Uživatel

Hledat

| Sign up

Vodu, která uplynula,
mlynáři nepouštějí na mlýn.
(české přísloví)

Krupičkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Krupičkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Markvarec

PSČ

394 70

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Markvarec u Nové Cerekve

GPS

49° 23' 18.5'', 15° 5' 30.3''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

V malebním údolí cca 1,5 km severrně od obce Markvarec stával kdysi mlýn, v matrikách vzpomínaný v polovině 18. století a na mapách popisovaný zkomoleninami příjmení prvního mlynáře. Do současnosti se z něho dochovala betonová kašna a pár zdí.

Poloha vůči obci

Severně od obce.

Vodní tok

Brůdek

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

matrika Kunžak: zápis z října 1675 o sňatku Matěje Šprynce řemesla mlynářského z Markvarce, vlastního syna Ondřeje Šprynce z Horních Němčic souseda s Alžbětou, dcerou neboštíka Ezechyela, někdy souseda Heřmanečského a Valtínovského... https://digi.ceskearchivy.cz/5048/313/2419/1290/100/0

(doplnil Jaroslav Povolný, Znojmo)

1829 Matěj Půlpitel

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Kamenice nad Lipou

Název toku: Markvarečský rybník
Obec, čp. : Markvarec 22
Podnikatel: Jan Vodrážka
Druh živnosti: mlýn a pila

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Krupička
Půlpytel
Urbánek
Vodrážka
Šprync
Půlpitel

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1675 Matěj Šprync

1829 Matěj Půlpitel

1930 Jan Vodrážka

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

03 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha OU Kamenice n.L. Vložka č.77– přihláška pro zápis do vodní knihy z 15.4.1902
Horní kolo má v průměru 5,27 m a šířku věnce 90 cm a žene se jím střísdavě jedno české složení a šindelka o 1 cirkulce k řezání dřeva a dvou menších cirkulkách k vytahování drážek; dolní vodní kolo má v průměru 3 m a šířku věnce 90 cm a žene stoupy o 3 tloucích s 3 pánvemi. Mlýnský kámen má v průměru 82 cm. Obě vodní kola jsou na vrchní vodu, dvouvěncová.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Nejvýraznější stopou je kašna před turbínou se zbytkem uzavíracího mechanismu vody na turbínu a litinové roury. Turbína byla instalována před rokem 1930.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
akumulační nádržka
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha OU Kamenice n.L. vložka č.77– přihláška pro zápis do vodní knihy z 15.4.1902
Potřebná voda táhne se z rybníka kulatou troubou položenou v levém (po vodě) cípu hráze o průměru 24 cm se stavítkem do mlýnské strouhy. Ze strouhy jde voda do vantrok. Vantroky jsou 3 m dlouhé, 64 cm hluboké, střední šířka 58 cm. Na vantroky připojují se dva žlaby ke dvěma vodním kolům. Žlab na horní kolo jest 2,3 m dlouhý, 32 cm hluboký 32 cm široký, žlab na dolní kolo jest 7 m dlouhý, 16 cm hluboký a 18 cm široký. Odpadávající voda od strojů se spojuje pod mlýnem s jalovým potokem.