Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Roku 1247 měl klášter Hradisko u Olomouce jen mlýn po Hradiskem a když se majetek kláštera stále dary rozmnožoval, bylo nutno postavit mlýn druhý. Byl tedy založen u Nákla, které tvořilo část hradištského panství, a to na jednom z několika ramen řeky Moravy. Aby mlynář nebyl v hlubokém lese sám bez ochrany, při možném přepadení lupiči, byla u mlýna založena malá ves, skládající se jen ze 6 chalupnických usedlostí - tak byla založena Lhota u Nákla.
U Řimic se dělí Morava v několik ramen. Na jednom z nich byl postaven mlýn ve Lhotě a ten byl největší a nejdůležitější budovou ve vsi. Ve lhotském mlýně mleli poddaní všech obcí sousedících, pokud patřily k panství kláštera. Lhotský mlynář spolu s mladečským odpovídali vrchnosti za provedení prací na jezu na Moravě u Řimic a na náhonu ke všem mlýnům, jež byly součástí smlouvy. Roku 1474 vznikly spory mezi mlynáři, které urovnával Karel starší z Vlašimi a r. 1497 byla "řimická smlouva" o stavu (splav se stavidly) a jeho udržování, potvrzena králem Vladislavem II. Důležitého toho jednání účastnil se též mlynář ze Lhoty.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Litovelský rychtář vykonával soud na mlynáři sousedícími a měl k pomoci dva mlynáře - hejtmany. Hejtmanem byl roku 1565 též mlynář lhotský, jako pomocník při soudních rozepřích mezi mlynáři. Téhož roku byl vydán pracovní pořádek při řimickém stavu, v němž se praví: "Kdyby mladečský mlynář na stavu nějakou škodu spatřil, že by voda protékala, má obecnou dřevěnou sekeru vyslati, kterou mlynář, ani hodinu u sebe té sekery nepodržíc, poslati má, aby se dostala téhož dne až do Lhoty. Lhotský mlynář má na tuto zprávu téhož dne, nebo příštího, se vydati s tovaryšem, neb mládkem svým, na cestu a zastaviti se v Březové, pak na Šargouně atd. až všichni mlynáři se u stavu sejdou.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Prvním písemně jmenovaným mlynářem ve Lhotě je Vít s manželkou Dorotou z roku 1636.
1834 Konstantin Klein
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Antonínem Tymichem byla v roce 1901 zřízena vodní turbína na výrobu elektrického proudu pro pohon mlýna, když před tím byl poháněm jen vodním tokem.
V roce 1911 vyhořel lhotský mlýn, majitel Antonín Tymich byl poslední mlynář ve Lhotě.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V roce 1919 byla obec Lhota připojena na elektrickou síť. Zdrojem elektřiny byla místní vodní turbina v továrně Václava Svobody na zpracování dřeva. Ten v roce 1920 postavil obytný dům čp. 39 pro své zaměstnance.
První republika (1919–1938)
V roce 1923 Svobodova továrna vyhořela.
1930 V. Svoboda, továrna na parkety a nábytek a elektrárna
V roce 1938 Svobodovu továrnu zakoupili manželé Josef a Marie Wilsonovi z Prahy od penežního ústavu v Olomouci.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Wilsonova továrna byla v roce 1949 znárodněna. Prvním národním správcem byl Ladislav Lukeš z Příkaz.
V roce 1968 byla okončena ochranná protipovodňová hráz podél mlýnského náhonu v úseku Lhota - Březové.
Vývoj po roce 1989
Dnes zde sídlí firma Lombard řezivo s.r.o se sídlem v Litovli, elektrárnu provozuje firma z Prahy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1834 Konstantin Klein
před 1911 Antonín Tymich
1930 V. Svoboda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: