Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýny na Ohři (tedy nevyhnutelně v blízkosti Libochovic) jsou doloženy již ve 14. století; v polovině 16. století býval mlýn přímo pod zámkem.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Díl čtvrtého z bratří, Václava, evidován nebyl - Václav vstoupil do johanitského řádu a po svém otci zdědil odlehlé zboží rodového kláštera Svatá Dobrotivá, jež po jeho smrti získal jeho bratr Jiří. Tento sídlil na Mšeném, které se tak v 16. století stává novou rodovou rezidencí; mimo ně získal z otcovského dědictví pustý hrad Šebín a několik vsí okolo Libochovic, z nichž ovšem část prodal roku 1559 svému bratru Mikulášovi, sídlícímu na Budyni. Ostatek, prakticky vyjma Mšeného, roku 1564 prodal Janovi st. z Lobkovic, jenž tyto statky následně připojil k majetkům, které již roku 1558 získal od Kryštofa Zajíce. Jeho dílem z otcovského dědictví byl Házmburk s pustým podhradním městečkem, pustý zámek v Libochovicích, ale také tamější rezidenční dům a několik vsí v okolí a některé další užitky (mlýn v Libochovicích anebo vinice pod Házmburkem) - to vše Lobkovicovi uvedeného roku 1558 prodal a následně se zakoupil na Brozanech a Hostěnicích.
před 1819 Václav Švimberský s manž. Terezií
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn měl čp. 15 a v 50. letech 20. století už nestál.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Švimberský
Historie mlýna také obsahuje:
před 1819 Václav Švimberský
Zobrazit více
Libochovice - mlýn Libochovice okres Litoměřice Ústecký kraj publikace Dějepisný místopis města Libochovic nad Ohří autor Josef Čapek, rok 1878 Nejstarším stavením v městě byl mlýn č. 15, který již za držitelů zdejšího panství pánů ze Žlebů r. 1336. se připomíná, a jejž nynější majitelka panství vysokorodá pí. hraběnka Teresie z Herbersteinů r. 1874. za příčinou rozšíření ulice a okrášlení zámku zbořiti dala. Na mlýně ve zdi byla v kamenu následující slova vytesána: "R. 1560. na den sv. Prokopa Anna Lehňovská zabita kamenem z hradu. Prosí za její duši." - Při bourání mlýna byl kámen ten opatrně vyndán, a v zámeckém skladišti uložen; později pak do zdi vodárny na jižní straně zadělán. Když se tato událost u mlýna přihodila, opravovaly neb bouraly se bezpochyby hradby bývalé tvrze. - Současně s tímto mlýnem stával na druhé straně, totiž na pravém břehu Ohře též mlýn, jehož základy až posud se spatřují, což lid starým mlýnem nazývá.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
