Historie
Obecná historie:
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn stál jako jediný ve Starém Kníně a byl odnepaměti zván jako Panský mlýn. Prvním mlynářem je zde znám Jan Mrskoš a to díky tesanému sloupu z r. 1634 (rod Mrskošů odešel v 17. století do Horažďovic). Mlynář odváděl jako nájem ročně 70 strychů pražské míry žita vejmělního a měl povinnost vykrmit čtyři panské vepře.
Po třicetileté válce je mlýn opuštěný a v seznamu z r. 1651 se nevyskytuje.
1718 nájemce Martin Budinský, odvádí ročně vrchnosti 40 strychů žita a 20 kop míšeňských v penězích.
Až r. 1791 se uvádí, že byla uzavřena nájemní smlouvu správou křížovnického velkostatku ve Starém Kníně s hospodářem Janem Šebkem na panský mlýn čp.27. Od 20.7. 1802 jej mají v nájmu manželé Josefa a Terezie Starzikovských. Od 19. stol. je mlýn v majetku rodu Brejchů. Jako první psán Matěj Brejcha, pak syn Šebestián a nakonec vnuk Otakar.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Ten zde zřizuje začátkem dvacátých 20. stol elekrárnu, kterou zásobuje proudem křížovnícký statek. Instalované stejnosměrné dynamo o síle 40amp. Motor byl na nasávaný plyn o 6HP,později koupen nový o síle 12HP. Ještě za života Šebestiána Brejchy je mlýn přepsán na jeho dceru, která jej prodává Josefu Brunclíkovi, který však v r. 1944 umírá.
V r. 1930 je psán provozovatel mlýna Jaroslav Tesárek (RR).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Nakonec v r. 1949 přechází Brejchův mlýn čp. 27 ve Starém Kníně pod správu státních Středočeských mlýnů. Poté mlýn krátkodobě vlastnilo JZD Nový Knín a Státní statky, kdy se zde nemlela mouka, ale pouze šrotovalo krmivo. Nakonec bylo zařízení demontováno a odvezeno do šrotu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mrskoš
- Budinský
- Šebek
- Brunclík
Historie mlýna také obsahuje:
- 1669 Vratislavové z Mitrovic
1669- řád křížovníků
nájemci:
1634 Jan Mrskoš
1718 Martin Budinský
1791 Jan Šebek
1939 - Josef Brunclík (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: