On chce mouku, tak ona chce krupici,
on chce kyselé, ona chce sladké.
(německé rčení)

Štěpkovský, Rokytův mlýn

Štěpkovský, Rokytův mlýn
249
195
Kunžak
378 62
Jindřichův Hradec
Kunžak
49° 6' 59.3'', 15° 12' 3.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rokytův mlýn se nachází jiho-východně od Kunžaku v údolí potoka Chlum.
Jiho-východně
Chlum
nepřístupný

Obecná historie:

Rokytův Zámek je paradoxní stavbou v Malém Podolí v Kunžaku. Dnes je již neopravitelným zbořeništěm, ale až do 50. let 20. století byl nejhonosnějším obydlím v Kunžaku. Jeho historie začíná jistým židovským mlynářem Köhnem. Dotyčný na spekulaci s potravinami ve válečných dobách počátku 19. století vydělal nevídané množství peněz, které téměř bez výjimky investoval do zkrášlování svého sídla. V roce 1830 byl mlýn stavebně dokončen. Kromě toho, že byl luxusním sídlem, měl z určitých hledisek i charakter pevnosti. Ze všech stran byl chráněn - seshora strmou skálou, z boků zdmi vysokými okolo 3m a zezdola potokem s plotem a bytelnou, ale zároveň esteticky velmi propracovanou bránu, jejíž kamenické detaily jsou dodnes patrné, ale velká část byla bohužel už odcizena v posledních 50 letech. Dědicové Köhnovi prodali mlýn továrníkovi Rokytovi, který byl velmi problematickou osobou. Byl velmi úspěšný a zároveň velmi nepopulární mezi ostatními obyvateli v Kunžaku, což došlo tak daleko, že byl v roce 1931 zavražděn, když svůj zámek za neobjasněných okolností sám opustil. Jeho syn zdaleka tak schopným a rázným podnikatelem nebyl. Po otcově smrti se odstěhoval do Prahy. Mlýn už tehdy obsluhoval najatý personál. V roce 1950 byl znárodňovacími zákony Rokytům ukraden a za komunismu jej rychle po sobě používalo několik organizací, ale ani jedna nebyla s takovým sídlem spokojena. V roce 1954 se tedy zuřiví budovatelé do zámku pustili a pod hlavičkou likvidace buržoazních přežitků ho napřed dokonale vykradli a co nešlo odnést, to nenávratně zdemolovali. Od té doby leží Rokytův Mlýn ladem. Stát ho skutečnému majiteli v roce 1991 znehodnocený vrátil. Dědicové ovšem i přes dílčí pokusy neměli dostatek kapitálu na jeho opravu, a tak Rokytův Zámek stále chátrá...

http://ubytovani.strmilov.cz/tipy/zricenina_rokytova_zamku/

Dotazem u majitelky webové stránky, kde jsou výše uvedené skutečnosti prezentovány, nebylo mi sděleno, kdo je autorem příspěvku. Faktem je, že kromě mlýna byla v místě i pletárna jejímž majitelem byl bratr mlynáře, Ferdinand Koryta. Obecní kronika, https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_jindrichuv_hradec-kroniky_obecni-k-kunzak, se o jeho tragickém skonu nezmiňuje. A tak je zde historie mlýna od druhé poloviny 18. století a pak historie tkalcovny a pletárny. (pep)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1591 koupil Matěj Štěrba za 110 kop, závdavek 25 kop

1595 Matěj Štěrba prodal Janovi Hlaváčkovi za 140 kop, závdavek 20 kop

1597 Jan Hlaváček prodal Matějovi Hlaváčkovi za 144 kop, závdavek 40 kop

Matěj Hlaváček prodal Matějovi Janovi za 140 kop, závdavek 85 kop

1604 Matěj Jan prodal Matějovi Kubelovi za 155 kop, závdavek 60 kop

26.2.1629 prodán Janovi Rokytovi za 120 kop, závdavek 15 kop

1637 Jan Rokyta prodal svému synu Bartoloměji za 120 kop

1654 Berní rula: Bartoloměj Rokyta, mlýn vlastní o 1 kole, 2 str. rolí, 2 krávy

1661 po + Bartoloměje Rokyty ujal mlýn jeho syn Martin Rokyta za 120 kop

1667 odvedl 48 kop mlynářskému cechu, vrchnosti bude ročně platit 4 kopy činže k sv. Václavu

21.4.1677 od Martina Rokyty koupil mlýn Filip Plotznar za 120 kop, závdavek 41 kop

27.2.1698 Mariana, vdova po Filipu Plotznarovi prodala mlýn Matějovi Krobianovi za 138 kop, závdavek 41 kop

12.10.1734 Kateřina vdova po Matěji Krobianovi prodala pro nemohoucnost mlýn Vavřincovi Zámečníkovi  za 138 kop, závdavek 41 kop

20.12.1749 Vavřinec Zámečník předal mlýn synovi Bartoloměji Zámečníkovi za 138 kop, závdavek 90 kop

9.9.1780 Bartoloměj Zámečník předal synu Pavlovi za 300 zl.

9.1.1808 Barbora Zámečníková provd. Roušová se staršími syny Františkem a Matějem postoupila mlýn čp. 195 jejich bratrovi Antonínu Zámečníkovi za 1250 zl. 

sňatek 1835 - Vojtěch Rokyta (Adalbert Rokita), syn mlynáře z Kunžaku, s Annou Doleželovou, dcerou mlynáře z Novosedel u Drnholce (na Břeclavsku) (BL)

13.2.1841 mlýn čp. 249 v hodnotě 1200 zl. převzala nezl. dcera Antonína Zámečníka Josefa, provdaná za Josefa Rokytu

 

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn je uveden v Seznamu vodních děl republiky Československé z r.1930.

