Olšovský, Olšový, Strakův mlýn; Erlenmühle

V r. 1413 se na řece Bystřici nacházel tzv. Strakův mlýn, jehož náhony byly zničeny povodní. Proto také povolil opat Václav a konvent kláštera Hradisko zřídit ke kolům mlýna novou strouhu, jak dosvědčuje Jan ze Strážnice, děkan olomoucké kapituly. Zda se jedná o předchůdce pozdějšího tzv. Olšového mlýna (Erlenmöl), který koupil r. 1512 Matěj Frisch od Mikuláše Hillibranta, se jednoznačně nedá prokázat.

V zápise z r. 1539 se již ale bezpečně hovoří o mlynáři Janovi, člověku kapitulním "v Wolší" (i "v Olší") u Hodolan, což by mohlo ukazovat na stejného majitele tohoto mlýna i mlýna z r. 1413 - olomouckou kapitulu. Tento Olšový mlýn zde pak existoval bez přerušení celé 16. století. I u tohoto mlýnu máme v následujícím období doloženou řadu sporů mezi městem Olomoucí a kapitulou, pokud se týkalo úpravy vodního toku, zavádění vody do nového či starého toku, zvyšování splavu pod obcí Bystrovany atd. Zajímavý zápis v městských knihách z r. 1546, doplněný dochovanou listinou, pak nejen dokumentuje skutečnost, že se ani tento mlýn nemohl nacházet na hlavním toku řeky Bystřice, ale na zvláštním náhonu, specielně k tomuto účelu vybudovaném. Tehdy totiž směl mlynář Jan Bačák, kterého zde máme doloženého v letech 1539-1556, na základě zmíněné smlouvy nakonec položit práh přes řeku Bystřici padesát kroků výše proti vodě než byl a hrdlo pro přivádění vody do starého toku měl udělat u stavu a vodu hnáti strouhou širokou šest vídeňských loktů. I v tomto případě však musel přijít ke slovu kompromis, neboť půhonů neustále přibývalo, až byla r. 1548 nezaujatými osobami a to Matyášem z Hartunkova a Jeronýmem Bačickým z Bačic uzavřena smlouva, že kapitula má mlynáře Jana postoupit v poddanství městu, za což obdrží sedm poddaných v Trusovicích a za napáchané škody složí město 75 zl. Městská rada tak získala pod svou kontrolu i tento třetí mlýn, zabránila dalším sporům a zajistila si možnost regulovat přívod dostatečného množství vodní energie především na svá zařízení v Holici. A v r. 1556 nakonec koupilo tento mlýn od mlynáře Jana Wolšanského za 650 zl. Ještě téhož roku však město mlýn pronajalo měšťanu Janu Hirschovi za roční nájem 15 kop grošů, které Hirsch odváděl až do r. 1570. Je pravděpodobné, že zároveň s tímto mlýnem Hirsch vlastnil ještě dvůr na Bělidlech, protože mu r. 1558 městská rada snížila nájem z 36 kop grošů na 20 kop, protože nepoužíval mlýna, který ke dvoru náležel. Tento dvůr pak r. 1568 Hirsch prodal Šebestiánu a Jiřímu Aleschovým za 2900 zl. I další prameny přináší záznamy o pravidelných odvodech ročního nájmu do městské pokladny, o sporech s kapitulou, o smlouvách pro vybudování nové strouhy k odvádění vody v případě povodně od Plejchu a Dlouhého mostu atd. Poslední zmínku o mlýně máme z r. 1570 a poté všechny další zprávy mizí.