mlýn v Bystrovanech

Poprvé se mlýn připomíná v pramenech k r. 1444 ve sporu mezi bystrovanskou obcí a mlynářem Martinem o zahradu v Bystrovanech. Ves Bystrovany zapsal Olomouci již r. 1473 král Matyáš Korvín, po sporech s klášterem Hradisko ji však město získalo až v r. 1533. V r. 1518 působil ve mlýně mlynář Martin, doložený ještě v r. 1542.

O velikosti mlýna v 16. století nic nevíme, podle výše nájmu mohl mít asi čtyři složení. v r. 1570 činila činže 116 zl., v letech 1573-1574  160 zl. a postupně klesala v letech 1591-1592 na 120 zl. V r. 1609 nájem činil v r. 1609  120 zl. a v letech 1611-1619  140 zl.

Velmi zajímavý zápis o opravě mlýna se dochoval z r. 1570. Celková částka za opravu činila 266 zl. 1 d. a například vymazání světnice stálo 1 zl. 6 gr., zhotovení kamen 1 zl., za desky se vydaly 2 zl. 17 gr. 1 d., za 4000 šindelů 4 zl. 15 gr., za 9 skel 1 zl. 19 gr., za hřebíky 12 gr. atd.

V r. 1557 se připomíná mlynář Prokop, v letech 1599-1611 mlynář Bartoň, v letech 1611-1612 mlýn spravoval mlynář Havel a v letech 1612-1621 zde působil mlynář Bartoň.

V letech 1655-1656 je zde připomínán Blažej Pleva, v letech 1660-1664 Mořic Hrdlička a r. 1680 Martin Hlatal. K r. 1655 měl mlýn čtyři mouční složení a jedno na proso, byla u něj i stoupa.

Nájem činil až do švédských válek 120 zl. Po obnově mlýna v r. 1654 se nájem postupně zvyšoval, v r. 1654 činil 75 zl., r. 1657  80 zl., r. 1680  100 zl., r. 1683  125 zl., r. 1686  130 zl., r. 1690  140 zl., r. 1696  155 zl.

K r. 1708 je v pramenech doložen mlynář Ondřej Procházka, v letech 1717-1733 zde působil Jakub Hans, po něm František Podhorák, v letech 1741-1742 Jan Jiří Frömel, v letech 1743-1753 Martin Bönisch, poté Ondřej Seidler (1753-1764), Antonín Seidler (1764-1784), Jan Seidler (1784-1793) a Anna Seidlerová (1793-1815). Od r. 1815 mlýn vedl Josef Seidler a od r. 1840 jeho dcera Josefa Seidlerová.

Ani v 18. století se velikost mlýna nezměnila a měl stále čtyři složení, z toho tři mouční a jedno kašní. Nájem mírně stoupal od 218 zl. v r. 1720 k 283 zl. v r. 1726 a po mírném poklesu se zvýšil na 380 zl. v r. 1743. Od r. 1749 do r. 1841 činil 438 zl.

1834 Josef Seidel

V r. 1868 mlýn získali do vlastnictví Aloisie a František Švestkovi.

V r. 1933 zde působili František a Vladimír Švestkovi.

Mlýn byl v provozu ještě v r. 1942, do r. 1949 byl jeho vlastníkem Vladimír Švestka.

Po znárodnění byl mlýn přestavěn na elektrárnu.

Dnes je budova mlýna v soukromých rukou a svému účelu už neslouží.