Historie
Obecná historie:
Od Neředína směrem k městu tekl v minulosti potok zvaný Povelka. Ve 13. století, kdy výstavba města pokračovala směrem k Hornímu náměstí, byl potok sveden u Litovelské brány do uměle vytvořeného řečiště (mlýnské strouhy), zvané Malá Morava na dnešní třídě Svobody. U Nového mlýna pak byl opět vyveden do řečiště, vedoucího po hranicích katastru Povlu a Nových Sadů. To je ještě dodnes patrné v ulici Josefa Mišáka, která se dříve jmenovala Na Povelce.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Na tehdejším Českém Povlu v místech prodloužení dnešní Holečkovy ulice se již v r. 1286 připomíná mlýn, patřící olomouckému kanovníkovi. Znovu je o něm zmínka r. 1325, kdy král Jan povolil kanovníkovi Ctiboru z Hirschteinu emfyteuticky vysadit mlýn na jeho prebendě na Povlu.
Antonín Zemánek připomíná, že kamenné základy mlýna byly objeveny v r. 1870 při kopání písku u rybníčku zvaném Na Pažitu, kterému se lidově říkalo "Angrle" ještě v 60. letech 20. století, kdy byl zasypán. Původně stál na křižovatce polních cest z ulice Mišákovy a Holečkovy a je tedy pravděpodobné, že se jednalo o základy původního mlýna za 13. a 14. století, kde se nám také r. 1363 připomíná mlynář z Povlu jménem Martin.
Mlýn zřejmě brzy zanikl, protože se nám o něm nedochovaly žádné další písemné zprávy.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
