Tři věci bývají dobře krmeny:
kněžské děti, mlynářský dobytek a pekařské svině.
(německé přísloví)

Zámecký mlýn, U Čtrnácti

Zámecký mlýn, U Čtrnácti
8
2/I.
Pod hradem
Jindřichův Hradec
377 01
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
49° 8' 33.3'', 15° 0' 0.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Renesanční zámecký mlýn na konci 19. století přestavěný na městskou elektrárnu. V roce 2013 pro veřejnost uzavřený kvůli statice vyhořelého pivovaru.
Hamerský potok
32359 / 3-1738
veřejně přístupný

Obecná historie:

Nejstarší zmínky o mlýně jsou už z 15.století. První mlynář jménem Ondřej jej 24.4.1484 emfyteuticky koupil za 18 pražských kop od Jindřicha z Hradce, ale 3.7.1489 Jindřich z Hradce opět prodal mlýn nejprve mlynáři  Vaňkovi a poté  mlynáři Ambrožovi za 36 kop míšeňských. V listině je však zmíněno, že již Jindřichův strýc Menhart z Hradce prodal mlýn Jindřichovu otci Janovi, jenž jej prodal mlynáři Martinovi, tudíž mlýn musel existovat již v 30. nebo 40. ltech 15. stol.

Honosný nápis na průčelí mlýna hlásá, že ho nechal postavit Jáchym z Hradce, ale ten mlýn pouze zvětšil a přestavěl roku 1551. Do kamene tesaný reliéf nám tuto událost připomíná spolu s erbem Jáchymovým a erbem jeho manželky Anny z Rožmberka. V rámci přetavby dostal dnešní průčelí, ale ještě i ne 15 kol.

Za velkého požáru jezuitského semináře (dnešní Muzeum Jindřichohradecka) 21.5.1615 mlýn vyhořel, taktéž byl poškozen, když se císařský generál Dampierre dvakrát pokoušel Hradec dobýt. Obnoven byl až v roce 1673 a 1689 dovybaven na 14 vodních kol ke složením a 1 kolo ke stoupě. Od té doby se mu také říkalo „U čtrnácti“. Při dalším požáru 13.6.1773, kterým utrpěl zámek, mlýn opět vyhořel. Tentokrát se jej podařilo opravit už za čtyři roky. Měl znovu 14 vodních kol, jednu stoupu a velké čerpací kolo pro vodovod (tzv. fendrich), kterým zásoboval sousední zámecký pivovar.
Nesmíme zapomenout na informaci, odkud pocházela voda, zásobující mlýnský náhon. Voda byla přiváděna z proslulého jindřichohradeckého rybníka Vajgar.

19.5.1801 velký požár města mýn nezasáhl.

V červenci 1852 mělo dojít k rekonstrukci mlýna na výkonnější tzv. americký mlýn. Vodní kola měla být nahrazena jednou Jonvalovou turbínou a budova zvýšena o 2 sáhy pro nástavbu 2. patra. Proti tomu však vystoupili techničtí zaměstnanci panství s vážnými pochybnostmi o únosnosti starých substrukcí. Nakonec koncem roku vše vyústilo v nezbytnost demolice staré budovy a provedení novostavby ze základů, jež však byla posléze shledána nehospodárnou.

V roce 1853 byl mlýn rekonstruován podle plánu ing. Gustava Hannaka na systém o pěti složeních úspornější americké konstrukce. Sloužil pak ještě plných 30 let. České mlynářství však od osmdesátých let 19. století postupně upadalo pod masivním nástupem konkurence z Uher. 

Ředitel černínských statků Karel Jičínský začal proto hledat pro objekt náhradní efektivní využití. Navrhl, že by zde bylo možné zřídit elektrárnu, která by vyráběla proud nejen pro zámek, ale i pro celé město. Proměna mlýna v elektrárnu nevyžadovala naštěstí žádné zásadní stavební úpravy. Přirozenou hnací sílu zajišťoval poměrně pravidelný přítok vody z rybníka Vajgar. Tato síla se odhadovala na 55 až 60 HP. Počítalo se s tím, že zpočátku by pohon elektrodynamických strojů nepřetržitě obstarával parní stroj o výkonnosti 19 HP, kdežto tři vodní kola by pracovala pouze v noci.

