/mlýn Jana Hrubeše nást.spol. s o.r. Tábor;
manželka Alžběta *24.9.1851.
Josef Gutvald *16.6.1867, mlynářství/správce mlýna/mlýn Jana Hrubeše nást.spol. s o.r. Tábor;
manželka Marie *26.12.1868;
neteř Marie Polívková *7.5.1903.(pep)