Richard Hrdlička: Mlýn Vendelákův pod Klokoty
Střed roč. XV/1936, č.25
SokA Tábor, inv.č. 862/XV, sign. F-9/1936
Učiněna byla tiskem zmínka o valše, později mlýně na Lužnici pod Papírnou, kde říkalo se „u Bendeláka“.
O vzniku mlýna dovídáme se z ní jen to, co napsal Fr. Aug. Slavík na str. 135 svého spisu „Panství Táborské“, že totiž „mlýn Vendelákův pochází z novější doby“.
Uveřeňuji zde několik poznámek, vztahujících se k této věci, zejména dobu, kdy z valchy vznikl mlýn. Je to bouřlivý rok 1848.
Laskavostí pana Josefa Kvěcha, mlynáře pod Zahrádkou, byla mi zapůjčena původní německá listina, z jejíhož obsahu dovídáme se, že dne 28. března 1848 povolil táborský magistrát Anně Vendelákové na její žádost ze dne 11. října 1847, aby si mohla zříditi ve své soukenické valše čp.28 na řece Lužnici toliko jedno mlýnské složení, zejména proto, že tím odpomoženo bude zde a v nejbližším okolí čas od času se jevícím nesnázím s mletím obilí, sousední mlynáři pak tím újmy neutrpí, protože tu mlýnského kola nepřibude. Povolení provázeno bylo podmínkou, že práh (Schweller) nesmí býti zdvižen do výše než dosud, aby tak nebylo více vody nadržováno*). O tom vyrozuměni okolní mlynáři, mezi nimi i nejbližší soused mlynář Josef Kvěch pod Zahrádkou.
Máme tu tedy zjištěn vznik mlýna z bývalé valchy v době, kdy uvolněním cizí konkurence počalo již naše domácí řemeslo soukenické upadati.
Jméno Vendelák**) nalezl jsem také ve starších listinách mladovožických a sice připomíná se tu roku 1773 Jan Bendelák, bydlící v domě č.197. Ve výkazu dlužníků „Schuldensteueru“ z r. 1775 je však u jeho jména poznámka „Nach Tabor überzohen“ t.j. že tento Jan Bendelák přesídlil do Tábora. Možná, že tehdy zřídil nebo koupil onu valchu pod Klokoty, jejímž vlastníkem jmenuje se pak Josef Vendelák a po jeho smrti Anna Vendeláková. Byla to rodina soukenická.
Roku 1786 objevuje se však Jan Bendelák opět jako měšťan a mistr soukenický v Mladé Vožici, kde toho roku dne 4. srpna koupil od Ant. Štibrala, řezníka, za 18 zl. rýn. kus zahrady k vystavění domku (nyní čp.29 u hradu). Byl to domek dřevěný, šindelem a doškami krytý o jedné světnici, komoře, klenuté kuchyni se sklípkem (Grunt.kn.vož. II. 113). Při domku nebylo polí a Jan Bendelák živil se řemeslem soukenickým dosti nuzně, takže ocitá se v peněžní tísni, jsa mimo jiné dlužen 80 zl. za vlnu Izáku Stránskému, který chce mu proto dáti domek do dražby, ačkoli Vendelák slibuje, že získá si písemnou kauci také od magistrátu táborského. (Zřejmy z toho jeho vztahy k Táboru.) Domek Jana a Josefy Vendelákových v Mladé Vožici prodán 10. listopadu 1789 barvíři Fr. Kubcovi za 240 zl. rýn.
Vlastník valchy pod Klokoty Josef Vendelák připomíná se mezi soukeníky táborskými již r. 1800 28. července, kdy žádá krajský úřad o ochranu, aby nebyl vzat na vojnu (Býv. kraj. registr) a r. 1805 při prodeji obecních míst v býv. parkánech, kde měli soukeníci rámy na sušení sukna. Roku 1836 stěžuje si krajskému úřadu, že Klokotská obec chce mu zabrat pozemky a roku 1841 měl opět rozepři o pozemek s klokotským kaplanem Hynkem. Sluneční poloha strání klokotských nad valchou hodila se dobře k sušení sukna a pamatuji, že růstávaly tu také tzv. štětky soukenické (Dipsacum Fullonum) k česání sukna používané.
Zdali pražská rodina Vendeláků je nějak příbuzna s naším soukeníkem Vendelákem, není mi známo. (pep)
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Tábor
Název toku: Lužnice
Obec, čp. : Klokoty 378
Podnikatel: Boh. Beneš
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 11,8