V lednu roku 1887 byly dva elektrodynamické stroje Křižíkova systému nainstalovány a o týden později se již v pivovaře zkušebně svítilo. V únoru bylo instalováno elektrické vedení na náměstí a v přilehlé Panské ulici. Na náměstí bylo upevněno 11 žárovek a dvě obloukové lampy, v Panské ulici 5 žárovek. A v polovině března již zvědaví občané přišli obdivovat první osvětlení. Nebylo moc intenzivní, protože jedna žárovka měla svítivost 16 svíček.

Ovšem úspěch se dostavil. Již v květnu se městská rada usnesla o uzavření dlouhodobé smlouvy na odběr elektrického proudu. U firmy Brieghlieb, Hnusen a spol. z Rothy byla za 6308,- marek objednána vodní turbina o výkonnosti 50 HP, která umožnila dodávat proud až pro 600 žárovek. Licence na provoz elektrárny byla udělena od dubna roku 1888. O pět měsíců později se rozzářila elektrická světla po příkladu Jindřichova Hradce také v jihočeském Písku.

Se zvýšenou spotřebou elektrického proudu bylo nutné v roce 1902 provést rozšíření elektrárny. V roce 1921 byla dodána druhá Francoisova turbina a dynamo bylo vyměněno za generátor o výkonu 50 HP. Elektrárna pracovala až do roku 1995. V roce 1998 převzal správu nad objektem Národní památkový ústav a v létech do roku 2001 byla provedena celková rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že je mlýn s elektrárnou národní kulturní památkou, byly zde zachovány všechny důležité části původní technologie.

Mlýn nebo chcete-li elektrárna je od roku 2001 veřejně přístupnou památkou. Elektrárna je funkční a zásobuje rozvodnou síť EON.
Horní patra budovy bývalého mlýna však elektrárna ke svému provozu nepotřebuje. Díky nápaditosti a úsilí členů Jindřichohradecké kulturní společnosti se zrodila myšlenka, jak rozlehlé sály využívat. Město Jindřichův Hradec je více než jedno století proslulé tradicí jednoho z nejkrásnějších a nejvznešenějších
řemesel. Roku 1910 zde Marie Hope Teinitzerová založila dílnu na tkaní tapiserií, která se brzy stala světově proslulou. Obratné ruce místních tkadlen vytváří dodnes nádherné obrovské tkané obrazy podle návrhů významných výtvarníků z celého světa.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1930 Eugen Černín, elektrárna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

30.1.1674 popis a inventář:

U vchodu 1 dvojité dvéře, vedle zděná komůrka, u ní 1 dvéře, 1 hlavní dveře kde se jde do světnice, 1 dveře u světnice, 1 dveře u komory, na prachovně kde se také vchází do lednice 2 dveře, 1 dveře kudy se vychází k vodě, vedle 1 dveře ke stoupě, ve světnici 1 okno zasazené do olova, 1 kamna s měděným kamnovcem, ve mlýnici11 oken zasazených do olova. 

11 vodních kol, 10 palečních kol, 14 hnacích bubnů, 10 složení, 1 stoupa.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice bez obytné budovy
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Objekt bývalého panského mlýna je vysoce pozoruhodným objektem v areálu zámku. Nelze však očekávat, že byl gotický mlýn do základů zbořen. Nevylučujeme, že základ jihovýchodního nároží při náhonu by mohl nést zbytky původního gotického objektu. Byl patrně půdorysně daleko menšího rozsahu než objekt dnešní a stával v rámci hradeb. Ten renesanční mlýn údajně vystavěný za Jáchyma z Hradce v r. 1551 vycházel již ze staršího základu.
      Bývalý mlýn se nachází v areálu někdejšího zámeckého pivovaru. Má hloubkově situovanou podélnou osu orientovanou v zásadě ve směru západ východ.

