Do mlýna se chodí s kohoutím kokrháním,
do kovárny před úsvitem.
(estonské přísloví)

Panský mlýn, Mlejneček

Panský mlýn, Mlejneček
166
Tovární
Jistebnice
39133
Tábor
Jistebnice
49° 28' 59.3'', 14° 31' 44.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Chalupa, pod hrází Pivovarského rybníka (nyní čp. 166) byla nebo stojí v místech, kde již po vzniku tvrze stával Panský mlýn, k němuž vrchnost jisté pozemky přidělila a mlýn pachtýřům pronajímala. Mlýn není uveden na žádné mapě a pravděpodobně v jisté době zanikl. V druhé polovině 19. století byl obnoven a šrotovalo se tady jen krmné obilí a zůstal v provozu do roku 1950. Pak byl přestavěn na obytný dům. Lidově se mu říkalo také „mlejneček“.
Ve středu města, pod Pivovarským rybníkem
Pivovarský rybník
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

JUDr. Rudolf Slaba: O ŘEMESLECH A ŘEMESLNÍCÍCH VE STARÉ JISTEBNICI
...Nejstarší zprávy o dvou řemeslech v Jistebnici čerpáme ze známého urbáře rožmberského z r. 1379, totiž o mlynářích a krčmářích. V této době stával tu panský mlýn na potoce pod trvzí, k němuž vrchnost jisté pozemky přidělila a mlýn pachtýřům pronajímala. Vedle toho byli tu další tři mlýny rustikální, jejichž držitele však známe teprve od r. 1538, kdy panství Jistebnické přešlo trhem na město Tábor. První mlýn pod rybníky u města – nyní nedávno zrušený mlýn čp. 64 – kdysi Vychytilovský zvaný, patřil Matouši Rouskovi, druhý pod městem – nyní u „Zlaté kotvy“ Marii Bergrové – náležel Šimonu Sosnovi a třetí – nyní čp. 130 – u něhož panská valcha stávala, byl vlastnictvím Matěje Zuzků. Za panství rožmberského platili rustikální mlynáři vrchnosti na činži po půl kopě ročně. Pachtýř mlýna dominikálního platil faráři pololetně 7 gr., robotoval tři dny ve žně a o vánocích odváděl dvě slepice...

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách V, Nakladatelství LIBRI, Praha 2002
Strana 122
U Pivovarského rybníka byl v sedmdesátých letech 19. století postaven menší mlýn zvaný „mlýnek“. Sloužil pro potřeby velkostatku v Jistebnici. Šrotovalo se tady jen krmné obilí a zůstal v provozu do roku 1950. Pak byl přestavěn na obytný dům. Lidově se mu říkalo také „mlejneček“.
V minulosti tady musel být i větší mlýn, neboť mezi zaniklými mlýny na Táborsku se uvádí v Jistebnici též mlýn „pod rybníkem Pivovarskýmů a další „pode vsi Chlumem“ na Jistebnicku.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    08 2019
      vrchnostenský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • mletí surovin
            • jiné
            • stavidlo
            • rybník
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            TypV literatuře uveden výbušný motor
            StavZaniklý
            Popis
            TypV literatuře uveden výbušný motor
            StavZaniklý
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorJUDr. Rudolf Slaba
            NázevO ŘEMESLECH A ŘEMESLNÍCÍCH VE STARÉ JISTEBNICI
            Rok vydání1926
            Místo vydání
            Další upřesněníČESKÝ JIH
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje26.8.2019
            AutorJUDr. Rudolf Slaba
            NázevO ŘEMESLECH A ŘEMESLNÍCÍCH VE STARÉ JISTEBNICI
            Rok vydání1926
            Místo vydání
            Další upřesněníČESKÝ JIH
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje26.8.2019
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníStrana 122
            Datum citace internetového zdroje26.8.2019
            AutorRoman Cikhart
            NázevPetr Hromádka z Jistebnice
            Rok vydání1920
            Místo vydáníTábor
            Další upřesněníSNLT č.3/1920
            OdkazSokA Tábor, č.inv.415 sign. B218/3
            Datum citace internetového zdroje26.8.2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            26.8.2019 15:25 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 27.8.2019 21:36
            doxa (Jan Škoda) 24.9.2024 23:11