Původně součást dvora Neuhof, později zvaného Paterhof.
První zmínka o mlýnu je z roku 1535, předchozí mlynář Martin s manželkou Barborou potvrzují, že je mlýn novým mlynářem Průšou zcela zaplacen. (Martin uveden jako Průšův otčím.)
1546 uzavřena smlouva mezi purkmistrem a pány obecními a Prokopem řečeným Průšou mlynářem ohledně čištění stok. Za tuto službu dostane Průša 20 grošů ročně, a to tak, že mu bude odpuštěn úrok z luk v této výši. Navíc dostal od obce ještě kus luk, ležící vedle jeho zahrady.
Průša byl dvakrát ženat a měl 7 dětí
1552 "Dorota, vdova někdy Prokopa jinak Průši mlynáře za manželku dána Valentýnovi, pastorku Johanesa písaře"
Valentýn odkoupil mlýn se svolením vrchnosti a Průšova bratra Petra z Doks za 500 kop gr. míš., závdavek 121 kop a 10 grošů, zbytek bude splácet sirotkům po 12 kopách ročně, krom toho se bude o tyto sirotky otcovsky starat, ale pokud bude některý z nich se svolením vrchnosti Jana Berky z Dubé ze mlýna odejít, nesmí mu v tom bránit. Mlýn byl tehdy zván Průšovský.
Mlýn patřil od roku 1554 do roku 1633 kláštěru augustiniánů v Bělé pod Bezdězem.
1561 mlynář Janda mlýn prodal za 850 kop Jířímu Šmídlovi z Eberka
1565 Jiří Šmídl prodal mlýn mlynáři Matoušovi. Matouš uzavřel smlouvu s obcí bělskou o udržování strouhy pod mlýnem, která vede podél rybníka Netušila, má se starat o splávek u rybníka, aby bylo možna rybník po výlovu opět zavodnit a udělat zde brlení, aby ryby nemohly uplavat proti vodě. Ryby však Matouš ani jeho dědicové lovit nesmějí. Za tyto služny dostal kus pozemku poblíž mlýna na stráni proti boudě hájenský až nad mostek nad struhu.
1576 Ambrož Kouřimský s manž. Evou prodali mlýn s povolením Jana Berky bělskému úředníku Jiříkovi Měděnci z Ratibořic a jeho manželce Anně z Letošic za 1.000 kop gr. míš., Jiřík zavdal 500 kop, z čehož Ambrož s Evou dostanou 400 kop, Ludmila, dcera mlynáře Průši měla dostat 50 kop, ale jelikož se bez povolení vrchnosti vdala mimo panství, propadla tato částka Janu Berkovi. Zbylých 50 kop byl první splátkou ostatním Průšovým dětem, kterým připadnou i další roční splátky po 20 kopách.
Měděnec měl syna Jaroslava, který měl mlýn zdědit, doklady o tom však chybějí.