      6.12.1845 popis mlýna: Mlýn se 14 složeními čp. 3 v zámeckém obvodu je zbudován masivně a krytý šindelem, 23 1/3´ [53,8 m] dlouhý, 7 1/6´ [13,6 m] široký. Při průčelní stěně vede šindelem pokrytá 2 2/3´[5,05 m] dlouhá, 1 5/6´ [3,47 m] široká sloupová předsíň po 14 kamenných stupních dolů do mlýnice se 14 mlýnskými složením a jednou stoupou na kroupy, s prkenným stropem a cihelnou podlahou a pod ležatou střešní vazbou krov vesměs s fošnovou podlahou. Mlynářovo obydlí, přistavěné při dlouhé zadní stěně mlýnské budovy a kryté šindely, je dlouhé 14 1/3´[23,17 m] a přibližně 3´[5,68 m] širké, má vstup z dolního prostoru mklýna do klenuté předsíně, jakož i do klenuté kuchyně, vedle vpravo je klenutá, prkny pokrytá vytápěná šalanda a vlevo jsou dvě klenuté a prkny pokryté, vytápěné obývací světnice, jakož i klenutá komora. Stáj za 14.776 zl. konv.m.

      Nad hlavním vchodem plechová deska: "Tento od pana Joachima z Hradce léta Páně 1551 vystavěný mlýn od jeho Excell. vysoce uropzeného pana Eugena Czernina, hraběte z Chudenic a na Chudenicích, uměleckým způsobem zjinačen byl léta Páně 1853".
      Nápisy provedené výš přímo pod erby:
      Levý: "Tento mlýn byl 1888 zrušen a v první elektrárnu v Předlitavsku proměněn."
      Pravý: "V roce 1902 byla elektrárna valně rozšířena a 1921 rekonstruována."
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • schodiště
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • kamenicky opracované podpůrné sloupy
      • krov
      • litinové sloupy pod průvlaky stropních trámů
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1674: 10 složení a 1 stoupa
      1689: 14 složení a 1 stoupa
      Zaniklý
      • stoupa
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1673,1689: 1 stoupa
      1888 zřízena elektrárna, 1902 rozšířena, 1921 rekonstruována
      1930 pouze elektrárna
      koncem 50. let elektrárna zrušena
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      • most, propustek
      Podél objektu po jižní straně situován zčásti otevřený náhon, který měl v minulosti vůči zámku i obranný charakter vodního příkopu, a směřoval z rybníka Vajgaru do řeky Nežárky.
      6.12.1845: vodní splav, sestavený z fošen, byl dlouhý 31,9 m, široký 3,16 m a hluboký 95 cm. Stál na vlastních nosných trámech. Z náhonu šla voda přes stavidla po žlabech z drážkovaných prken na pět zadních mlýnských kol a na kolo stoupy.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1888 instalována 1. turbína
      1902 instalována 2. turbína
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,25 m3/s, spád 5 m, výkon 60 HP
      Ve mlýně jsou dodnes dvě Francisovy turbíny. Hltnost 195 a 95 l/s, celkový výkon 75 kW a spád 4,95 m.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1888 instalována 1. turbína
      1902 instalována 2. turbína
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,25 m3/s, spád 5 m, výkon 60 HP
      Ve mlýně jsou dodnes dvě Francisovy turbíny. Hltnost 195 a 95 l/s, celkový výkon 75 kW a spád 4,95 m.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1673: 11 vodních kol
      1689: 15 kol na spodní vodu
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Křižík, Praha
      Popisinstalováno 1888
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Křižík, Praha
      Popisinstalováno 1888
      Historické technologické prvky
      Autor
      NázevZámecký mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.jh-zameckymlyn.cz/
      Datum citace internetového zdroje17. 8. 2013
      Autor
      NázevZámecký mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.jh-zameckymlyn.cz/
      Datum citace internetového zdroje17. 8. 2013
      AutorNPÚ
      NázevZámecký mlýn v JH
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.npu-cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_18.pdf&original=krizik.pdf
      Datum citace internetového zdroje17. 8. 2013
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 18
      AutorFrantišek Teplý
      NázevDějiny města Jindřichova Hradce
      Rok vydání1929
      Místo vydáníJindřichův Hradec
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách V.
      Rok vydání2002
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 64-67

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      17.8.2013 22:07 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Radim Urbánek 28.8.2015 20:46
      Jiřík 17.8.2013 22:40
      doxa (Jan Škoda) 20.9.2024 01:16