1930 Jan Rokyta

1931 - vražda.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Dopis MNV v Kunžaku ONV v Jindřichově Hradci ze dne 3.7.1945 ve věci „Zajištění zásob“
„ Se zřetelem k Vašemu dopisu a ve shora uvedené věci místní národní výbor v Kunžaku oznamuje:
1./ Ve zdejší obci a okolí bylo u býv.německých občanů zajištěno celkem 53,10 q žita, které bylo odvezeno a uskladněno u zdejšího komisionáře p. Jana Popely, obchodníka v Kunžaku, čp.236.
2./ Seznam mlýnů, nalézajících se ve zdejší obci:
a/ v provozu:
Jan Rokyta, rejstř.č. 1534, počet válc.stolic 2, sídlo Kunžak čp.249
Jan Vyspěl, rejstř.č. 1546, počet válc.stolic 3, sídlo Kunžak čp.113
b/ mimo provoz, zastaveno během války:
Miroslav Kešner, rejstř.č. 1547, počet válc.stolic 2, Kunžak čp.17
Jan Rojka, rejstř.č. 1544, počet válc.stolic 1, Kunžak čp. 245.“
Mlýn ponechán v provozu pro námezdní mletí pro mleče z obcí Kunžak, Lana, V.Podolí a Mosty.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Köhn
  • Rokyta
  • Zámečník
  • Rokita
  • Štěpka
  • Štěrba
  • Hlaváček
  • Jan
  • Kubela
  • Plotznar
  • Krobian
  • Grobián
  • Rouš

Historie mlýna také obsahuje:

Štěpka

1591-1595 Matěj Štěrba 

1595-1597 Jan Hlaváček

1597- Matěj Hlaváček 

-1604 Matěj Jan

1604- Matěj Kubela

1629-1637 Jan Rokyta 

1637-1661 Bartoloměj Rokyta 

1661-1677 Martin Rokyta 

1677-1698 Filip Plotznar 

1698-1734 Matěj Krobian

1734-1749 Vavřinec Zámečník

1749-1780  Bartoloměj Zámečník 

1780-1808 Pavel Zámečník

-1808 Barbora Roušová-Zámečníková

1808-1841 Antonín Zámečník

1841 Josef a Josefa Rokytovi

od r. 1910 Matěj Rokyta

1930 Jan Rokyta

1939 - Jan Rokyta (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    10 2017
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      zděná
      jednopatrový
      • dveře
      • okno
      • dveře
      • zcela bez technologie aj.
      (Výpis z překladu zápisu do vodní knihy)
      Protokol ze dne 20.5.1880:
      Voda používána k pohonu mlýna
      Mlýnský splav má 3 stavidla výpustná 1,26 m, 1,16 m a 1,25 m široká. Mlýnském žlabu stavidlo 0,37 m řiroké, 2,28 m vysoké. Stavidlo ke kolu 0,31 m široké, 0,25 m vysoké.
      Kolo na svrchní vodu má v průměru 5,06 m a pohání jedno složení a 2 stoupy. Kromě tohoto stavidla pro kolo jest ještě v 9 m dlouhém, 0,68 m širokém a 1 m vysokém žlabu v horní části jedno přepadové stavidlo o odvádění přebytečné vody. Níže položené druhé kolo na svrchní vodu má v průměru 3,79 m. Žlab k tomuto kolu jest 5,93 m dlouhý, 1,42 m široký, 0,47 m vysoký. Stavidlo ke kolu 0,38 m široké, 0,26 m vysoké. K odvádění přebytečné vody výřez se žlabem 0,28 m širokým a 0,22 m vysokým.
      Mlýn má 2 složení a 2 stoupy. Mlýnské kameny jsou 0,84 m v průměru
      Žádná položka není vyplněna
      1654: 1 složení
      Dochovaný
      • stoupa
      • stavidlo
      • náhon
      • normální znamení
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1654: 1 kolo
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1654: 1 kolo
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,45 m3/s, spád 3,25 m, výkon 15 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
      NázevMatriky fary Kunžak
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-k-kunzak
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
      NázevMatriky fary Kunžak
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-k-kunzak
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
      NázevSčítání lidu pro čp.249 obce Kunžak
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_jindrichuv_hradec-1869-soudni_okres_jindrichuv_hradec-k-kunzak
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorMinisterstvo veřejných prací
      NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníSešit 2
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorMěÚ Jindřichův Hradec
      NázevFond ONV Jndřichův Hradec
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesněníVodní kniha I, vl.č.47, str.91
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorSokA Jindřichův Hradec
      NázevFond ONV Jndřichův Hradec
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesněníInv.č.54, karton č.18, signatura 10
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje1.4.2019
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 19

      Místo uloženíMZA Brno
      Název fonduVs Studená - Kunžak
      Název archiváliePozemková kniha městečka Kunžak V.
      Evidenční jednotkakniha
      Inventární číslo, signatura96
      Místo uloženíMZA Brno
      Název fonduVs Studená - Kunžak
      Název archiváliePozemková kniha městečka Kunžak V.
      Evidenční jednotkakniha
      Inventární číslo, signatura96

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Ostatní

      Vytvořeno

      14.10.2017 19:25 uživatelem No.666

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 27.10.2017 21:47
      Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 21:29
      doxa (Jan Škoda) 26.4.2026 00:34
      pepino 1.4.2019 03:33